Křišťálová koule Pavla Jégla 2023: první prezidentka, nové vakcíny, E.T. nepřiletí

Pavel Jégl
Pavel Jégl
27. 12. 2022
 85 580

Také v příštím roce budeme topit a svítit. Válka na Ukrajině však neskončí a drahé energie ani vysoká inflace neodezní. A dostaneme historicky první prezidentku, předpovídá hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Křišťálová koule Pavla Jégla 2023: první prezidentka, nové vakcíny, E.T. nepřiletí
Co se stane v roce 2023? Pavel Jégl se pro vás podíval do křišťálové koule. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Stejně jako loni, i letos jsme koncem roku vytáhli ze skříně křišťálovou kouli, důkladně ji očistili vodou s octem, nabili energií z Měsíce a poté při měsíčním svitu nahlédli do roku 2023.

Z toho, co se v kouli objevilo, jsme sestavili předpovědi, které v kalendáři nenajdete.

Blondýna od Špilasu se v politice kdovíjak neprosadí. Dodá do ní však krapet ženského prvku.

Zvolíme si první prezidentku

Na Hrad v březnu nakráčí první česká prezidentka Danuše Nerudová. Ve volbách za sebou nechá jak Petra Pavla, tak Andreje Babiše.

Očima prezidentských kandidátů

Kandidáti na prezidenta
Koláž Finmag.cz

Jak vidí prezidentští kandidáti ekonomickou budoucnost Česka? Podívejte se na anketní speciál webu Finmag.cz:

1. díl: Mají se zvýšit daně?
2. díl: Jak nahradit ruský plyn?
3. díl: Má reforma penzí ještě smysl?
4. díl: Jak nebýt montovnou Evropy?

Po 242 letech bude Čechům „vládnout“ žena. Tolik roků uplynulo od doby, kdy tady panovala Marie Terezie.

Prezident/ka v parlamentní demokracii, jakou máme v Česku, však nevládne. Zemi řídí vláda a vrchní velitel/ka jí pouze sekunduje. Nerudová navíc není rozenou vůdkyní – „Amazonkou“ typu Margaret Thatcherové či Goldy Meirové. Jen takový typ se může prosadit proti mužům-politikům nabitým testosteronem, který zvyšuje výkonnost, a agresivitu a povzbuzuje k soutěživosti a lovu.

Blondýna od Špilasu se v politice kdovíjak neprosadí. Dodá do ní však krapet ženského prvku – estrogenní mírumilovnosti. A ta nebude k zahození.

Kabinet začne zvolna snižovat počty úředníků. Představa, že tím sníží deficit, se však ukáže jako scestná.

Fiala to ustojí

Pětikoalice příští rok přečká pohromadě. Nastane v ní však pnutí, až šéf financí Zbyněk Stanjura předloží úsporný balíček, kterým chce snížit dvousetmiliardový strukturální deficit o skromných 70 miliard korun.

Vzdorovat mnoha Stanjurovým návrhům budou zejména lidovci – socialisté, kteří chodí v neděli do kostela. Nakonec vláda zkrátí dobu podpory v nezaměstnanosti, omezí rodičovskou, kterou máme nejdelší v Evropě a s níž s přehledem trumfneme i skandinávský socialismus, a také škrtne státní podporu stavebního spoření.

Kabinet začne zvolna snižovat počty úředníků. Představa, že tím sníží deficit, se však ukáže jako scestná.

Kromě toho vyjde najevo, že slogan, který hlásalo Spolu – „budeme šetřit na státu, ne na lidech“, se nedá brát až tak vážně. Vláda schválí nová, pro důchodce méně výhodná, pravidla pro valorizaci penzí a některé druhy zboží přesune do vyšších sazeb DPH.

Putin se bude snažit nalomit Západ unavený z dlouhého konfliktu a nabízet mírové rozhovory.

Ukrajinci budou vzdorovat, Putin zkusí nalomit Západ

Válka na Ukrajině v příštím roce neskončí. Dál bude mít formu opotřebovávacích bojů, které způsobují ztráty vojáků a techniky na obou stranách, ale nevedou k územním ziskům. Rusům přitom bude hořet koudel na Krymu, který se stane válečnou zónou. Většina obyvatel ho opustí.

Skončí příští rok válka?

Vladimir Putin požene na frontu další hordy mobilizovaných vojáků, od kterých si bude slibovat přečíslení a porážku protivníka. Ukrajinci budou ruském parnímu válci vzdorovat. Nová ruská mobilizace však omezí jejich ofenzivní operace.

Kremelskému vládci začne docházet, že Ukrajince nezlomí. Bude se proto snažit nalomit Západ unavený z dlouhého konfliktu a nabízet mírové rozhovory, které by skončily obdobou mnichovské dohody.

Z toho, co se objevilo v kouli, je každopádně jasné, že předpoklad některých optimistů, podle něhož Ukrajina příští rok osvobodí zbývajících 20 procent vlastního území, které okupuje Rusko, je nerealistický.

Před pokračující pádivou inflací, která vydrží až do druhé poloviny roku, nás neochrání ani stropy cen.

Ekonomika bude chatrná, ale nerozpadne se

Pro Česko i zbytek Evropy bude rok 2023 rokem stagnace, drahých energií a vysoké inflace. Tedy žádné překvapení.

