Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
28. 12. 2022
 8 778

Pod tlakem médií informujících o jedné katastrofě za druhou je snadné uvěřit, že život na Zemi se neustále zhoršuje. Ve skutečnosti je to s námi ale lepší a lepší, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjorn Lomborg.

Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
Svět je hezčí, než se zdá, uklidňuje dánský statistik Bjørn Lomborg (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

S přívalem zkázy a negativních zpráv kolem klimatických změn a životního prostředí je docela pochopitelné, proč řada lidí – hlavně těch mladých – upřímně věří v brzký konec světa. I když ale tyhle problémy přetrvávají, svět se ve skutečnosti zlepšuje, jen to málokdy slyšíme. Na rozdíl od různých katastrof – ať už jde o vlnu veder, povodně, požáry nebo silné bouře.

Data přitom ukazují, že za poslední století se lidstvo stalo vůči všem těmhle událostem mnohem odolnější: ve dvacátých letech minulého století při přírodních katastrofách zahynulo kolem půl milionu lidí, zatímco v posledním desetiletí „jen“ kolem 18 tisíc.

Letošní rok, stejně jako roky 2020 a 2021, se navíc z pohledu počtu obětí pohybuje pod touto hranicí. Proč? Souvisí to hlavně s tím, jak lidé bohatnou…

Ve světě existuje tolik špatných zpráv, že se jen zřídka zastavíme nad daty, podle kterých se ve skutečnosti život na Zemi výrazně zlepšuje.

Míň požárů, víc ledních medvědů

Z obrazu masmédií to možná vypadá, že se přírodní katastrofy neustále zhoršují, data ale ukazují něco úplně jiného. Třeba to, že kolem roku 1900 by každý rok shořelo kolem 4,5 % rozlohy světa, za poslední století se ale tenhle podíl snížil na zhruba 3,2 %. A v posledních dvou desetiletích satelitní data ukázaly další pokles. Výsledkem je, že v roce 2021 shořelo „jen“ 2,5 % rozlohy Země.

Václav Muchna Y Soft
Y Soft

Padesát let klimatické paniky. Proč už dávno nejsme mrtví?

Slavíme nešťastné výročí. Je to už 50 let od prvního klimatického summitu. A tedy i stejně let, co slýcháme, že už za těch pár dalších budeme mrtví. Proč tomu tak není a proč se tak strašíme, se exkluzivně pro Finmag.cz zamýšlí šéf Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg.

Stalo se tak hlavně proto, že bohatá společnost požárům předchází. Různé modely ukazují, že právě díky téhle lidské adaptaci bude do konce století navzdory klimatickým změnám ještě méně požárů i méně škod. Nehledě na neustále rostoucí finanční dopady, které jsou ovšem způsobeny například tím, že si bohatí lidé stavějí sídla přímo u břehů moří či jezer. A která při první katastrofě vezmou jako první za své. Pravdou nicméně je, že škody v poměru k HDP klesají, nikoli naopak.

A nejde jen o přírodní katastrofy. Před deseti lety třeba ekologové velkolepě prohlásili, že australský Velký bariérový útes je vlivem probíhajících klimatických změn téměř mrtvý. Britský deník The Guardian dokonce zveřejnil jeho nekrolog. Letos ovšem vědci odhalili, že dvě třetiny Velkého bariérového útesu vykazují nejvyšší korálový příkrov od roku 1985, kdy začal být monitorován.

Téhle pozitivní zprávě se ale dostalo v médiích jen zlomku pozornosti.

Další příklad? Není to zas tak dávno, co ekologové neustále používali obrázky ledních medvědů, aby na nebezpečí změny klimatu upozornili. Lední medvědi se dokonce objevili v děsivém filmu Al Gora Nepříjemná pravda. Skutečnost je však taková, že počty ledních medvědů se zvyšují – z pěti až deseti tisíc ledních medvědů v šedesátých letech až na dnešních zhruba 26 tisíc.

Ani tyhle zprávy ale neslyšíme. Místo toho aktivisté prostě tiše přestali lední medvědy ve svém tažení používat.

Jak se vyvíjel počet obětí přírodních katastrof

Ve světě zkrátka existuje tolik špatných zpráv, že se jen zřídka zastavíme nad daty, podle kterých se ve skutečnosti život na Zemi výrazně zlepšuje. Vždyť jen průměrná délka lidského života se za poslední století zdvojnásobila, a to z 36 let v roce 1920 na víc než 72 let dnes. Před sto lety taky žily tři čtvrtiny světové populace v extrémní chudobě, dnes je to méně než desetina. A nejsmrtelnější ekologický problém, znečištění ovzduší, zabíjel v roce 1920 čtyřikrát častěji než dnes, většinou právě kvůli lidem v chudobě, kteří vařili a topili trusem a dřevem.)

Ve zprávách potřebujeme určitou rovnováhu a neznamená to, že bychom měli globální oteplování ignorovat. Je to skutečný problém, který způsobilo lidstvo.

Zatraceně drahá propaganda

Když tedy vynecháme takové anomálie, jako je pandemie covidu, lidstvo se má čím dál lépe. Přesto nám různí škarohlídi budou neustále opakovat, že se blíží konec. Jenže zatímco se to hodí se pro jejich fundraising, společnosti tím způsobují jednu méně viditelnou, zato o to významnější škodu: závratně rostoucí náklady způsobené řadou špatných a především drahých politických rozhodnutí.

Klimatická změna
Shutterstock

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu nebo černá smrt. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Nemluvě o tom, že naše děti jsou k smrti vyděšené, co je během jejich života čeká.

Hrozí navíc, že začneme ignorovat ještě mnohem větší problémy. Stačí se podívat jen na v poslední době hojně zmiňované vlny veder. V USA a mnoha dalších částech světa ale ve skutečnosti počet obětí veder klesá, protože i obyčejná klimatizace pomáhá lidem víc, než kolik jich vedra skolí. A mezitím si stále víc obětí žádá chlad a zima: jen v USA umírá kvůli horku asi dvacet tisíc lidí ročně, kvůli zimě je to ale 170 tisíc.

Na tyhle oběti se ale málokdy zaměřujeme. A to jich v USA neustále přibývá a naše zaslepení změnou klimatu to ještě zhoršuje. Pro důkaz netřeba chodit daleko: zelená ideologie, kterou politici prosazují, zdražují energii, což znamená, že si teplo může dovolit méně lidí. A nedostatek téhle perspektivy znamená, že se nesoustředíme předně na to, kde můžeme pomoci nejvíc.

Jasně, i ve zprávách potřebujeme určitou rovnováhu a neznamená to, že bychom měli globální oteplování ignorovat. Je to skutečný problém, který způsobilo lidstvo. Potřebujeme ale docílit lepší perspektivy, abychom věděli, co můžeme od oteplující se planety skutečně očekávat.

Obáváte se konce světa?

Pomoci nám v tom mohou například odhady škod z ekonomických modelů používaných Bidenovou a Obamovou administrativou. Ty odhalují celkové, celosvětové náklady klimatických změn – tedy nejen těch ekonomických, ale opravdu v každém slova smyslu. A podle nich do konce století vydáme na tuhle změnu necelá čtyři procenta světového HDP.

Pro kontext, jak moc se lidstvo ve své prosperitě posouvá, lze pak nahlédnout třeba do predikcí Organizace spojených národů. OSN v nich odhaduje, že bez důsledků globálního oteplování by se průměrný člověk v roce 2100 měl o 450 procent lépe než dnes. Globální oteplování ale znamená, že lidé budou místo toho „jen“ o 434 procent bohatší. A to rozhodně není žádná katastrofa.

Až tedy příště uslyšíte zas o nějaké té katastrofě, pamatujte, že to neslyšíte celý příběh. A že strach z klimatických změn vyvolává jen úzkost, která se někomu jinému docela dobře hodí.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
52
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Související témata

bjorn lomborgglobální oteplovánípredikcestatistikysvětová ekonomikazměny klimatu
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo