Změna času aneb Proč jsme zas přišli o hodinu? Finmag newsletter vám to poví

Dnešní téma jsem dostal befelem. Takovým milým, takže jsem se ani nevzpíral. Vlastně to bylo spíš kolegovo doporučení, protože ví, jak někdy s tématy newsletterů zápasím. Střídání času.

Jako někdejšímu češtináři se mi hned vybavil Horův výběr z díla Čas, bratr mého srdce. Jenže poezie dnes skoro nikoho nezajímá, a už vůbec ne tady.

A střídání letního a zimního času? To, pokud vím, neřeší poezie ani filozofie. Takže si na to musíme posvítit zde.

Jak ušetřit za svíčky

Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Naposledy se měl čas měnit o dva roky později. Plán ale padl a byl odložen kvůli pandemii covidu-19 a neshodě na tom, který z časů má být tím takzvaně standardním.

Takže změna na letní čas nastala i letos. V noci na dnešek se hodiny posunuly ve dvě hodiny ráno na třetí hodinu. Takže i když tenhle newsletter vyšel ve dvě, fakticky to bylo ve tři. Ti, kdo ho odebírají, ovšem získali značný náskok už v pátek.

Pozoruhodné poznatky o střídání času přináší článek na webu britské stanice BBC Radio 4. Věděli jste třeba, že letní čas poprvé navrhl (byť ironicky) americký státník, diplomat a přírodovědec Benjamin Franklin? Stalo se tak v roce 1784 v eseji s nepříliš přiléhavým názvem Úsporný projekt na snížení nákladů na světlo. Franklin změnu času považoval za mazaný způsob, jak ušetřit za svíčky.

Nebo víte, že první zemí, která zavedla letní čas, bylo Německo? Přijalo ho v roce 1916, o několik týdnů později se přidala Velká Británie. Obě země se nacházely v první světové válce a potřebovaly co nejvíc využít denního světla, aby ušetřily uhlí.

O peníze tolik nejde

Názory na změnu času jsou dnes velmi smíšené. Někteří lidé tvrdí, že změna hodin dvakrát ročně narušuje přirozený rytmus spánku, což může vést ke zdravotním problémům, například ke zvýšení možnosti vzniku mrtvice. Někteří ale namítají, že pokud by se s touto praxí přestalo, tmavší rána v zimě by byla nebezpečnější, třeba na silnicích.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

(Nejen) zdravotní aspekty střídání času připomíná kolega Gabriel Pleska ve svém článku na webu Peníze.cz. Pokud máte pocit, že vás střídání času rozhodí, je to s nejvyšší pravděpodobností pocit správný, tvrdí. Lidské tělo si skutečně uvyká na pravidelný rytmus a náhlou jednostrannou změnu může vstřebávat delší dobu.

Pro lidi, kteří vstávají hodně brzo nebo mají dlouhodobější spánkový deficit, může podle odborníků zejména ubrání jedné hodiny na jaře znamenat velký problém. Dokonce takový, se kterým se pak vyrovnávají i několik týdnů.

Vtipného detailu si všímá článek na webu BBC nazvaný Proč vracíme hodiny zpět? Myšlenka střídání času na ostrovech se prosadila, když se o to zasadil stavitel William Willett (shodou okolností prapradědeček frontmana skupiny Coldplay Chrise Martina). Možná mu vadilo, že jeho golfové hraní přerušuje západ slunce, a tak chtěl změnit zákon, aby bylo večer víc světla.

Až do své smrti v březnu 1915 vedl Willett kampaň za změnu času, ale nebyla to jeho láska ke golfu, která přesvědčila parlament. Jak jsem psal už výše, na jaře 1916, během první světové války, německá armáda otočila hodiny dopředu, aby ušetřila energii. Krátce poté následovaly mnohé (ale ne všechny) evropské vlády, včetně Velké Británie.

O ekonomických souvislostech střídání časů je už starší text magazínu Money nazvaný Ekonomický dopad letního času není takový, jak si myslíte. Svá tvrzení staví na hojně citované studii institutu JPMorgan Chase. Jejím hlavním zjištěním je, že podzimní přechod zpět na standardní čas je spojen (v USA) s poklesem výdajů o 2,2 až 4,9 procenta.

Vstupní premisa byla jednoduchá: hodina slunečního světla navíc povzbuzuje Američany, aby zůstávali venku a utráceli peníze, čímž podporuje malé podniky a ekonomiku obecně. Výzkumníci ovšem zjistili, že zatímco na jaře dochází k mírnému nárůstu výdajů, na podzim je odpovídající pokles větší.

Ovečky a oteplování

Čas je sice zásadní kategorie filozofie a přírodních věd, ale ne jediná. Takže další doporučené texty už budou nadčasové. Z našeho webového Finmagu mě zaujal rozhovor se zakladatelem Ovečkárny Martinem Bernátkem. Ve Zlíně posledních osm let vzniká huňatý byznys, který se řadí mezi třicítku nejrychleji rostoucích firem ve střední Evropě

Eshop Ovečkárna loni překročil obrat čtvrt miliardy korun. Za poslední čtyři roky se mu díky jejich dřevákům, důchodkám či ledvinovým pásům zvedly tržby o 727 procent. Přesto Bernátek v rozhovoru pro speciální projekt Podnikavé Česko tvrdí, že e-commerce bude spíš stagnovat než růst.

Stagnaci možná napomůže i počasí. Tým projektu Fakta o klimatu na svém webu publikoval článek, z něhož vyplývá, že generace Z zažívá víc jak dvojnásobek výrazně teplých dní než generace X. Jinak řečeno, za posledních dvacet let bylo takových dní dvakrát víc než mezi lety 1961 až 1980.

Takže máte-li rádi svět čísel, grafů, měření a teplotních odchylek, počtete si. Ani se při tom nemusíte balit do ovčí kůže.

Mírná zima nepřeje ani turistickému ruchu. V Alpách ani třeba v šumavské Modravě. Počasí ale není jediná starost jedné z nejbohatších obcí v Česku. Seznam Zprávy zjistily, že v minulém desetiletí ukládala volné peníze do různých investičních firem. A opakovaně se spálila. Aktuálně obci hrozí, že přijde o víc než 200 milionů korun, které vložila do zkrachovalé společnosti WCA International.

Investiční průšvihy ovšem podle článku tamní obyvatele příliš netrápí. Už jen proto, že na štědré podpoře místních (příspěvky na topení, svoz dětí do školy) se ze strany radnice nic nemění. Víc je tak trápí, že jindy plné restaurace jsou dnes poloprázdné.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Banky padají, Satoshi skrývá a Biden zavádí socialismus. Finmag Newsletter
• Ypsilon je zbiteční. Finmag newsletter pro každého grammar nazi
• Talent, Gecov a čáry máry. Finmag newsletter ve znamení nového čísla
• Tohle prostě dočtete, ne že ne! Finmag newsletter, který čtenáře nešetří
• Bitcoin, Trump a porno aneb clickbaitový Finmag newsletter

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag