Horší než covid. Proč se nám vyplatí znovu řešit zapomenutou tuberkulózu

V chudých zemích jsou touto nemocí nejvíc postiženi nejchudší a znevýhodnění obyvatelé, kteří nemají přístup k řádné lékařské péči. Ti nejbohatší si totiž mohou léčbu dovolit.

V rámci globálních cílů OSN, které vešly v platnost pod názvem Cíle udržitelného rozvoje, se státy zavázaly vyřešit prakticky všechny celosvětové problémy do roku 2030, tuberkulózy nevyjímaje. To se však nestane. Také v případě této nemoci budeme mít zpoždění několik desetiletí.

Popravdě řečeno, selháváme téměř ve všem, co jsme do roku 2030 slíbili splnit. Podle současného vývoje dosáhne svět splnění všech svých slibů se zpožděním půl století, přičemž důvod je prostý: politici si předsevzali neuvěřitelných 169 cílů. Mít 169 priorit je prakticky stejné jako nemít žádné. Zásadní cíle v oblasti výživy, vzdělání a tuberkulózy jsme postavili na roveň k okrajovým problémům, jako je navýšení míry recyklace, budování městských parků a propagace životního stylu v souladu s přírodou.

U většiny zaopatřených a dobře živených lidí se tuberkulóza nerozvine, pro ty míň šťastné ale představuje riziko.

Nemoc chudých a hladovějících

Letos se ocitáme v polovině časového horizontu pro splnění slibů, ale ve skutečnosti jsme půli cesty na hony vzdáleni. Proto je na čase vytyčit si nejdůležitější cíle a stanovit si priority. A přesně to jsme udělali v našem think-tanku Kodaňský konsenzus: poslední roky jsme se společně s několika nositeli Nobelovy ceny a víc než stovkou předních ekonomů snažili určit, kde může každý vynaložený dolar přinést největší užitek.

Nová recenzovaná studie ukazuje, že dramatické snížení výskytu tuberkulózy je nejen možné, ale dokonce jde o jedno z nejefektivnějších řešení v rámci stanovených cílů pro rok 2030.

Bakterii tuberkulózy v sobě nosí téměř čtvrtina populace, a dokonce i ve vyspělých státech Evropy a USA ji má každý desátý člověk. U většiny zaopatřených a dobře živených lidí se nemoc nerozvine, pro ty míň šťastné ale představuje riziko.

Můžeme tedy říct, že tuberkulóza je především nemocí chudých a hladovějících.

Za 6,2 miliardy dolarů ročně zvládneme diagnostikovat nakažené, poskytnout jim péči a podílet se na prevenci.

Dlouhá a drahá léčba

Každý rok se tuberkulóza rozvine u víc než deseti milionů lidí. Kvůli nedostatku zdrojů jsme ale v roce 2021 odhalili pouze šest milionů případů. A zatímco téměř polovina neléčených zemře, zbytek šíří infekci dál – v průměru infikuje nakažený člověk pět až patnáct lidí za rok, přičemž nemoc se šíří blízkým kontaktem.

Těch šest milionů lidí, kterým je tuberkulóza diagnostikována, navíc čeká těžké období, léky totiž musejí brát až půl roku. Problémem je, že léky potlačí příznaky nemoci (například horečku či úbytek hmotnosti) už během několika týdnů, takže hodně lidí skončí s léčbou příliš brzy.

Pokud lidé ukončí léčbu předčasně, zvyšuje se riziko přenosu nemoci na ostatní, ale zároveň se bakterie tuberkulózy stává odolnější vůči lékům. Další léčba tak může trvat klidně 18 až 24 měsíců, čímž se dost prodraží.

Nápravu téhle situace však máme ve svých rukou. Můžeme totiž diagnostikovat mnohem víc lidí a zároveň zajistit, aby dokončili léčbu. Z naší nové studie vyplývá, že toho lze dosáhnout za dodatečných 6,2 miliardy dolarů (137 miliard korun) ročně. To je pro představu míň, než kolik slíbily vynaložit světové vlády – v roce 2018 OSN slíbilo navýšení prostředků do roku 2022 o zhruba sedm až osm miliard dolarů (155 až 177 miliard korun) ročně. Bohužel, výdaje na boj s tuberkulózou se od roku 2018 naopak snížily.

Za 6,2 miliardy dolarů ročně zvládneme diagnostikovat nakažené, poskytnout jim péči a podílet se na prevenci, čímž bychom splnili všechny závazky, které si svět předsevzal. Tímto způsobem zajistíme odhalení nemoci u minimálně 95 % nakažených.

Celý plán v sobě zahrnuje i jednoduché kroky, jak přimět pacienty, aby dokončili šestiměsíční léčbu – třeba formou pobídek, tedy jídlem, oblečením, krabicemi s džusem, poukázkami či pomocí podpůrných skupin, kde by se pacienti navzájem povzbuzovali. V dnešní době lze využít také aplikace do mobilních telefonů.

Díky dodatečným zdrojům zachráníme do poloviny století úctyhodných 27 milionů životů a předejdeme tak nevýslovnému lidskému utrpení.

Čas skoncovat s tuberkulózou

Díky dodatečně vynaloženým zdrojům získají vysoce rizikové skupiny obyvatel přístup k pravidelnému testování. Během následujících desetiletí by 50 milionů lidí získalo přístup k řádné léčbě a 35 milionů lidí k léčbě preventivní.

Tímto krokem se počet úmrtí na tuberkulózu výrazně sníží až o 90 %. V podstatě se dá říct, že bychom ji takřka vymýtili, což jsme měli udělat už před desítkami let. Díky dodatečným zdrojům zachráníme do poloviny století úctyhodných 27 milionů životů a předejdeme tak nevýslovnému lidskému utrpení.

Podívejme se na to ale i z ekonomického úhlu – celkový přínos (především ze zachráněných životů) by se vyšplhal až na tři biliony dolarů (66,4 bilionu korun). Každý vynaložený dolar tak pro svět představuje přínos ve výši 46 dolarů.

Nerozhodnost celého světa zapříčinila, že se z tuberkulózy stal největší infekční zabiják. Teď s ní můžeme konečně skoncovat. Jde přitom o jednu z nejefektivnějších strategií, jakou má lidstvo k dispozici.

Pro rok 2030 jsme toho naslibovali příliš mnoho, boj proti tuberkulóze je nicméně jednou z mála opravdu účinných strategií, a je proto potřeba ji uskutečnit.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag