Když si čmeláci hrají jen tak pro srandu a netopýři vrčí jako metalisti. Zvířecí Finmag newsletter je zde

Tomáš Wehle
Tomáš Wehle | 11. 12. 2022 | 1 komentář | 4 277
Finmagnewsletterpřírodavěda

Už z toho všeho musíte být unavení. Ukrajina, ceny energií i zboží v obchodech… Dejte si pauzu. Jděte do lesa a poslouchejte. Anebo se jen podívejte na internet. V českých i světových médiích se to zvířaty jen hemží.

Když si čmeláci hrají jen tak pro srandu a netopýři vrčí jako metalisti. Zvířecí Finmag newsletter je zde

Chcete Finmag Newsletter dřív? Přihlaste se k odběru a můžete ho mít v mailu každý pátek!

Zdroj: Shutterstock

Moje šestiletá dcera má kromě jednorožců a autíček ráda taky zvířata, a tak mě neustále zasypává více či méně záludnými dotazy. A protože já sice už od gymnázia vím, že klepítkatci jsou latinsky Chelicerata, ale netušil jsem třeba, že kosatky dokážou plavat i v polospánku nebo že mravenečník velký zvládne pochytat za den 35 tisíc mravenců, ležíme často v atlasech nebo u videí na YouTube. A čteme, koukáme a žasneme. Asi tušíte, že nás to baví oba, mě možná ještě víc než ji.

A tak abyste ani vy nebyli ochuzeni o zajímavosti a novinky z říše zvířat, věnuji tenhle newsletter právě jim. Tedy převážně, celý ho asi neutáhnou.

Mravenčí mlékárna

Tak třeba biolog Jaroslav Petr píše ve Vesmíru o tom, že čmeláci si hrají pro zábavu. Hned mě napadlo chytrácké „A proč by si jinak hráli?“, vždyť kdyby si hráli, aby zmátli lovícího ťuhýka, byl by to boj o život, a ne hra. Ale to je jen má neznalost. Mláďata si hrají především proto, že se musí připravit na důležité činnosti potřebné v dalším životě: na zápas o vůdčí postavení ve skupině, na lov nebo na únik před predátory. Hry pro zábavu, tak je známe mezi lidmi, jsou u zvířat vzácné. Experimenty, jejichž výsledky zveřejnil vědecký časopis Animal Behaviour, svědčí nejen o tom, že si čmeláci hrají, ale že si tím (zřejmě) dělají radost.

Newsletter z kuchyně Finmagu

Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Ondřeji Sekorovi by se jistě líbil článek publikovaný v časopise Nature. Píše se v něm, že až teď si vědci všimli toho, že kuklící se mravenci vyrábějí mléko. Výživná tekutina vylučovaná kuklícími se mravenci pomáhá krmit zbytek kolonie a mohla by hrát roli v evoluci sociálních struktur. Výzkumný tým chce nyní studovat účinky, které mohou mít sekrety kukel na dospělce a larvy z hlediska chování a fyziologie. To, zda se larvy vyvinou v královny nebo dělnice, může být totiž ovlivněno tím, jaký mají přístup k téhle tekutině.

Zkrátka v tomhle „přehledu z tisku“ nepřijdou ani savci, konkrétně roztomilí norníci rudí. Lesní příbuzní známého hraboše polního, s výrazným červenohnědě zbarveným kožíškem, žijí i v Česku. Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima, píše se na webu Akademie věd ČR. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích už existují, a díky nim se přizpůsobit klimatickým změnám, bude klíčová pro přežití mnoha druhů rostlin a živočichů včetně člověka.

Zpravodajský web stanice CNN si pro změnu všímá studie o netopýrech. Vědci z Univerzity Jižního Dánska zkoumali techniky vydávání hluku netopýra vodního. Studie, publikovaná v časopise PLOS Biology, se zaměřuje na různé struktury hrtanu – známého také jako hlasivky –, které netopýři používají k rozšíření svého hlasového rozsahu. Vědci zjistili, že netopýři mohou vydávat nízkofrekvenční volání pomocí takzvaných „falešných hlasových záhybů“, podobně jak to dělají lidští deathmetaloví zpěváci. Každopádně stále nevědí, co přesně netopýři sdělují, když „metalově“ vrčí. Tyhle zvuky prý mohou být agresivní, jiné mohou být výrazem rozčilení a další mít zcela jinou funkci.

Houbový internet

Se světem zvířat jsou spjaty i houby, o nichž pěkně píše Lubomír Heger na webu Ecoista. Houby představuje jako nejsociálnější a nejaltruističtější říši organismů na světě, které pomáhají rostlinám přežít a nám řadu věcí chápat. Mimo jiné v textu zmiňuje i „houbový internet“ – mycelium. Kromě výměny živin se stromy je to zároveň i médium, protože stromy skrze něj zcela nezištně posílají živiny jiným stromům.

V téhle souvislosti jsem si vzpomněl na výbornou TED přednášku Jak spolu stromy mluví vědkyně Suzanne Simardové. „Les je mnohem víc než jen to, co vidíte,“ říká v šest let starém vystoupení kanadská ekoložka. Její třicetiletý výzkum v kanadských lesích vedl k překvapivému zjištění – stromy spolu mluví, často a na velké vzdálenosti. Pusťte si to.

Nejlepší náPAD, co THAIce napad

Naše tituly se zvířatům po hříchu příliš nevěnují, to musíme napravit. Ovšem nebudu sem násilně tahat osla a jeho můstek, místo toho sem násilně naroubuji tipy na to, co z naší dílny stojí za poslední dobu za pozornost.

Ke kafi ku poslechu máme...

Mikrofounek
Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

 

V prosincovém vydání časopisu Finmag, které právě dorazilo na stánky, je hned řada skvělého čtení. Digitální marketér Tomáš Jindříšek v rozhovoru Marka Hudemy (jeho články pro Finmag.cz najdete tady) mluví o důležitosti dat, o hodnotách, digitálních ghettech, ale taky o fake news. A právě s jejich publikem se podle Jindříška má diskutovat.

Petr Vidomus (zde výběr z jeho článků na Finmag.cz) daty ve svém článku Smrt jim sluší rozhodně nešetří. Rozebírá v něm takzvaný efekt úmrtí. Osobnosti umělců nás fascinují a jejich odchod bývá impulzem k enormnímu zájmu o jejich dílo. Jako bychom chtěli ještě na poslední chvíli pocítit odraz jejich slávy. Věděli jste třeba, že sledovanost televizního seriálu Koruna narostla po úmrtí královny Alžběty II. o 800 procent?

A nakonec jako vždy brilantní Jakub Žofčák (jeho tvorba tu). Máloco vypoví o historii a kultuře dané země tolik jako místní fast food. Kyblík smaženého kuřete kupříkladu vypráví příběh o americkém podnikatelském duchu vtěleném do kolonela z Kentucky, který v 62 letech vybudoval jednu z největších franšíz na světě. Stejně tak ale vypráví méně sluníčkový příběh o zvěrstvech amerických plantáží a o otrocích, kteří se díky přípravě smaženého kuřete dokázali poprvé ekonomicky emancipovat. Jakub vám ve svém článku přiblíží příběh notoricky známého thajského jídla pad thai, které ze své domoviny udělalo prvního a zatím nejúspěšnějšího propagátora kulinární diplomacie. Dobrou chuť.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Tomáš Wehle

Tomáš Wehle

Vystudoval český jazyk a literaturu a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity. Učil na střední, byl recepčním a korektorem v Instinktu. Během 19 let ve vydavatelství Economia pracoval jako korektor, redaktor, editor a sedm let jako vedoucí cestovatelského týdeníku IN magazín. V Hospodářských novinách psal hlavně reportáže z cest, ale i rozhovory s byznysmeny, učiteli nebo architekty. Hraje hokej, rád putuje po Česku a ochutnává piva z malých pivovarů.