Na korupci existuje levné a efektivní řešení. Tak proč přešlapujeme na místě?

Tím hlavním důvodem, proč je boj s korupcí tak těžký, je nejen zřejmá výhodnost pro úředníky, ale i protistranu: zákazníci díky úplatkům obvykle získají rychlejší a lepší služby. Přesto se politici a vlády po celém světě zavázali mezi lety 2016 až 2030 míru korupce podstatně snížit, čehož chtějí dosáhnout v rámci takzvaných Cílů udržitelného rozvoje.

Jak už to ale bývá, své sliby politici bohužel neplní. Index vnímání korupce (Corruption perception index) od Transparency International jasně dokládá, že za poslední dekádu žádný pokrok nenastal. V roce 2022 byla míra korupce ve světě stejná jako v roce 2012, kdy tohle měření započalo. Při současném vývoji se nám zkrátka korupci snížit nepodaří, a už vůbec ne do roku 2030.

Omezení korupce však není jediným globálním příslibem, který nám ještě zbývá splnit. Ve skutečnosti jde jen o jeden ze stovek velkolepých slibů pro rok 2030, přičemž prakticky ve všech selháváme; za současného vývoje bychom tyhle cíle splnili zruba s půlstoletým zpožděním.

Je tedy víc než jasné, že se musíme bezpodmínečně zlepšit. A právě nyní je vhodná doba tuhle debatu otevčít: rokem 2023 se totiž dostáváme do poloviny časového horizontu pro splnění našich slibů. Reálně jsme ale od téhle poloviny na hony daleko.

Jak snížit míru korupce u veřejných zakázek a zvýšit jejich efektivitu? Jednoduše tím, že celý systém přesuneme do online prostoru.

Přesun do online prostoru

Proto v našem think tanku Kodaňský konsenzus spolupracujeme s několika předními světovými ekonomy, abychom vytyčili oblasti, ve kterých lze v rámci Cílů udržitelného rozvoje učinit největší pokrok. Primárně bychom se měli zaměřit na ty nejchytřejší a nejúčinnější strategie.

Náš nový výzkum odhalil překvapivě jednoduchý a levný způsob, jak míru korupce úspěšně snížit. Takový, který by zároveň přinesl státům stovky milionů, či dokonce miliard dolarů do státního rozpočtu. Pro mnohé vlády by tak mělo být prioritou zlepšování postupu při zadávání veřejných zakázek.

Prakticky v každé zemi je vláda zdaleka největším odběratelem práce, zboží a služeb ze soukromého sektoru. Celková hodnota veřejných zakázek činí téměř 13 bilionů dolarů (290 bilionů korun), tedy přibližně 15 % celosvětového HDP. V nejchudší polovině světa tvoří veřejné zakázky dokonce polovinu všech vládních výdajů.

Jak tedy u těchhle zakázek snížit míru korupce a zároveň zvýšit jejich efektivitu? Jednoduše tím, že celý systém přesuneme do on-line prostoru, aby byl transparentní.

Díky elektronickému zadávání veřejných zakázek neboli „veřejným e-zakázkám“ se o výběrových řízeních dozví mnohem víc firem, což přinese víc nabídek a zároveň nebudou vlády přicházet o tolik peněz v důsledku korupce a zbytečného plýtvání.

Během prvních dvanácti let činí průměrné náklady 16,7 milionů dolarů, bez ohledu na velikost země.

Zanedbatelné náklady

Problém je, že čtyři z deseti zemí s nízkými a středně nízkými příjmy na kompletně elektronický systém zadávání veřejných zakázek stále ještě nepřešly. Naši výzkumníci zkoumali náklady a dopady jedenácti iniciativ pro elektronické zadávání veřejných zakázek, a to jednak v nízkopříjmových zemích (jako je Bangladéš a Rwanda), ve státech se středně vysokými příjmy (jako jsou Ukrajina a Tunisko), ale i v zemích bohatých, s vysokými příjmy, kam spadá například Itálie a Jižní Korea.

Zmíněný výzkum ukázal, že naplánování systému pro elektronické zadávání veřejných zakázek zabere v průměru jeden rok. Dalších jeden a půl roku je pak potřeba na jeho navržení a vývoj, pak následuje 2,5letá pilotní fáze. Během prvních dvanácti let pak průměrné náklady činí 16,7 milionu dolarů (372 milionů korun) bez ohledu na velikost země, což je vzhledem k rozpočtu většiny vlád naprosto zanedbatelná částka.

Vhodně navržený systém pro elektronické zadávání veřejných zakázek přináší celou řadu výhod. Umožňuje například proaktivně monitorovat a identifikovat korupci, což znamená, že jakékoliv pochybné aktivity mohou být automaticky hlášeny pro podrobnější přezkoumání. Veřejné e-zakázky taky zvýší počet uchazečů: v indickém státě Karnátaka se během prvních tří let zvýšil počet dodavatelů ze 130 na 4 800.

Další výhodou je, že díky snadno přístupnému systému budou moci vlády snížit výdaje na propagaci jednotlivých zakázek. Například filipínská vláda ušetřila ročně devět milionů dolarů (200 milionů korun) za inzerci v novinách.

Z našeho výzkumu vyplývá, že průměrná úspora činí 6,75 %, což je při miliardových útratách značná částka.

Úspora peněz i času

Neméně důležité je, že elektronické zadávání veřejných zakázek celý proces značně urychlí. V Jižní Koreji se díky němu zkrátila doba zpracování nabídek z průměrných 30 hodin na pouhé dvě hodiny, zatímco v Argentině se zkrátila doba trvání o víc než 11 dní. Dělat věci rychle ale pochopitelně není totéž, jako dělat je kvalitně. Existují však důkazy, že digitalizace zadávání veřejných zakázek vede k mnohem větší přehlednosti a lepšímu poskytování služeb. Například v Indii se po zavedení systému veřejných e-zakázek zvýšila kvalita silnic o 12 %.

Zřejmě tím nejdůležitějším a dobře zdokumentovaným důsledkem zavedení veřejných e-zakázek je, že se díky nim sníží celkové vládní výdaje. Z našeho výzkumu vyplývá, že průměrná úspora činí 6,75 %, což je při miliardových útratách značná částka.

Nízkopříjmové státy by tak během prvních dvanácti let ušetřily víc než 600 milionů dolarů (13,3 miliardy korun). Každý utracený dolar by takovým zemím přinesl úsporu 38 dolarů. V zemích se středně nízkými příjmy by průměrná úspora během prvních dvanácti let činila přes pět miliard dolarů (111 miliard korun), což představuje víc než 300 dolarů za každý utracený dolar. Proto je elektronické zadávání veřejných zakázek jednou z nejefektivnějších strategií na světě.

Úplné vymýcení korupce není v našich silách. Existují však přesvědčivé důkazy o tom, že veřejné e-zakázky ji po celém světě mohou levně omezit. A zároveň mají velký společenský přínos.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag