Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Stop, brzdíme! Umělá inteligence nabrala až moc rychlý vývoj

Michal Hron
Michal Hron
2. 4. 2023

Dnešní Finmag newsletter nevěnuji jen našemu webu, jak by se dalo očekávat. Věnuji ho především fenoménu umělé inteligence, která loni vtrhla do společnosti s nebývalou razancí. A hlavně tomu, proč je na čase zbrzdit, jak teď volají nejvýraznější tváře big-tech byznysu. Proč?

Stop, brzdíme! Umělá inteligence nabrala až moc rychlý vývoj
Pravidelné tipy na zajímavé a chytré čtení z redakce Finmagu, to je Finmag newsletter. Po přihlášení odběru každý pátek ve vašem mailu / Zdroj: Shutterstock/Finmag.cz

AI, ChatGPT, Dall-e, Stable Diffusion… Těch buzzwords, která se kolem umělé inteligence koncem loňského roku vyrojila, je celá řada. A poměrně kvapně i přibývají, což mimo jiné ukazuje na obrovský byznysový potenciál celého tohohle odvětví.

Ostatně, máme tu poměrně čerstvé odhady, na kolika pracovních místech by AI (Artificial Intelligence – umělá inteligence) mohla lidi brzy nahradit: zpráva americké investiční banky Goldman Sachs, kterou citoval server BBC, uvádí rovných 300 milionů pracovních pozic.

Obrovské číslo, řeknete si. Jenže pozor. Tady nejde jen o existující nekvalifikované pozice či stále ohroženější posty vybraných „bílých límečků“, které do loňského roku mohly být poměrně v klidu. Goldman Sachs upozorňuje, že AI si sama pro sebe vytvoří i zcela nové pracovní pozice.

Newsletter z kuchyně Finmagu

Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Hlásím se!

Kdo by měl nicméně být nejvíc ve střehu? Nepřekvapivě především administrativa, tady AI podle zprávy nahradí až 46 procent pracovních míst. Na pozoru by se měli mít i novináři či umělci, vždyť automatické generování kvalitních ilustrací (vizte jeden z předchozích newsletterů od Michala Kašpárka) řadě z nich už dneska dost komplikuje život.

Na druhé straně pak stojí třeba stavebnictví. Tady prý AI může nahradit sotva šest procent pozic. Holt – jak říká můj kamarád stavař – „kde teče beton, tam tečou prachy“. A do tohohle byznysu si velcí šíbři AI přece jen tak nepustí; ještě by mrška přišla na něco, na co přijít vůbec nemá.

Zpráva přitom analyzuje jen americký a evropský trh, celosvětově by pak tahle čísla byla pravděpodobně ještě vyšší. O kolik, to se můžeme jen dohadovat.

Závod odstartoval

Pravdou nicméně zůstává, že loňské zpřístupnění jazykového modelu ChatGPT od společnosti OpenAI způsobilo poprask (a muselo se hodně vysvětlovat, třeba zde na The Guardian). Jednu část lidstva schopnosti modelu ohromily, tu druhou – třeba ony zmíněné „bílé límečky“ – ale vystrašily (Proč AI děsí lidstvo? Adam Páleníček pro Finmag.cz). Hlavně ale odstartovalo překotný závod v zavádění umělé inteligence do běžného života.

Mikolov Polak
Shutterstock/Finmag.cz

Umělá inteligence s vlastním vědomím? Jednou to přijde, předpovídá Mikolov

Co si pod termínem emergence všeho představit? Sara Polak a Tomáš Mikolov v podcastu Future s Now kromě jiného řeší koncept vědomí vesmíru a třeba i otázku, jestli stavu vědomí může dosáhnout i umělá inteligence (nebo jestli ho nemá už teď).

Nejde přitom jen o ChatGPT. Na umělé inteligenci najednou staví produkty řada technologických gigantů v čele s Googlem či Microsoftem. Těšit se na ní můžete třeba i v rámci tak zkostnatělého produktu jako je kancelářský balík Microsoft Office. A jak se zdá, zcela změní třeba i způsob, jak dneska vnímáme vyhledávání na internetu. Právě to je pověstnou Achillovou patou Microsoftu.

Zatímco Google neustále drží na poli vyhledávání monopol (celosvětově nad 90 procent), Microsoft se svým Bingem paběrkuje kolem tříprocentního tržního podílu. I proto sám do vývoje ChatGPT investoval několik miliard dolarů a teď ho nasazuje do řady svých produktů – vedle vyhledávače Bing Chat, v rámci nějž si jazykový model „sáhne“ i na věci na webu, třeba i do zmíněného kancelářského balíku Office. Zde se AI objeví v podobě asistenta zvaného Copilot.

„Tahle technologie v podstatě změní všechny kategorie softwaru, které známe,“ nechal se slyšet generální ředitel Microsoftu Satya Nadella.

Jenže Google a další nechtějí být stranou. Po neuvěřitelném celosvětovém úspěchu ChatGPT, který mimochodem šéf startupu OpenAI Sam Altman vypustil do světa ještě jako nehotový produkt, proto kvapně uvedl svou umělou inteligenci – Google Bard (doporučuji srovnání s ChatGPT na Živě.cz). A produkty s AI postupně ohlašují i takoví giganti jako Salesforce, SAP či IBM.

Hele, klídek!

Jinými slovy Altman spustil uvedením ChatGPT překotný závod, který se ovšem přestává líbit i samotným iniciátorům vzniku OpenAI v čele s nejbohatším mužem světa Elonem Muskem. Wow efekt pominul a nyní přicházejí na řadu obavy. Není totiž bez zajímavosti, že OpenAI vznikla právě s cílem mít vývoj umělé inteligence pod kontrolou – technologicky, ale především i eticky.

Souhlasíte s výzvou Muska a spol. ohledně umělé inteligence?

„OpenAI je nezisková organizace pro výzkum umělé inteligence (AI), která se zaměřuje na opatrnou propagaci a vývoj open-source přátelské AI způsobem, který spíše pomůže než uškodí celému lidstvu. (…) Založili ji Elon Musk a Sam Altman v roce 2015,“ stojí o zmíněné společnosti na české Wikipedii.

Teď Musk spolu s dalšími zvučnými jmény big-techu volá po šlápnutí na brzdu. „Vyzýváme všechny laboratoře umělé inteligence, aby okamžitě na nejméně šest měsíců pozastavily výcvik systémů umělé inteligence výkonnějších než GPT-4,“ stojí v otevřeném dopise zveřejněném pod institutem Future of Life.

Dramaticky znějící apel spolu s Muskem podepsal i jeden ze zakladatelů společnosti Apple Steve Wozniak či známý izraelský filozof Yuval Noah Harari (doporučuji pročíst i jeho esej na toto téma v The New York Times – za paywallem). Jejich klíčovým sdělením je, že by se vývoj umělé inteligence měl zbrzdit, protože aktuálně není pod dostatečnou kontrolou lidstva.

Autoři dopisu s odvoláním na obecně přijímané zásady AI upozorňují, že by „pokročilá umělá inteligence mohla představovat hlubokou změnu v historii života na Zemi a měla by být plánována a řízena s přiměřenou péčí a zdroji“. „Bohužel k této úrovni plánování a řízení nedochází,“ tvrdí.

AI v rukou státu

Lze se přitom jen domnívat, zda Muska k tomuhle počínání vedou čistě bohulibé úmysly. V týdnu se totiž ukázalo, že na „svém“ Twitteru řeší jeden zásadní problém: jak se vypořádat s falešnými účty spravovanými právě skrze AI. A přišel s tím, že jen verifikované (čti placené) účty budou součástí doporučovacího algoritmu platformy.

Ke kafi ku poslechu máme...

Mikrofounek
Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

Ač tenhle krok, který bude platný od půlky dubna, čelí silné kritice, Musk má jasno: „Je to jediný realistický způsob, jak odfiltrovat roje AI robotů, které přebírají moc. Jinak je to beznadějná prohraná bitva,“ uvedl Musk (jak jinak než) na Twitteru.

Do běžného života se však umělá inteligence dostává i jinak. Příkladem budiž kontroverzní francouzský zákon, který ve zkratce umožňuje využití AI k bezpečnostnímu monitoringu; ze záběrů z kamer na veřejných místech má rozpoznávat hrozby. Kritici však namítají, že jde o neopodstatněný zásah do lidských práv a obávají se zneužití systému.

Jestli umělou inteligenci dostatečně ovládneme, porozumíme jí a využijeme ve svůj prospěch, ukáže až čas. Do té doby je ovšem potřeba se s ní seznamovat, informovat se a nepřebírat kdejaké pochybné výkřiky o zkáze lidstva. Jen pamatujte…stále jsme jen „kusy masa na špejli“.

Na závěr mi dovolte už jen vypíchnout pár počinů z našeho webu, které by vám neměly uniknout. Pokračujeme v byznysových příbězích v rámci projektu Podnikavé Česko, mrkněte nejen na pekaře z Vimperka se zkušenostmi z Ostrovů, ale třeba i na netradiční byznys bývalé mluvčí s názvem Mozkoherna. Přibyly nám ale i komentáře, rozhovory a samozřejmě i #TýdenVKryptu.

A mimochodem: víte, co je to biouhel? A proč se z něj stává byznysový svatý grál? Petr Třešňák vám to vysvětlí...

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Související témata

Elon MuskFinmagnewslettertechnologieumělá inteligence
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo