Budoucnost? Očkování! Vakcíny přinášejí fenomenální návratnost

Na přelomu minulého století způsobovaly infekční nemoci třetinu všech úmrtí v USA, měly tedy na svědomí větší část populace než v dnešní době například rakovina nebo onemocnění srdce. Běžné nemoci, jako záškrt, tyfus, spalničky či černý kašel, se nám díky očkování podařilo prakticky vymýtit. Každoročně jimi přitom ve 20. století onemocněly miliony Američanů. Dnes jich je o 98 % míň.

V chudších částech světa je přínos očkování ještě markantnější. Neštovice platily stovky let za jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění s vysokou úmrtností, dokud se je v roce 1977 nepodařilo díky očkování vymýtit. V průběhu 20. století jim podlehlo zhruba 300 milionů lidí, a nebýt očkování, dodnes by na ně umíralo až pět milionů lidí ročně.

Podle odhadů zachrání očkování po celém světě (když nepočítáme neštovice, které byly dávno vymýceny) až 3,8 milionu životů ročně.

Vakcíny mají obrovský potenciál, na který jsme ale kvůli recesi, inflaci a dalším globálním problémům bohužel zanevřeli.

Nevyužitý potenciál

Přesto jsou každoročně miliony dětí v chudších částech světa stále bez očkování. Celou situaci pak ještě zhoršila koronavirová pandemie, která zahltila zdravotnické systémy. Kvůli ní v roce 2021 vynechalo některá, případně všechna očkování zhruba 25 milionů dětí, což bylo o 5,9 milionu víc než v roce 2019 a šlo o vůbec nejvyšší číslo od roku 2009. Dokonce i v České republice klesla míra proočkovanosti, a to z 97 % v roce 2019 na 94 % v již zmíněném roce 2021.

Jak vidno, vakcíny mají obrovský potenciál, na který jsme ale kvůli recesi, inflaci a mnoha dalším globálním problémům bohužel zanevřeli.

V roce 2015 se světoví lídři zavázali výrazně snížit dětskou úmrtnost, čehož chtějí dosáhnout do roku 2030 v rámci takzvaných Cílů udržitelného rozvoje. To je však možné pouze za předpokladu, že se nám podaří dostat pod kontrolu veškeré nemoci, kterým lze předcházet očkováním.

Slibů je v Cílech udržitelného rozvoje bohužel až moc – konkrétně 169. Mít 169 priorit v podstatě znamená nemít žádné. A právě kvůli tomu, že slibujeme kde co, se nám nedaří dostát svým závazkům. Cíle udržitelného rozvoje jsou letos ve své polovině, jejich naplnění je však hodně daleko. Dle současného vývoje (bez započtení následků způsobených covidem) splníme své cíle, které jsme si v oblasti očkování vytyčili, s víc než půlstoletým zpožděním.

Možná se budeme muset inspirovat v Indii, která využívá potravinové pobídky a očkovací „tábory“, aby oslovila co největší počet lidí.

Cena lidského života

Je potřeba určit si priority a nejdůležitější cíle. Náš think-tank Kodaňský konsenzus se o to, společně s několika laureáty Nobelovy ceny a více než stovkou předních ekonomů, přesně snaží: zjistit, kde každá investovaná koruna přinese největší užitek.

Vědečtí pracovníci z Univerzity Johna Hopkinse a International Vaccine Access Center (IVAC) vyčíslili náklady i přínosy spojené s navýšením globálních investic do očkování. Při současné výši výdajů bychom do roku 2030 zachránili 3,8 milionu životů před úmrtím na nemoci, kterým jde zabránit.

Pokud bychom však tuto částku nepatrně navýšili, jak se to ostatně dělo v průběhu posledních několika desetiletí, výsledky by mohly být ještě lepší. Během následujících osmi let, od roku 2023 do roku 2030, bychom pak mohli zachránit dalších 4,1 milionu lidských životů.

To by se neobešlo bez dodatečných nákladů. S rozšiřováním očkovacích kampaní do hůř dostupných míst a k rodinám, které s nimi doposud nemají zkušenost, by samozřejmě výdaje narostly. Možná se budeme muset inspirovat v Indii, která využívá potravinové pobídky a očkovací „tábory“, aby oslovila co největší počet lidí.

Zachránili bychom tak ale půl milionu životů ročně, což je jedinečná příležitost.

Návratnost 100:1

Přesto by dodatečné finanční náklady činily relativně skromných 1,5 miliardy dolarů (33 miliard korun) ročně navíc, k nimž ještě musíme připočíst zhruba 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun) v podobě dodatečných časových nákladů. Zachránili bychom tak ale půl milionu životů ročně, což je jedinečná příležitost.

Použijeme-li běžné ekonomické hodnocení investic, pak za předpokladu, že je pro nás důležitější zamezit dopadům, které jsou nejaktuálnější, by roční přínos činil přibližně 170 miliard dolarů (3,7 bilionu korun).

To znamená, že by z každého utraceného dolaru plynul sociální přínos ve výši 101 dolarů. A co si budeme povídat, hodnota 100:1 představuje naprosto fenomenální návratnost politiky zaměřené na proočkovanost ve světě.

Ze stovek závazků, ke kterým se svět v Cílech udržitelného rozvoje upsal – z nichž mnohé nikdy nesplníme – jich pár vyčnívá nad ostatními díky své neuvěřitelné efektivitě. Zvýšení proočkovanosti mezi ně rozhodně patří. Chceme-li tedy pro svět to nejlepší, měli bychom zintenzivnit naši pomoc a zajistit, aby šly vynaložené prostředky právě na tyhle účely.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem