O podpoře vzdělávání se jen mluví. Tyhle dvě změny nastartují radikální zlepšení

Na počátku nového tisíciletí byl projekt „Jeden notebook na dítě“ vnímán jako revoluční změna ve vzdělávání a dostávalo se mu podpory od nejrůznějších vůdčích osobností a politiků: očekávalo se, že to bude „notebook, který zachránil svět“. Ze zhodnocení téhle strategie ale vyplynul závěr, že nemá „žádné dopady na akademické úspěchy či kognitivní dovednosti“.

Je poměrně jednoduché utrácet jmění za dobře míněné iniciativy, které ve skutečnosti nepřinášejí prakticky žádné výsledky. Indie by o tom mohla vyprávět; během sedmi let totiž navýšila výdaje na jednoho žáka základní školy o 71 %, výsledky testů ale ukázaly, že došlo k rapidnímu zhoršení ve čtení i matematice.

Indonésie zase zdvojnásobila výdaje na vzdělávání, aby navýšila platy učitelů a dosáhla světově nejnižšího počtu žáků ve třídě. Podle randomizované kontrolované studie však ani tohle opatření nemělo žádný vliv na učení žáků.

Z necelé půl miliardy žáků v základních školách se téměř 80 % neučí ani základům čtení a matematiky.

Chudým zemím chybí základy

Popravdě řečeno, přístupy, které vlády nejčastěji používají – navýšení platů učitelů, snížení počtu žáků ve třídě a výstavba nových škol – jsou nejen nákladné, ale navíc nepřinášejí žádné či jen minimální výsledky. Přesto jde o řešení, která jsou hojně využívána při plnění mezinárodních závazků v oblasti vzdělávání, jako je tomu i v Cílech udržitelného rozvoje.

Tyhle rozsáhlé cíle schválily všechny vlády světa, nicméně jejich sliby v oblasti vzdělávání do roku 2030 jsou neuskutečnitelně ambiciózní. Současný vývoj ukazuje, že budeme mít zpoždění minimálně čtvrt století.

Zejména pro chudší polovinu světa přitom jde o naléhavý problém. Většina dětí sice navštěvuje školu, ale moc se toho nenaučí. Z necelé půl miliardy žáků v základních školách se téměř 80 % neučí ani základům čtení a matematiky.

Namísto nereálných slibů za stovky miliard dolarů (biliony korun), které ve skutečnosti nepřinesou žádné výsledky, bychom se tedy v první řadě měli zaměřit na chytrá a účinná řešení.

Díky stávajícímu výukovému softwaru tablet rychle vyhodnotí úroveň žáka a přizpůsobí výuku jeho znalostem a dovednostem.

Tablety a strukturovaná pedagogika

Náš nový recenzovaný výzkum ukazuje, že existují dvě cenově dostupné strategie, které mohou přinést ohromné změny k lepšímu.

První osvědčený přístup pomáhá žákům učit se efektivněji. Školní třídy jsou obecně koncipovány tak, že všichni devítiletí chodí do jednoho ročníku, desetiletí do dalšího a tak dále. Reálně to ale vypadá tak, že spousta dětí je buď pozadu a nestíhá tempo, nebo naopak napřed, takže se pak akorát nudí.

S tím může efektivně pomoci tablet, na kterém by se děti učily jednu hodinu denně. Díky stávajícímu výukovému softwaru tablet rychle vyhodnotí úroveň žáka a přizpůsobí výuku jeho znalostem a dovednostem. Děti se tak budou hodinu denně učit přesně na úrovni, kterou potřebují, což výrazně zlepší kvalitu učení. Z provedených testů vyplývá, že se žák za jediný rok naučí to, co by mu za normálních okolností trvalo celé tři roky.

Druhou osvědčenou strategií je „strukturovaná pedagogika“, která by pomohla učitelům s kvalitnějším učením. Zkušební projekt v Keni byl tak úspěšný, že tento přístup okamžitě implementovali po celé zemi.

Díky celoročním polostrukturovaným učebním plánům, školením a podpůrným textovým zprávám pomáhá projekt učitelům realizovat záživnější a kvalitnější výuku. Studie ukazují, že děti se toho naučí tolik, jako kdyby měly o rok delší školní docházku.

Dlouhodobý ekonomický přínos díky zvýšené produktivitě práce by činil víc než 600 miliard dolarů.

Zhodnocení krát 65

Každý rok učení navíc je pro děti ohromným příslibem do budoucna, nicméně těžit z něj bude i ekonomika dané země. Zavedení těchto dvou opatření v chudé polovině světa by stálo méně než deset miliard dolarů (216 miliard korun).

Dlouhodobý ekonomický přínos díky zvýšené produktivitě práce by však činil víc než 600 miliard dolarů (téměř 13 bilionů korun). Každý investovaný dolar (21 korun) tak představuje přínos v hodnotě 65 dolarů (1400 korun).

To je mnohem lepší řešení, než jaké nabízejí současné sliby, které počítají s útratou stovek miliard dolarů za iniciativy, které v podstatě nic nezmění.

Zlepšovat budoucnost dětí by mělo být samozřejmostí. Vzhledem k našim omezeným zdrojům bychom měli upřednostnit osvědčený a efektivní přístup v hodnotě deseti miliard dolarů, který nám pomůže splnit ten vůbec nejdůležitější závazek v oblasti vzdělávání: radikální proměnu kvality výuky k lepšímu.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag