Články na téma: Alan Greenspan

Dnes je tomu právě sto let, co Spojené státy dostaly pod stromeček nevšední dárek: centrální banku. Je co slavit?

V předchozím příspěvku jsem se vám pokoušel přiblížit názory amerických liberálů (to jest sociálních demokratů) volným převyprávěním toho, jak vykládá americkou historii i současnost jeden z jejich hlavních ideologů. Jen jsem neprozradil, o kterého šlo – to bylo na vás. Redakce prý byla trochu v šoku, že první správný tip na Paula Krugmana se pod článkem objevil už o půl čtvrté ráno. Protože mám ovšem starost o vaše duševní zdraví, teď vám řeknu, jak to bylo s Amerikou ve skutečnosti.

Američan Eric Maskin, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2007, říká: „Už tak náročná pokrizová léta si Evropa sama dělá ještě náročnější – přehnaným důrazem na úsporná opatření. V USA jsou ozdravné kroky sice rozhodnější, ale také vybalancovanější a celkově citlivější.“

Michael Lim Mah-Hui, přední malajsijský ekonom a bankéř, říká: „Je neuvěřitelné, když si vezmete, že Čína, druhá nejbohatší země na světě, spotřebovává jen tolik procent svého HDP, kolik spotřebovávali Evropané během druhé světové války.“

Yaron Brook, přední objektivistický ekonom, říká: „Jsem bytostně přesvědčen, že Bill Clinton není šťastný člověk. Ani Obama ne. A mnoho dalších politiků také ne. Protože lhaní plodí nespokojenost.“

V souvislosti s poslední krizí se mluví o tom, jak je bezprecedentní, odlišná od všech dosavadních. Kniha Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa říká: Nikoli, všechno tu už opravdu bylo.

Evropská banka má v rukou velikou moc nad měnovou politikou. Čím větší moc nad ní má, tím větší paseku způsobí její chyba. A fiskální unie by samozřejmě do jejích rukou koncentrovala moc moci. Pavel Kohout exkluzivně o měnovém dopingu, o neprozřetelnosti jeho náhlého utnutí a Mariu Draghim.

Když se řekne „příliš mnoho peněz“, zní to laickým uším jako báječná věc. Ale když nastane příliš rychlá expanze úvěrů, takřka zákonitě nastane situace, kdy vznikne příliš mnoho špatných úvěrů. Ve Spojených státech se úvěrová bublina projevila expanzí tzv. subprime mortgages neboli hypoték poskytovaných rizikovým klientům. Ta vedla k finanční krizi během let 2007-2008. Dnes již uzavřená kapitola: nynější evropská finanční krize však přece jen má spojitost s tou americkou. Více v závěrečném díle dvoudílného seriálu.

Pamatujete si, co jste dělali 11. září 2001? Pokud jste náhodou ekonom nebo pracujete na finančních trzích, možná si vzpomenete na neodbytnou myšlenku doprovázející normální lidský pocit hrůzy: „Proboha, na něco takového nemáme modely!“

Politici stvořili systém, na který nestačí. Jejich neschopnost může přivodit další vážnou krizi.

„Když už nevěděl, vždycky ukázal na své dva poradce, které si k rozhovoru přivedl. Tom a John, tak nějak se jmenovali, ale vypadali jako lidé, kterým bych nesvěřil ani korunu. Působili spíš jako vyhazovači někde z diskotéky v Horní Dolní.“ Právě tak popisuje Lukáš Kovanda, novinář, ekonom a ředitel nadace Prague Twenty, své setkání s Robertem Kiyosakim.