Ekonomika života a smrti. I drobná změna může lidstvu přinést biliony

V roce 2015 se světoví lídři zavázali ke zlepšení stávající situace v mnoha oblastech lidského života. Chtějí toho dosáhnout do roku 2030 v rámci takzvaných Cílů udržitelného rozvoje. Ty se kromě zdraví matek a novorozenců zabývají i dalšími tématy, jako je hladomor, mír, vzdělání a prakticky všemi závažnými problémy, jimž lidstvo čelí.

Jenže zatímco ve světě bez fiskálních omezení by vlády do každého bodu Cílů udržitelného rozvoje zcela jistě hojně investovaly, v tom reálném mohou jen mírně navýšit investice do pár vybraných strategií. Proto téměř ve všech svých slibech hodně zaostáváme. A jelikož jsme v půlce, je na čase si je zrevidovat.

Náš think tank Kodaňský konsenzus společně s desítkami předních světových ekonomů proto provedl rozsáhlý výzkum, který odhalil, kde mohou dodatečně vynaložené zdroje přinést největší užitek. Jednou z těchto oblastí je i zdraví matek a novorozenců.

Pro matky a novorozence je současné tempo naší pomoci příliš pomalé. Dle současného vývoje by do roku 2030 zemřelo každoročně 131 000 matek a 900 000 dětí, jejichž životy bychom mohli zachránit. Stačilo by, abychom skutečně dostáli svým slibům.

Nejlepší bude investovat do zlepšení přístupu k prostředkům pro plánování rodiny, a především lepší dostupnosti základní porodnická a novorozenecké péče.

Vyšší péče, méně úmrtí

Totiž: ona v úvodu zmíněná úmrtí představují každoročně 2,7 milionu tragédií s nezměrnými dopady na postižené rodiny a jejich okolí. Vlivem těchto úmrtí pak přicházejí státy, především ty s nízkými a středně nízkými příjmy, ročně o téměř půl bilionu dolarů (11 bilionů Kč), které tvoří asi 6 % jejich ročního HDP.

Y Soft

Padesát let klimatické paniky. Proč už dávno nejsme mrtví?

Slavíme nešťastné výročí. Je to už 50 let od prvního klimatického summitu. A tedy i stejně let, co slýcháme, že už za těch pár dalších budeme mrtví. Proč tomu tak není a proč se tak strašíme, se exkluzivně pro Finmag.cz zamýšlí šéf Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg.

Existuje ovšem způsob, jak to napravit. Nový výzkum, zveřejněný tento týden, jasně ukazuje, že cílené investice do zdraví matek a novorozenců mohou společnosti přinést obrovské přínosy. Kromě zachráněných životů bychom díky drobné změně získali pozoruhodnou návratnost 87 dolarů (asi 1920 Kč) za každý vynaložený dolar (zhruba 22 Kč).

Výzkumníci se zaměřili na 55 zemí, které reprezentují téměř veškerá úmrtí matek a novorozenců ve světě. Zabývali se při tom celou řadou nejrůznějších strategií: víc lékařských prohlídek během těhotenství, předepisování železa v podobě doplňků stravy či financování většího počtu návštěv zdravotníků, kteří by matkám po porodu poskytovali poradenské služby.

Vyplynulo z toho, že nejlepší bude investovat do zlepšení přístupu k prostředkům pro plánování rodiny, a především také lepší dostupnosti jednoduchých procedur známých jako Základní porodnická a novorozenecká péče (Basic Emergency Obstetric and Newborn Care). Tento soubor procedur, nazývaný též BEmONC, zajišťuje poskytování lepší péče s nízkými náklady, obvykle za pomoci zdravotních sestřiček a porodních asistentek namísto doktorů.

BEmONC například zajišťuje dostupnost případné resuscitace novorozenců při porodu. K tomu je zapotřebí pouze ruční resuscitační pumpa nebo resuscitátor, jejichž cena se pohybuje kolem 65 dolarů (asi 1430 Kč). Pokud se ale daný přístroj použije pětadvacetkrát za rok, náklady na jedno použití budou činit pouhých 2,60 dolaru (necelých 60 Kč). A když k tomu ještě přičteme čas zdravotníků, vyjde nám cena za záchranu dětského života na něco kolem pěti dolarů (110 Kč),

To je v porovnání s dosaženými výsledky naprosto marginální částka. Resuscitace novorozenců přitom dokáže zabránit až 30 % úmrtí spojených s asfyxií (dušením), což je jedna z nejčastějších příčin smrti novorozenců.

Rodilo by se sice méně dětí, které by ale na druhou stranu byly zdravější, což by nakonec vedlo k větší produktivitě v dospělosti.

Demografická dividenda

Dalším příkladem přístupu poskytovaného prostřednictvím BEmONC je takzvaná klokaní mateřská péče, která propaguje tělesný kontakt mezi matkou a dítětem. Jde v podstatě o jednoduchý úkon, který ale může snížit úmrtnost předčasně narozených dětí na polovinu.

Shutterstock

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu nebo černá smrt. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Značná část nákladů spojená s BEmONC má směřovat hlavně na zlepšení dostupnosti zdravotnických zařízení pro těhotné ženy. V oněch 55 zkoumaných zemích totiž rodí v podobných zařízeních jen dvě třetiny žen a vědci proto navrhují, že je třeba investovat tak, abychom toto číslo navýšili na 90 %.

Důležitou součástí těchto opatření jsou i efektivní prostředky pro plánování rodiny, protože dle odhadů k nim nemá přístup až 217 milionů žen, které se chtějí vyhnout početí. Pokud by k nim mělo přístup 90 % žen v těchto 55 nejvíc postižených zemích, ubylo by těhotných a ročně by zemřelo o 87 tisíc matek méně.

Roční náklady na taková zlepšení by přitom činily zhruba 2,1 miliardy dolarů (46,5 miliardy Kč), dalších asi 1,6 miliardy dolarů (35,3 miliardy Kč) pak tvoří dodatečné časové náklady žen. Bavíme se tedy o relativně nízkých 3,7 miliardách dolarů (bezmála 82 miliard Kč) za rok, které by ve zmíněných zemích každoročně zabránily smrti 161 tisíců matek, víc než 1,2 milionu novorozenců a zhruba stejnému počtu mrtvě narozených dětí.

Infografika: Jak optimistické cíle si svět dal?

Ourworldindata.org

Pět scénářů vývoje celosvětové úmrtnosti dětí ukazuje, jak moc ambiciozní plány do roku 2030 si svět zapojený v OSN předsevzal.

Krom záchrany milionů životů by snížení úmrtnosti a porodnosti navíc vedlo i ke značnému navýšení příjmů na jednoho obyvatele. Rodilo by se sice méně dětí, které by ale na druhou stranu byly zdravější, což by nakonec vedlo k větší produktivitě v dospělosti.

Tomu se běžně říká „demografická dividenda“. Snížení porodnosti by tak podle odhadů mohlo ve výsledku přinést užitek v podobě 28 miliard dolarů (617,5 miliardy Kč) ročně.

V souvislostech, které popsala zmíněná studie, se investice v hodnotě 3,7 miliardy dolarů ročně jeví jako nízká...

Biliony mezi životem a smrtí

Suma sumárum, když spočteme veškeré přínosy pro společnost, zjistíme, že ony roční náklady ve výši 3,7 miliardy dolarů přinesou užitek v celkové hodnotě 322 miliard dolarů (7,1 bilionu Kč) ročně. Do této sumy se totiž nepočítá jen nižší počet úmrtí, ale i vyšší ekonomický růst.

Současný počet úmrtí matek a malých dětí v nejchudších zemích světa, které je bezesporu nepřijatelnou tragédií, přitom můžeme razantně snížit.

V souvislostech, které popsala zmíněná studie, se investice v hodnotě 3,7 miliardy dolarů ročně do BEmONC a prostředků pro plánování rodiny jeví nejen jako nízká, ale současně jde o jeden z nejlepších způsobů, jak by svět mohl dostát slibům, které si předsevzal.

Jak ukazuje infografika výše, rozhodně nejsou malé.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Budoucnost? Očkování! Vakcíny přinášejí fenomenální návratnost
• Jídla je přehršel, část světa ale dál hladoví. Jak zlevnit potraviny pro všechny?
• Udržitelnost jen na papíře. Jak se nestát generací, která ve všem selže
• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Lomborg: Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag