Nikdo to nemá lehké. Nálož od matek, Škodovka v Rusku a vykořisťovaní Indové

„Když si v sedmačtyřiceti letech vzala život, zůstala mi po ní navždy nezhojená rána v duši. Pochopil jsem, že i ti nejsilnější a nejprůbojnější (byla nejmladší z osmi dětí), ti, kteří vždycky všem pomáhají (jako ona svému bratrovi alkoholikovi), o všechny se starají (jako ona o své rodiče, kteří u nás doma dožili), se jednoho dne můžou zlomit. Zlom jsem zažil o deset let dřív než ona a poučilo mě to v tom, že o příčinách problémů lidé musejí více mluvit. Jen tak se z nich dostanou.“

To je část odpovědi filmového kritika Kamila Fily na otázku časopisu Heroine „Jak a čím vás nejvíc formoval vztah s vaší matkou?“ Kolegyně v redakci oslovily několik českých osobností, jejich mnohdy nezvykle osobní výpovědi, plné obdivu, humoru, ale i smutku, si můžete přečíst zde. Kromě Kamila Fily odpovídaly ještě divadelní režisérka Daniela Špinar, právnička Adéla Horáková nebo výtvarnice Eliška Podzimková.

Uznávám, vztahy nejsou úplně téma na klidné nedělní čtení, natož vztahy s matkou. Ale neodcházejte od svých počítačů a mobilů, už do vás nebudu prát texty tak na dřeň. I v nich se každopádně dozvíte mnoho nečekaného, překvapivého a vůbec pozoruhodného.

Veganské lezečky a slevy

Jak se blíží léto, dovolené a výlety, podvědomě mě začínají přitahovat články, které s volným časem nějak souvisejí. Další tři texty, které vám doporučím ke čtení, budou o lezeckém vybavení, chatách v Česku a nemovitostech v zahraničí.

Na skály, které se zdolávají na lanech a s jištěním, vás vezme sportovkyně tělem i duší Petra Tajovský Pospěchová. Pro Finmag.cz napsala příběh české značky Ocún, která vyrábí špičkové lezecké boty (včetně veganských) a další lezecký materiál. V někdejší fabrice na boty, kde se mimo jiné kdysi vyráběly lední brusle značky Botas, dnes sídlí společnost s ročním obratem přes 300 milionů korun, která zaměstnává kolem 130 lidí a jejíž produkty najdete ve víc než 44 zemích světa.

Historie Ocúnu se přitom začala psát už na konci 80. let, kdy si začal Pavel Hendrych šít vlastní horolezecké vybavení. Sedáky vytvářel z vyřazených padákových postrojů, v roce 1992 pak začal s botami, když během výpravy na Sibiř vymýšlel s místními lezci design lezeckých bot.

Hospodářské noviny přinesly minulý týden šikovné srovnání cen tuzemských chat a chalup. Tyto nemovitosti jsou aktuálně v Česku nejdražší (kromě „vedoucí“ Prahy, kam ale na chatu asi nechcete jet) ve Středočeském (48,9 tisíce Kč / m²), Jihomoravském (47 tisíc Kč / m²) a Libereckém kraji (46,5 tisíce Kč / m²). Naopak nejlevněji teď tyto rekreační nemovitosti pořídíte v Pardubickém kraji (29,2 tisíce Kč / m²). Takže máte-li rádi třeba kouzelně zvlněný kraj kolem Jablonného nad Orlicí nebo Králíků, víte co dělat.

Češi se svých chat a chalup zbavují i letos, takže nabídka těchto nemovitostí vzrostla meziročně asi o třetinu. Prodávající se ovšem setkávají jen s vlažným zájmem kupců. Slabší poptávku proto využívají k tomu, aby s majiteli o ceně smlouvali. Makléř Century 21 Karel Hubáček pro HN uvedl, že v případě špatně nastavené nabídkové ceny je možné usmlouvat zlevnění až o 30 procent.

Co naopak v posledních letech roste, je zájem Čechů o pořízení apartmánu či domku k rekreaci v zahraničí. Peníze.cz zjišťovaly, která banka vám na takový nákup půjčí a za kolik. Například Air Bank nově umožňuje na koupi nemovitosti v cizině účelovou hypotéku. Z tuzemských bank má srovnatelný produkt ČSOB. Ostatní banky nabízejí „jen“ americkou hypotéku, která je však méně výhodná. Které extra podmínky je třeba pro sjednání hypotéky splnit, se dočtete v článku Olgy Skalkové.

Světlé zítřky

Těžké časy vloni zažívali kromě nás, běžných smrtelníků, i někteří velcí hráči českého byznysu. Automobilce Škoda Auto loňský rok klesl meziročně zisk o 43 procent, stáhla se z Ruska a dál ztrácela v Číně. „Teď už nás čekají světlejší zítřky,“ věří přesto člen představenstva Martin Jahn. Na které škodovky musí kupující pořád čekat, jak si Škoda poradila s růstem cen energií, proč buduje na české poměry velké fotovoltaické elektrárny, zda se automobilka ještě někdy vrátí na ruský trh anebo co je příčinou konce firmy v Číně, odpovídá Jahn v rozhovoru se Zuzanou Kubátovou na Seznam Zprávách.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

Poslední dnešní doporučená četba je z Indie, je nejdelší a je v angličtině. Tři pádné důvody, proč se začíst. Anebo aspoň zase jednou použít překladač. Indie, která letos co do počtu obyvatel předstihla Čínu, i nadále vyrábí většinu své elektřiny z uhlí. Pokud chce do roku 2030 pokrýt polovinu svých energetických potřeb obnovitelnými zdroji a do roku 2070 dosáhnout nulových emisí, tak jak si předsevzala, musí si pospíšit. Své ambiciózní plány nyní realizuje i pomocí velkých solárních farem, jako je Pavagada Solar Park ve státě Karnátaka, která se co do velikosti řadí na třetí místo na světě.

Úrodnou půdu o rozloze 53 kilometrů čtverečních si pro výstavbu solárů od sociálně slabých rolníků na 28 let pronajal stát. V pozadí úmluvy ale stojí velký otazník poukazující na vykořisťování sociálně slabých, domorodých národů a jejich zdrojů na úkor všeobecného blaha. Sondu do života tamních rolníků a do problematiky přechodu na obnovitelné zdroje publikoval týdeník New Yorker.

Text je plný zajímavých příkladů i úvah o rozvoji Indie a solárního byznysu. Podle jedné z nich by se solární společnosti mohly dělit o procento svých příjmů s komunitami – nebo by komunity mohly vlastnit solární parky. Oba modely by mohly z místních obyvatel udělat akcionáře, kteří by investovali do úspěchu přechodu na čistou energii. Solární parky by mohly dodávat energii městům a zemím a zároveň umožnit babičce, aby si pochutnala na domácích potravinách, mladé ženě, aby našla práci v oblasti špičkových technologií, a rodině, aby si vydělala na dobré živobytí, které drží krok s inflací. Tak slunce na obloze a pěkné čtení.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Drzost je věčná. O válce minulé i současné
• Zapomínáte? Nesoustředíte se? Věřte, že v tom nejste sami
• Kolik potřebujete na byt v Měcholupech a jak vyčistit americkou vojenskou loď
• Robožížala, robohmyz, robopes. A znovu trocha umělé inteligence
• Šťastné ukřižování a veselé zmrtvýchvstání

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag