Jak zatočit s podvýživou? Pomoci musíme hlavně těhotným ženám

Chronická podvýživa se měří takzvaným zakrněním, což je stav, kdy jsou chronicky podvyživené děti mnohem menšího vzrůstu než jejich vrstevníci.

V bohatých částech světa se míru zakrnění podařilo snížit na velmi nízké hodnoty, na které se v průběhu posledních 30 let dostala i Čína. V celosvětovém měřítku se od roku 1990 snížil výskyt zakrnění téměř o polovinu, přesto jím však stále trpí víc než jedno dítě z pěti.

Zakrnění mimo jiné snižuje šanci dítěte na přežití, přičemž celosvětově zemře na podvýživu 2,7 milionu dětí ročně. U zakrnělých dětí dochází k horšímu fyzickému i psychickému vývoji, což následně vede ke snížení produktivity a nižším finančním příjmům v dospělosti. Roční celosvětové náklady na podvýživu činí podle ekonomických odhadů zhruba jeden bilion dolarů (22 bilionů korun).

Pomoc 36 milionům žen v zemích s nízkými a středně nízkými příjmy vyjde na pouhých 84 milionů dolarů.

Zaměřme se na těhotné

Letos se ocitáme v polovině časového horizontu pro splnění Cílů udržitelného rozvoje, které slibují naplnění závazků v oblasti podvýživy i všeho ostatního do roku 2030. Reálně jsme ale polovině cesty na hony vzdáleni. Podle vývoje situace před covidem dosáhneme vymýcení hladomoru až v roce 2116, tedy se zpožděním 86 let.

Právě tento globální neúspěch byl hnacím motorem pro náš think tank Kodaňský konsensus, kde se společně s předními světovými ekonomy snažíme identifikovat cíle, jejichž splnění by přineslo světu největší užitek, a které je tudíž potřeba upřednostnit.

Z našeho nového, recenzovaného výzkumu vyplývá, že jedním z nejlepších řešení problému s podvýživou je zaměření na těhotné ženy. Za relativně nízké náklady jim totiž můžeme dodávat mikroživiny, které budou líp vyživovat rostoucí plod a zabrání pozdější podvýživě.

Dnes se už většina vlád řídí doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) a poskytuje těhotným ženám výživové doplňky s obsahem železa a kyseliny listové, aby se předešlo chudokrevnosti matky a poruchám neurální trubice u novorozence. Přechod na doplňky stravy, které obsahují víc mikroživin, by tak vyžadoval jen drobné proškolení zaměstnanců ve zdravotním sektoru a nepatrné navýšení nákladů na nové pilulky, které vlády vydávají.

Dané pilulky se už vyrábějí ve velkém, a kromě železa a kyseliny listové obsahují dalších 13 vitaminů a minerálů, včetně vitaminů A, B1, B2, B6, B12, D, E, zinku, mědi, jódu a selenu. Navíc jsou tak levné, že půlroční kúra pro jednu matku vyjde na částku lehce přesahující jeden dolar (22 korun). Když tedy vezmeme v potaz cenu těchto pilulek a náklady na nezbytné školení v oblasti zdravotnictví, tak pomoc 36 milionům žen v zemích s nízkými a středně nízkými příjmy vyjde na pouhých 84 milionů dolarů (1,8 miliardy korun) ročně.

Vápník také snižuje riziko preeklampsie a eklampsie, což je vzácná, ale život ohrožující komplikace.

Jak je důležitý vápník

Doplňky stravy s větším obsahem mikroživin ročně zabrání sedmi procentům případů z celkových 700 tisíc mrtvě narozených dětí, dále 21 % případů dětí narozených s nízkou porodní váhou a pěti procentům předčasných porodů.

Díky snížení počtu dětí s nízkou porodní váhou a předčasných porodů budou děti míň náchylnější k podvýživě. Tím zabráníme zakrnění u 1,6 milionu dětí ročně, díky čemuž budou moci být v dospělosti produktivnější. Řečí čísel se jim bude dařit o tolik líp, že celkový přínos bude podle dnešních měřítek činit až tři miliardy dolarů (66 miliard korun), tedy 38násobek původních nákladů.

Vápník se ovšem podává samostatně, protože tyto tablety jsou poměrně velké a v posledních dvaceti týdnech těhotenství je nutné brát dvě až tři denně. Celkové náklady činí šest dolarů (130 korun) na jedno těhotenství, tedy 216 milionů dolarů (4,7 miliardy korun) pro 36 milionů těhotných žen, které v současné době berou železo a kyselinu listovou. Tímto způsobem snížíme počet mrtvě narozených dětí téměř dvojnásobně a zabráníme 1,1 milionu případů předčasně narozených dětí a dětí narozených s nízkou porodní váhou.

Vápník také snižuje riziko preeklampsie a eklampsie, což je vzácná, ale život ohrožující komplikace, při které dochází během těhotenství či porodu k záchvatům v důsledku vysokého krevního tlaku. Vápník tedy může zachránit život až 8 500 matek ročně. Celkové přínosy by činily téměř čtyři miliardy dolarů (88 miliard korun), což je 19násobek vynaložených nákladů.

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dosáhnout pokroku v oblasti udržitelného rozvoje, je investovat do lepší výživy těhotných.

Další strategie

Doplňování mikroživin u těhotných žen je fantastická strategie, ale není to jediné řešení. Ekonomové našli i další velice účinné strategie, například pomoc rodičům z nízkopříjmových zemí s výživou dětí. To je sice poměrně nákladné řešení, které ale také zlepšuje problémy spojené s podvýživou. Taková investice by přinesla 16násobné zhodnocení vynaložených nákladů.

Měli bychom také mnohem víc investovat do výzkumu zaměřeného na zlepšování zemědělské úrody. Tím bychom získali víc jídla za míň peněz, snížili bychom míru podvýživy a uspíšili ekonomický růst. Každý vynaložený dolar by pak přinesl úctyhodný přínos v hodnotě 33 dolarů.

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dosáhnout pokroku v oblasti udržitelného rozvoje, je tedy investovat do lepší výživy těhotných matek. Dlužíme světu, abychom do těch nejchytřejších strategií investovali v první řadě.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem