I odliv mozků má své výhody. Chytrá migrace může usnadnit boj s nerovností

Zdravotní sestra v chudých zemích vydělává zhruba 1 900 dolarů (40 tisíc korun), zatímco v bohatých zemích 32 tisíc dolarů (680 tisíc korun). Zaměstnanec McDonald‘s v Indii si vydělá přibližně šestnáctkrát míň než jeho kolega na stejné pozici v USA.

Dle ekonomické teorie by většina nejchudších lidí mohla být mnohem produktivnější a bohatší, kdyby jim bylo umožněno přestěhovat se do vyspělých částí světa.

Mnoho studií naznačuje, že otevření světa pro migraci by zvýšilo globální HDP o masivních 50-150 %. S tím je samozřejmě spojené i stěhování víc než dvou miliard pracovníků do bohatých zemí. Žádný z politiků hlavního proudu ve vyspělém světě však nic podobného nenavrhuje.

Přesto ale existuje migrační politika, která je pravděpodobně z politického hlediska mnohem dosažitelnější a která by společně se snížením nerovnosti prospěla vyspělým i chudým částem světa: zvýšení migrace kvalifikovaných pracovníků.

Migrace kvalifikovaných pracovníků je z politického hlediska přijatelnější, protože neštěpí společnost tolik jako migrace celková.

Chytrá (a přijatelnější) migrace

Je potřeba, aby si svět stanovil priority, protože v rámci Cílu udržitelného rozvoje očividně nejsme schopni splnit vše, co jsme slíbili. Měli bychom přitom začít s těmi nejefektivnějšími strategiemi.

Nový výzkum think tanku Kodaňský konsenzus odhaluje dvanáct účinných strategií, které mohou přinést ohromné výhody za poměrně střídmé náklady. Chytrá migrace je jednou z nich, a to zejména díky její schopnosti snížit nerovnost ve světě.

Umožníme-li migraci kvalifikovaných pracovníků do zemí, které potřebují kvalifikovanější pracovní sílu, můžeme dosáhnout jak navýšení produktivity, tak i snížení nerovnosti.

Z výzkumů přitom vyplývá, že migrace kvalifikovaných pracovníků je z politického hlediska přijatelnější, protože neštěpí společnost tolik jako migrace celková.

Větší rozmanitost ve způsobu myšlení, jednání a přístupu k problémům může vést k různým inovacím, které zapříčiní růst.

Skutečné obohacení

Naše nová studie o migraci se zabývá dopady povolení větší migrace kvalifikovaných pracovníků, zejména pak lékařů a pracovníků STEM (science, technology, engineering and mathematics, tedy pracovníků zaměřených na vědu, techniku, technologie a matematiku).

V současné době je na světě kolem 37 milionů kvalifikovaných migrantů. Z toho zhruba devět milionů tvoří pracovníci STEM a jeden milion lékaři. Teď to porovnejte s faktem, že na světě je všehovšudy 13 milionů lékařů, z toho 44 500 v České republice.

Co by se stalo, kdyby každý stát přijal o deset procent víc kvalifikovaných migrantů ze stejných zemí, ze kterých už je má?

Přínos pro samotné migranty by byl markantní. Například lékaři z Karibiku či Střední Ameriky, který se přestěhuje do USA, by značně vzrostl dlouhodobý příjem, v celkové hodnotě téměř 1,6 milionu dolarů (34 milionů korun).

Výhody z přijetí kvalifikovaných migrantů by však zaznamenaly i samotné státy, a to včetně USA: kvalifikovaní doktoři by zaplnili volné pozice, díky čemuž se ti méně kvalifikovaní budou moci vrátit k tomu, co umí nejlépe.

Zároveň by patrně došlo k mírnému ekonomickému růstu. Větší rozmanitost ve způsobu myšlení, jednání a přístupu k problémům totiž může vést k různým inovacím, které zapříčiní růst. Navíc by migranty přijímající země mohly získat kvalifikované pracovníky bez jakýchkoliv nákladů na dlouhé a drahé vzdělávání.

Kvalifikovaní pracovníci, kteří odejdou pryč, vytvoří nové cesty pro obchod, investice a výrobu, což podpoří růst jejich domovských zemí.

Výhodný odliv mozků?

Větší přínosy než náklady, možná trochu překvapivě, čekají i na země, odkud migranti pocházejí. Často se zaměřujeme pouze na takzvaný „odliv mozků“, který nutí zemi platit za vzdělání nových lékařů a zároveň snižuje produktivitu těch, kteří zůstávají.

Dle nového výzkumu však tyto náklady převáží skutečnost, že kvalifikovaní pracovníci, kteří odejdou pryč, vytvoří nové a dodatečné cesty pro obchod, investice a výrobu, což podpoří růst jejich domovských zemí.

Kromě toho budou také domů posílat značné a pravidelné finanční částky, což umožní jejich širší rodině platit za užitečné věci, jako je vyšší vzdělání a produktivita. Celkově tak tyto přínosy pravděpodobně převýší náklady v poměru dva ku jedné.

Navýšení migrace kvalifikovaných pracovníků na globální úrovni představuje vynikající příležitost, jak zatočit s nerovností.

Přínosy přes bilion dolarů

Z globálního hlediska budou celkové přínosy mnohem vyšší než náklady. Zatímco náklady spolknou něco přes 55 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) za 25 let, přínosy by se vyšplhaly až na necelý bilion dolarů (21,3 bilionu korun).

Každý utracený dolar (21 korun) tímto směrem by tedy znamenal přínos v hodnotě 18 dolarů (383 korun), přičemž většina z této částky půjde do nejchudších zemí světa.

Z výzkumu je patrné, že navýšení migrace kvalifikovaných pracovníků na globální úrovni představuje vynikající příležitost, jak zatočit s nerovností a zvýšit celosvětovou produktivitu.

Jestliže svět zaostává ve všech svých slibech, možná je na čase zaměřit se na ty nejefektivnější strategie. Umožnění migrace kvalifikovaných pracovníků tam, kde je jich potřeba, mezi ně určitě patří.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag