Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Umět oslnit jako Steve Jobs. Jak fungují nejlepší česká soukromá gymnázia

Markéta Hronová
Markéta Hronová
26. 4. 2023
 8 562

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku.

Umět oslnit jako Steve Jobs. Jak fungují nejlepší česká soukromá gymnázia
Open Gate je zároveň i kolejní školou a nabízí stipendia dětem z dětských domovů či složitých rodinných poměrů. / Zdroj: Open Gate

Matilda vytáhla ze své kabelky (!) plynový vařič, lékařské nůžky a úlomky železné rudy. Škrtla zapalovačem a uprostřed třídy se spolužačkou Alžbětou začaly názorně ukazovat, jak vypadá tavení železné rudy. Krátká demonstrace před rodiči a zájemci o vzdělání na pražském gymnáziu Přírodní škola se úplně nepodařila, ale nevadilo to. Obě železnou rudu už jednou roztavily, a to ve vlastnoručně vyrobené peci. Tu postavily na expedici na Křivoklátsku, kam loni v červnu celé škola vyrazila. Už 29 let odjíždí všichni žáci na týden do terénu, kde ve věkově smíšených skupinách zpracovávají různé projekty a pak je veřejně prezentují.

Děti při tom hledaly ohrožené druhy zvířat, zjistily, jak lidé na vesnicích vnímají náboženství (a byly překvapené, jak moc jinak, než předpokládaly), vyzkoušely si fungovat jako nevidomí, neslyšící nebo lidé na vozíčku a natočily o tom dokument („dokud si to nevyzkoušíte, nemáte ponětí, jak se můžou cítit“), ale také pronikly do debaty kolem zřízení Národního parku Křivoklátsko. Komunikovali s ministerstvem životního prostředí, místními obyvateli a snažili se ve sporu zorientovat.

„Zjistili jsme, že k místním lidem se dostávají jen zprávy, které je před vznikem parku straší. Ministerstvo ale nedělá dost pro to, aby lidem vysvětlilo, co pro ně zřízení parku bude skutečně znamenat,“ popisují výsledky expedice kluci z kvarty, tedy obdoby deváté třídy. Zatímco na začátku svého projektu se báli místní oslovit, postupně se otrkali.

Žáci Přírodní školy si celou expedici plánují a zařizují sami. Ubytování, cestu, jídlo, přípravu na projekty. Heslo gymnázia je, že škola není přípravou na budoucí profesi, ale plnohodnotný život tady a teď. Děti jsou zvyklé, že mají velkou autonomii, řadu práv, ale také povinností, které musí splnit. Ve škole funguje systém zkoušek, který se podobá tomu na vysokých školách. Kdo úkoly nestihne, nemůže se účastnit společných akcí, a těch není málo.

Zrovna včera, den před naší návštěvou, byl státní svátek a děti byly společně na vodě. „Škola není budova, ale tým lidí, kteří spolu něco dělají,“ říká zakladatel Přírodní školy a od začátku také její jediný ředitel František Tichý. Hodně se zaměřují na práci v různorodých skupinách, což je dovednost, kterou dnes požadují firmy téměř ve všech oborech, ale v běžných školách ji většinou trénují málo.

Přírodní škola František TichýDita Havránková

„Tady toho moc neuvidíte,“ vítal mě František Tichý, ředitel gymnázia Přírodní škola, ve druhém patře Základní školy Letohradská, které si pronajímají. Za svou devětadvacetiletou existenci už ale sídlili leckde a v příštím školním roce je čeká další stěhování. Tichý říká, že jsou létající školou, její hodnotu vidí ve vztazích mezi žáky a učiteli, akcích venku a v tom, co se mezi na první pohled obyčejnými zdmi odehrává.

Na osmileté gymnázium chodí jen sto žáků, ti noví se přijímají pouze jednou za dva roky. Díky tomu se všichni navzájem znají. Být žákem Přírodní školy znamená být součástí dobře fungující komunity. Děti se často musejí vzdát svých dosavadních koníčků, protože škola samotná je vytěžuje natolik, že na nic dalšího už nezbude čas.

„S tím musejí rodiče počítat. Určitě to není studium pro každého. Je vlastně docela náročné, na výpravách i fyzicky,“ popisuje Pavla Tichá, pedagožka a švagrová ředitele, jejíž syn v roce 2021 absolvoval.

Budoucí studenty si na Přírodním gymnáziu pečlivě vybírají. „Dřív jsme vzali děti na nějaké akce, viděli jsme, jak se chovají, ony zjistily, co děláme, a vyplynulo to přirozeně. Při dnešním zájmu je to čím dál těžší,“ popisuje Tichý. V roce 2021 se hlásilo 130 dětí, brali jich dvacet. V loňském roce očekávali na dvě stovky zájemců.

Přitom v prvních letech existence měli problém vůbec zaplnit ročník. Na začátku 90. let v Česku téměř žádné alternativní školy neexistovaly. Tichý vycházel hlavně ze své praxe skautského vedoucího, inspiroval se třeba i Eduardem Štorchem. „Tehdy mi do gymnaziálního věku dospěly děti v oddíle, Přírodní školu jsem zakládal vlastně pro ně,“ vypráví.

Jiný přístup než klasické vyučování v lavicích vyhledává čím dál víc dětí i rodičů a s tím také přibývá škol, které se poptávce snaží vyhovět. Řada z nich tolik netlačí na akademický výkon, ale snaží se žákům vštípit více dovedností, které jsou potřeba nejen na současném trhu práce, ale i v životě. Vzdělání začíná být hodnotou, do níž jsou už ochotni investovat i lidé ze středně příjmových rodin. Řada z nově vzniklých škol se inspirovala metodami Přírodní školy, velkým vzorem byla například pro alternativní třídy pražského Gymnázia Na Zatlance, které v rámci veřejného školství nabízejí podobný program.

Škola v podstatě připravuje na pozdější studium v zahraničí, děti jsou zvyklé psát eseje nebo dělat prezentace.

Vzhůru do Břečťanové ligy

Přestože je stále více trendy alternativní směr vzdělávání, který klade důraz především na rozvoj takzvaných měkkých dovedností (jako je spolupráce, kreativita, výchova k občanství či lásce k přírodě) a netlačí tolik na výkon, pořád tu ještě zůstávají školy, jež nabízejí elitní vzdělání vhodné pro studenty s ambicí pokračovat na zahraniční univerzity. A to včetně těch nejprestižnějších.

Ondřej Šteffl
Daniel Hamerník

Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl radí, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. A žáků má dost.

Na to se hodí mít mezinárodní maturitu – International Baccalaureate (IB), kterou v Česku můžete složit zhruba na dvacítce škol. Jako první tuzemské gymnázium ji v roce 2009 nabídla Open Gate, internátní škola sídlící v Babicích u Prahy, kterou založili manželé Kellnerovi. Každoročně v ní studenti dosahují skvělých výsledků.

„Jeden z absolventů se opět může pochlubit maximálním počtem 45 bodů a celkem šest studentů získalo 40 a více bodů, což je skvělý výsledek,“ říká Petra Dobešová, ředitelka školy. Nejúspěšnější absolvent Radim Dvořák odchází studovat matematiku a ekonomii na irskou Trinity College v Dublinu. „IB mi dala vlastně náskok do vysokoškolského studia. Naučila mě odpovědnosti, ale i kritickému myšlení. To na středních školách myslím ještě není zcela pravidlem, vysoké školy přitom tuto dovednost vyžadují,“ hodnotí Dvořák.

V obřím areálu studenti najdou téměř cokoli, na co si vzpomenou. Projít ho celý zabere i dvacet minut, k orientaci pomůže rozcestník – Gymnázium a základní škola doprava, koleje, sportoviště a farmářský dvůr rovně, doleva knihovna a divadlo. Kromě toho mohou studenti vybírat asi ze třiceti kroužků. Na kolejích mají k dispozici nejen vychovatele, ale i terapeuty, zdravotníky či psychologa.

Škola připomíná anglosaské univerzity a podobně jako tam studenti nosí uniformy. Ty kromě posílení soudržnosti pomáhají také smazávat sociální rozdíly. Kromě dětí, které platí vysoké školné – 470 tisíc korun ročně za dítě na koleji (nebo 256 tisíc děti, které do školy denně dojíždějí) – tady studuje čtvrtina žáků, jejichž rodiče by takové částky nemohli zaplatit, takže jejich vzdělání a život na Open Gate financuje The Kellner Family Foundation.

K dispozici je velké množství literatury, perfektní výuka angličtiny, od kvinty (v běžných školách po deváté třídě) probíhá veškerá výuka v angličtině. Škola v podstatě připravuje na pozdější studium v zahraničí, děti jsou zvyklé psát eseje nebo dělat prezentace, které jsou v zahraničí běžné, v Česku ale pořád ještě nikoliv.

Mezinárodní maturitu je možné získat také na pražském gymnáziu Nový PORG v Krči, které se rovněž řadí mezi školy, kde dostanete perfektní vzdělání a přípravu na pozdější studium v zahraničí. Její vznik inicioval podnikatel a bývalý ředitel ČEZ Martin Roman, který předsedá správní radě školy.

Nový PORG
Nový PORG

Nový PORG vznikl z iniciativy současného předsedy správní rady školy a bývalého ředitele ČEZ Martina Romana.

Úspěšný byznysmen se ve vzdělávání zhlédl a chtěl na PORG přinést moderní vzdělávací metody, které poznal při svém studiu ve Velké Británii. Škola se tak profiluje na anglosaský styl výuky, studenti se učí anglicky od rodilých mluvčích a zároveň učitelů angličtiny a sami pak angličtinu zvládají perfektně. Jako vizitka školy může sloužit počet studentů, kteří studují na jedné z nejlepších univerzit na světě – v Oxfordu. Ze 48 Čechů je jich 18 z PORG, dvěma jejich studentkám a navíc sestrám – Báře a Sáře Davidovým – se podařilo dostat dokonce na americký Stanford.

Škola chce v září nově otevřít jednu třídu čtyřletého gymnázia zaměřeného na informační a komunikační technologie a příští rok další se všeobecným zaměřením. „Když jsme rozšířili základní školu i na druhý stupeň, naši absolventi neměli kam dál pokračovat, protože přestup na osmileté gymnázium není možný,“ vysvětluje ředitelka PORG Dagmar Dluhošová jeden z důvodů, proč se k dalšímu rozšíření školy rozhodli.

Zaměření na informační technologie vyplývá z vysoké poptávky po takto vzdělaných lidech. Během loňského jara a léta si zpracovali vlastní výzkum mezi 27 technologickými společnostmi, výuku na gymnáziu chtějí maximálně přizpůsobit tomu, co firmy poptávají. Kromě očekávatelných dovedností lákají i na to, že se studenti dozví o kryptu, 3D modelování, naučí se základy matematiky pro umělou inteligenci, ale i prezentovat jako Steve Jobs. Budou tak novou konkurencí pro 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích, které na poptávku a nedostatečné zaměření na technologie v ostatních školách zareagovalo už před dvěma lety.

K přijetí je potřeba projít IQ testem se skóre minimálně 130 bodů. A samozřejmě uspět i v přijímacích testech.

Genialita ničí psychiku

Být superchytrý s sebou většinou nese nějaké obtíže při komunikaci s lidmi, kteří jsou takzvaně normální. Přestože v současné době jde trend inkluzivním směrem, tedy vyučovat všechny děti dohromady, studenti s nadprůměrným IQ s akademickými ambicemi se mohou přihlásit na pražské Mensa gymnázium, které je i v zahraniční konkurenci jediné zřizované přímo organizací Mensa a v Česku je jedinou školou, která vzdělává výhradně mimořádně nadané děti. Právě pobyt v prostředí, kde jsou „všichni na stejné lodi“, si studenti nejvíce pochvalují.

K přijetí je potřeba projít IQ testem se skóre minimálně 130 bodů. A samozřejmě uspět i v přijímacích testech lépe než ostatní zájemci. Pak si studenti mohou užívat nízkého počtu spolužáků ve třídách, velkého množství volitelných předmětů a nadšenci do různých oborů mohou i zakládat vlastní kroužky.

„Škola nabízí opravdu individuální přístup, učí se v dvouhodinových blocích, aby studenti nemuseli přerušovat práci a mohli se plně soustředit,“ uvádí ředitelka Magda Kindlová.

Podobně jako na ostatních elitních školách se zde studenti naučí perfektně anglicky. S genialitou jdou ale často ruku v ruce jiné vzdělávací a psychické poruchy. Proto se škola specializuje nejen na výuku mimořádně nadaných, ale i na zvládaní různých poruch, jako je třeba Aspergerův syndrom, nebo úzkostných či psychosomatických poruch. „Jejich množství mezi dětmi se zvýšeným IQ stále narůstá, snažíme se o celkově komplexnější péči, kterou chceme i v budoucnu prohlubovat,“ říká Kindlová.

Samozřejmá je úzká spolupráce s vysokými školami a vědeckými pracovišti, některé předměty vyučují vysokoškolští pedagogové přímo na svých fakultách. I Mensa gymnázium se může pochlubit absolventy na prestižních českých univerzitách a v zajímavých oborech, i v zahraničí.

Žáci pak přirozeně nesou spoluodpovědnost za atmosféru, kterou svým přístupem vědomě utváří.

Učit se od starších

Pro studenty, kteří tíhnou spíše k humanitním vědám, v roce 2021 vzniklo nové Gymnázium Paměti národa, nejmladší ze škol, které se tento text věnuje. Zaměřují se zejména na moderní dějiny, občanskou a mediální výchovu, praktickou novinařinu, cizí jazyky a další humanitní předměty.

Dali byste dítě do soukromého gymnázia?

Vznik školy vyplynul z frustrace z nedostatečné výuky dějepisu 20. století a z několikaleté práce se studenty v rámci akcí neziskové organizace Post Bellum. Skvěle se jim rozjela akce Příběhy našich sousedů, v níž si studenti vyzkouší profesi dokumentaristy. Vyzpovídají pamětníka, natočí jeho celoživotní vzpomínky, prozkoumají archivy a nakonec vytvoří reportáž nebo dokument. „Jednou přišel náš zakladatel Mikuláš Kroupa s tím, že by bylo fajn mít školu, která by se tomu věnovala do hloubky,“ popisuje začátky koordinátorka vzdělávacích projektů Post Bellum Michaela Szkála.

Právě i díky návaznosti na jejich projekty gymnázium hodně spolupracuje se seniory a studenti se tak přirozeně učí mezigeneračnímu soužití. Například do výuky zařazují vzdělávací workshopy, v nichž se mohou vcítit do životních situací lidí, kteří v reálných historických kontextech řešili zásadní dilemata.

Velkým cílem gymnázia je vštípit mladým lidem hodnoty a občanské postoje. Nelhat, nepodvádět, pomáhat ostatním, mít odvahu ozvat se proti nespravedlnosti i spolutvořit svět, ve kterém žiji. „Tyto hodnoty je především třeba žít v každodenních maličkostech a rozhodnutích ve třídě, při běžné školní výuce. Prostředí kolem sebe měníme vlastním příkladem. Žáci pak přirozeně nesou spoluodpovědnost za atmosféru, kterou svým přístupem vědomě utváří,“ říká ředitelka školy Tereza Meinczingerová.

Článek vyšel v tištěném vydání magazínu Finmag. Nové číslo už je na cestě, na stáncích ho najdete od pátku 28. dubna.

Kam dál? Školství a vzdělávání na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Markéta Hronová

Markéta Hronová

Redaktorka Hospodářských novin, v současnosti na mateřské (ne)dovolené. Věnuje se především vzdělávání a tématům souvisejícím se zdravotnictvím či sociální oblastí.

Související témata

cena vzděláníškolnéškolstvíškolyvzdělánívzdělanostvzdělávání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo