Články na téma: architektura

Co je nejdůležitější vynález v historii lidstva? Překvapivě to není ani vakcína na pravé neštovice, ani iPhone, a dokonce ani Nutella. Bezkonkurenčně nejlepším vynálezem všech dob je město.

Člověk musí mít jasnou hranici mezi prací a osobním životem. Stále častěji si to uvědomují i samy firmy, které tomu přizpůsobují své kanceláře. „Všechen prostor v kanceláři má sloužit práci,” říká v dalším díle Finmag podcastu zakládající partner architektonické kanceláře Perspektiv Martin Stára.

Jak mají vypadat města, která by vyhovovala skutečně každému? Kniha architekta Osamu Okamury i přes svůj název zrovna na tuhle otázku neodpovídá, přesto je nezvykle krásná. A to díky modelu, který je tu vlastně mnohem důležitější než slova.

Jeho bádání je rozkročené, že by vystačilo na několik kariér. Antropolog Radan Haluzík zkoumal válečné konflikty, podoby podnikatelského baroka po celém světě – a s novou knížkou by rád obrátil vzhůru nohama pohled na to, co stojí za pozornost v moderním městě.

K prosperitě, zdravému životnímu prostředí a dostupnému bydlení se dá dostat různými způsoby. Nejlepší z nich je dobře stavět, píše v aktuálním čísle tištěného Finmagu urbanista Peter Bednár. Zpřístupňujeme i v onlinu.

Úkol pro snesitelný život v příštích desetiletích je jasný: udržet vodu v krajině. Některé recepty známe, a dokonce podle nich občas stavíme. Některé jdou ale proti naší intuici a ustálené představě toho, co znamená žít v souladu s přírodou.

S architektem roku 2018 o domech a městech roku 2049.

„Když se dneska chcete uživit jako architekt, je to celkem bojovka. Nikdy nevíte, kdo vám do projektu zapíchne vidle,“ říká architekt Petr Vágner, který vede s Evou Jiřičnou studio AI - DESIGN.

„Když rozházíte padesát stolů do obrovské místnosti, tak to není žádné převratné řešení. Vypovídá to spíš o tom, že nemáte peníze ani kreativitu,“ říká v pokračování rozhovoru Martin Stára. Moderní otevřené kanceláře ale podle něj představují pro Čechy zbytečně velkého strašáka.

„Analyzujeme firmu podobně jako charakter člověka a na základě toho, jaké má vzorce chování, upravujeme její kanceláře. Pracovní prostředí má být lidské prostředí,“ říká architekt Martin Stára.

Po středověku u nás zůstaly katedrály, po novověku radnice a měšťanské domy, po Rakousku-Uhersku paláce škol a úřadů, po sotva dvacetileté první republice celé katalogy úchvatných staveb a i po pitomém minulém režimu máme dost pěkných staveb s pěknými sochami před vchody – co tu zůstane po nás?

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru nám odpovídají dva profesoři Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

„Chtěla bych dělat boty, ve kterých člověk může chodit každý den po městě, a přitom ho nebudou bolet nohy. Musí být pěkné i pohodlné. To se tak často nevidí,“ říká Eliška Kuchtová, jedna z nejnadějnějších designérek své generace. Dnes pracuje pro španělskou obuvnickou firmu Camper, ale první boty si vyrobila na hodinách výtvarky – z těch, co se prodávaly, se jí prostě žádné nelíbily.

Kellnerova škola je Dejvicím i společnosti prospěšnější než papalášský hotel. Proč to tolik lidí odmítá vidět?