Ceny dál porostou tempem, které pro nás bylo až do letoška nepředstavitelné. Před pokračující pádivou inflací, která vydrží až do druhé poloviny roku, nás neochrání ani stropy cen.

Vývoj meziroční inflace v ČR

Ještě na začátku roku se do ní budou propisovat dražší energie. Kromě toho ji bude živit atmosféra inflačního očekávání, které centrální banka nechá volný průběh. Guvernér České národní banky Aleš Michl a spol. budou hrát mrtvé brouky. Oživnou až na sklonku roku, kdy nám dají dárek pod stromeček a sazby začnou snižovat.

Nominálně mzdy a platy v Česku porostou, reálně se sníží. Nepotvrdí se však nejhorší obavy z řetězových krachů firem, rozpadu dodavatelských řetězců a rychle rostoucí nezaměstnanosti. Přetrvá převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou.

Plynové zásobníky se podaří naplnit i před příští zimou norským plynem a dodávkami zkapalněného plynu.

Aleluja, budeme svítit a topit

Ceny energií se přes nadějný pokles koncem letošního roku zase pohnou směrem vzhůru. Jejich růst však nebude tak dramatický jako na počátku ruské invaze na Ukrajinu.

Plynové zásobníky se podaří naplnit i před příští zimou norským plynem a dodávkami zkapalněného plynu. A to zejména proto, že Evropa „vyměkne“ a navzdory zeleným vizím se odhodlá k podpisu dlouhodobých kontraktů na fosilní hořlavinu.

Letošní rok zvlášť důrazně upozornil politiky na to, že za fotovoltaikou nebo větrníkem musíte mít záložní zdroj, který nasadíte v případě, kdy nesvítí a nefouká. Proto se dočkáme zmírnění některých regulací, které spolu s vyššími cenami energií umožní zase investovat do „tradiční“ energetiky včetně fosilních i jaderných elektráren.

Od svatého grálu energetiky jsme vzdáleni desítky let. Experiment pouze naznačil, že ho můžeme získat.

Jaderná fúze zůstane v laboratořích

Rok 2022 zažehl naději, že získáme jedinečný energetický zdroj – ekologický, levný a bez ruského vlivu. Výzkumníci v kalifornském Livermoru získali z jaderné fúze víc energie, než do ní vložili.

Jaderná fúze
Shutterstock

Svatý grál ve výrobě energie. Průlom ve výzkumu jaderné fúze může změnit svět

Je to první krůček k totální revoluci lidstva, nebo jen plácnutí do vody? Zásadní objev amerických vědců rozebírá šéfredaktor Finmag.cz Michal Hron.

Jenže tenhle úspěch, označovaný za milník, ke stavbě fúzních elektráren nestačí. Od svatého grálu energetiky jsme vzdáleni desítky let. Experiment pouze naznačil, že ho můžeme získat. Byl to vědecký úspěch v jaderné fúzi. Pořád to ale nebyl technologický průlom.

Může nás nicméně hřát jen vyhlídka na budoucnost, kterou nám jaderná fúze odkrývá. Je ohromná.

Vědci upozorňují, že běžná sklenice deuteria s přídavkem tritia by mohla zásobovat rodinný dům energií po dobu jednoho roku. V takovém případě by jakékoli stropování bylo zbytečné.

Dočkáme se příchodu očkovacích látek proti několika typům rakoviny i herpesu i proti tuberkulóze nebo malárii.

Nastoupí vakcíny nové generace

Příští rok náš čeká další revoluce v očkování. Po úspěšném nasazení vakcín proti covidu založených na technologii mRNA se dočkáme příchodu očkovacích látek proti několika typům rakoviny i herpesu (oparu) i proti tuberkulóze nebo malárii. Příští rok budou teprve testovány, ale výsledky budou nadějné. Na trh se dostaví také kombinovaná očkovací látka proti chřipce i covidu.

Biotechnologická společnost BioNTech nebo Moderna získaly během covidové kalvárie cenné zkušenosti, které přetaví do mRNA vakcín proti mnoha dalším infekcím. Tyto vakcíny neobsahují žádný živý virus, a tak s sebou nenesou riziko, že by u očkovaného vyvolaly onemocnění, proti kterému se očkuje.

Problém však bude s tím, jak vysvětlit zabedněncům, že mRNA obsažená ve vakcíně nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo jakkoli reagovat s DNA člověka, a tak jeho DNA měnit.

Kde všichni jsou? Tuto otázku si budeme klást i na konci roku 2023.

E.T. nepřiletí

Ani v příštím roce neobjevíme aspoň primitivní život ve vesmíru, natož mimozemskou civilizaci. Nic na tom nezmění ani fakt, že planetární vědci díky nové technice znásobili rozsah pátrání po technologických podpisech (technosignaturách) vyspělých civilizací, jakými mohou být rádiové vlny.

Vesmír je přitom nepředstavitelně obrovský prostor. Jen v naší hostitelské galaxii Mléčné dráze by mohly být miliardy obyvatelných planet. Přesto jsme dosud s žádnou mimozemskou civilizací nenavázali kontakt a, jak ukázala křišťálová koule, v příštím roce ani nenavážeme.

Tento paradox shrnul v roce 1950 fyzik Enrico Fermi do prosté otázky: Kde všichni jsou? Jeho otázku si budeme klást i na konci roku 2023.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
-45
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

energetikajaderná energiekomentářkřišťálová kouleválkavládaVladimír Putin

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo