Ježíšku, panáčku, jdu do tebe investovat. Betlémy nabývají na hodnotě

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík | 22. 12. 2022 | 3 328
byznysinvesticenázorřemeslosvátkyVánoce

Přesně před 460 lety v českých zemích vznikl první betlém. I když je tradice dlouhá a sběratelé po celém světě jsou ochotni dávat za pravé králické figurky velké sumy, i tohle řemeslo je na velmi rychlém ústupu.

Ježíšku, panáčku, jdu do tebe investovat. Betlémy nabývají na hodnotě

Betlémářství je na ústupu, i když se v dnešní době jedná o výhodnou investici. (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Do Vánoc zbývá už jen skutečně kousek, a tak si i autor těchto řádků dovolí odbočit od svých pravidelných zbrojních, byznysových a vojenských úvah.

Byť je víc než zřejmé, že kvůli ruské agresi proti Ukrajině nás toto téma neopustí ani během nadcházejících svátků a příchodu nového roku.

Postavy do deseti centimetrů se prodávají za vyšší desítky eur, ceny menších betlémů nebo kompozic jdou do stovek eur.

Echt Grulich figuren

Skoro na den přesně před třemi lety jsem na jednom z královéhradeckých panelákových sídlišť hledal zvonek a byt Josefa Komárka. A když jsem do jeho dřevěného a barevného království ve čtvrtém patře vstoupil, bylo hned zřejmé, jak zručným řezbářem Komárek je. Jde o jednoho z posledních řemeslníků zvládajících umění a detaily králických betlémů.

Zlomem v kariéře tohoto kumštýře bylo, když se mu v 80. letech minulého století podařilo navázat kontakt s neodsunutým sudetským Němcem jménem Josef Schwarzer. Pepík, jak o něm Komárek dodnes mluví, když na něj vzpomíná, byl vůbec posledním výrobcem králických betlémů z Dolní Hedeče u Králíků.

Ten nejslavnější

Nejcennějším a nejobdivovanějším betlémem v České republice je s vysokou pravděpodobností mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla. Třebechovický Proboštův betlém je jediným betlémem v České republice prohlášeným za národní kulturní památku (v roce 1999). Celý betlém včetně mechanismu byl vytvořen ze dřeva před víc než sto lety. Na ploše 6,9 x 1,9 x 2,2 metry se nachází víc než dva tisíce vyřezávaných dílů. Od června 2015 do března 2016 prošel detailním restaurováním.

Zdroj: Třebechovické muzeum betlémů

A tak když v 90. letech začal Komárek sám a naplno vyřezávat betlémy, věděl přesně, jak se mají dělat a vypadat správné králické figurky neboli „echt Grulich figuren“, jak se často říká nebo zadává do internetových vyhledávačů. Tedy že nohy postaviček tvoří na podstavci dvě strany trojúhelníku a poznávacím znamením je i výrazná barevnost figurek, kterou jim dodává polychromování.

Jde přitom o hodně důležité detaily. Hlavně proto, že králické betlémy jsou v posledních letech mezi sběrateli velmi ceněným artefaktem, a tudíž vzniká mnoho podvrhů nebo prostě nekvalitně vyřezaných figurek. Zatímco postavy do velikosti deset centimetrů se prodávají za vyšší desítky eur, ceny menších betlémů nebo nejrůznějších kompozic jdou do stovek eur.

Co se děje s ostatními řemesly, zasáhlo i české betlemářství, které dokáže dávat práci jedincům, maximálně desítkám zkušených řezbářů.

Proč mizí řezbáři

Řemeslo se snaží chránit regionální betlemářské spolky a aktivity na úrovni krajů nebo ministerstva kultury – třeba Josef Komárek se od roku 2015 může pyšnit titulem „Nositel tradice lidových řemesel v oboru řezbářství – řezba králických figurek a betlémů“ –, ale obecný trend je jasný. Kvalitní řezbáři s citem pro historický odkaz mizí.

Začalo to před 460 lety

Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a v Krkonoších, kde je nejznámější vyřezávání betlémů ze dřeva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele svatého Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. ve druhé polovině 18. století vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech na celém území rakouské monarchie.

Zákaz paradoxně pomohl rozvoji výroby a stavění betlémů a tradice se postupně přenášela do domácností. Začaly se utvářet betlémářské oblasti, které se od sebe lišily technologií výroby betlémů i vzhledem jednotlivých figur. K největšímu rozkvětu betlémářství došlo v průběhu 19. a na počátku 20. století. Betlémářská tvorba byla převážně založena na rodinné tradici a předávala se z generace na generaci.

Zdroj: Zpravodaj u nás v kraji

Co se děje s ostatními řemesly, logicky zasáhlo i české betlemářství, které dokáže dávat práci jedincům, maximálně desítkám zkušených řezbářů. Důvodem je i to, že tohle řemeslo je extrémně náročné. Na čas i trpělivost.

Podle Komárka se výroba betlémů musí odsedět. Vyprávěl, že on sám některé figurky musel vyřezat třeba i padesátkrát, než do prstů chytil ten správný grif. A když jsme u toho – práce betlémáře je i dost nebezpečná, všechny jeho nástroje jsou extrémně ostré a pokud se člověk pořeže, zastaví se prý nůž až o kost.

Je třeba přiznat, že ani historicky tohle řemeslo nebylo kdovíjak jednoduché nebo rozšířené, byť se mu podle historiků věnovaly celé rodiny. Komunisté po roce 1948 se o tuhle tradici příliš nestarali, to spíš staré sudetské betlémáře mohli stíhat za podnikání.

Když se navíc výroba betlémů v oblastech, jako jsou Krkonoše a Podkrkonoší, Královédvorsko, Náchodsko, Broumovsko či Orlické hory, rozjížděla, vždy šlo jen o přivýdělek. Rodiny se práci se dřevem věnovaly až po večerech a nocích, kdy už měly svou hlavní práci hotovou.

S tím, jak lidé začínají šetřit a omezují nákupy, spokojí se možná místo kvantity s kvalitou.

Betlém jako výhodná investice

Přestože do českých Vánoc velmi razantně a dlouhodobě promlouvají importované tradice, betlémářství je spolu s výrobou skleněných foukaných ozdob oblastí, kde tuzemští řemeslníci hrají první ligu.

Anketa

Jaké betlémy se vám líbí nejvíc?

Byť velkým výrobním družstvům špiček či kouliček (neboli baněk, jak se říká na Ostravsku), kvůli levným čínským plastům odzvonilo a šanci mají jen menší výrobci. A těm zase podnikání komplikují stále dražší energie – bez plynu (ohně) totiž skleněnou ozdobu neuděláte.

Právě současná situace ovšem může být momentem, který řemeslníkům pomůže. S tím, jak lidé začínají šetřit a omezují nákupy, spokojí se možná místo kvantity s kvalitou. Což je věc, kterou výrobci skleněných ozdob i betlémáři dokážou nabídnout. I proto, že tradiční betlémy jsou často považovány za investici, jejíž hodnota se v průběhu času jen zvyšuje.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Člen redakce Reportérů ČT a externí dopisovatel magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední Evropy. V letech 2016 až 2020 působil v týdeníku Euro, předtím šest let v Lidových novinách a v úplných začátcích prošel ostravskou a pražskou redakcí deníku MF Dnes a serverem iDnes.cz. Je aktivní na twitteru (twitter.com/OndrejStratilik).