Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Zachraň se, kdo můžeš. Hnutí prepperů zažívá comeback

Jakub Žofčák
Jakub Žofčák | 10. 10. 2022 | 1 komentář | 12 537
atomová válkaspolečnostsurvivalismus

Covid nás naučil spíchnout roušku z trenýrek a v mezičase si upéct kváskový chleba, válka na Ukrajině a dvojciferná inflace nás možná donutí chodit na dříví a jezdit na olej z friťáku. Preppeři a survivalisté budou připraveni.

Zachraň se, kdo můžeš. Hnutí prepperů zažívá comeback

Prepperskou filozofii lze shrnout skautským Buď připraven. A je jedno, jestli na odpolední túru na Říp, nebo na týdenní blackout. (ilustrační foto)

Zdroj: iStock photo

Příprava na apokalypsu je bez nadsázky mezinárodní fenomén. Pojďme se tedy podívat, jak kvete byznys s pomůckami pro přežití, proč se tolik bojíme v čím dál bezpečnějším světě a jak se americká vláda připravuje na zombie apokalypsu.

To, že je příprava na katastrofy v kurzu, signalizuje zvýšená poptávka v prakticky všech příslušných odvětvích. Setrvale se zvyšuje počet držitelů jak zbrojních průkazů, tak zbraní samotných – v loňském roce mělo platný zbrojní průkaz necelých 309 tisíc Čechů, kteří vlastnili celkem 960 tisíc zbraní. Podle serveru Zbrojnice.com se meziročně jednalo o největší nárůst za posledních šest let.

PrepperiUnsplash.com

Ačkoliv rozdíly se stírají, lze velmi obecně říct, že zatímco v Americe je kladen důraz na vyzbrojování se, individuální přežití a náboženské kořeny, v Evropě jde prostě o připravenost na to, co může přijít.

Stejně tak roste zájem o doprovodné kurzy, ať už se jedná o střelbu na střelnici, první pomoc, přežití v přírodě, nebo třeba sebeobranu. Pořadatelé těchto kurzů si mnou ruce a hlásí nárůsty přihlášek o stovky procent. Stejně jako za covidu vzrostl (trochu neintuitivně) zájem o povolání zdravotních sester, od ruské invaze na Ukrajinu se zájemci mohou přetrhnout o vstup do aktivních záloh. Poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek pro týdeník Ekonom reportoval od poloviny února 1400 nových zájemců.

Obchody registrují velký zájem o helmy, optické zaměřovače a ochranné pomůcky a chvíli byly vyprodané třeba i pepřové spreje a paralyzéry. Bylo jen otázkou času, kdy nervózní nakupující natrefí na weby a e-shopy jako Prepperova chata, Prepper.cz, Preppersshop.cz a další, které nabízejí širokou výbavu pro konec světa – krabičku poslední záchrany od 400 korun, dezinfekční tablety do vody od 200 korun, nouzovou potravinovou dávku (12× 200 kalorií) za 347 korun a další. A kdo to tedy jsou tihle preppeři?

Prepperskou filozofii lze shrnout skautským Buď připraven. A je jedno, jestli na odpolední túru na Říp, nebo na týdenní blackout.

Od zálesáků…

V prvé řadě si vysvětleme, kdo je prepper a kdo survivalista. Survivalismus jako organizované hnutí jednotlivců, kteří se systematicky připravují na nejrůznější nouzové scénáře, vzniklo ve Spojených státech v 50. letech minulého století jako reakce na nebezpečí jaderného konfliktu. Web National Geographic zmiňuje, že po Rooseveltově New Dealu sice postupně vznikaly státní agentury na ochranu obyvatel, ale právě v 50. letech začalo být jasné, že tyto agentury neuchrání všechny obyvatele před jadernou hrozbou a že je třeba vzít věci do vlastních rukou. Této myšlence nahrála i zpackaná odpověď vládní agentury pro zvládání krize (FEMA) na hurikány Andrew a Katrina.

Nové dekády vždy přinesly nové hrozby a dovednosti, které se survivalisté učili. Ropná krize (1973) vzbudila strach z ekonomického kolapsu, havárie v Černobylu (1986) vrátila Američany do krytů, Y2K (konec 90. let) znamenal strach z digitálních technologií a blackoutu, 11. září 2001 zase z terorismu. Survivalisté se prostě nikdy nenudili. Současnými tématy jsou covid, válka na Ukrajině a nově i obava z hyperinflace a energetické krize.

Tipy do začátku

Chcete se stát prepperem? Tady máte návod pro začátečníky. Aneb 15 věcí, kterými se zásobit:

Právě když toto hnutí dorazilo do Evropy, začal se používat výraz prepperství. Ačkoliv rozdíly se stírají, lze velmi obecně říct, že zatímco v Americe je kladen důraz na vyzbrojování se, individuální přežití a náboženské kořeny (o tom ještě dále), v Evropě jde prostě o připravenost na to, co může přijít (proto také prepperství). Publicista Václav Cílek v rozhovoru pro Český rozhlas Plus prohlásil, že skvělými preppery jsou životem protřelé osmdesátileté babičky s plným špajzem zavařenin.

Prepperskou filozofii lze shrnout skautským Buď připraven. A je jedno, jestli na odpolední túru na Říp, nebo na týdenní blackout – důležité je moct se spolehnout na vlastní prostředky a dovednosti a ochránit sebe a rodinu. Těmito prostředky jsou nejčastěji zásoby vody a jídla na delší časový horizont, vodní filtr, případně alternativní zdroj energie, evakuační zavazadlo a další. Movitější preppeři si staví celé bunkry nebo si alespoň připravují odlehlé nemovitosti mimo město (prepperství tak jde ruku v ruce s českým chatařením). Důležitá je samozřejmě také psychologická odolnost a příprava na rozklad současného společenského řádu. Zásadou je tedy nechlubit se zásobami a zůstat v anonymitě.

Bylo by chybou survivalisty a preppery házet do jednoho pytle se staviteli bunkrů a teroristy. Je to opravdu velmi široká škála lidí.

…po šílence s kulometem

Zmíněné náboženské kořeny amerických survivalistů vycházejí z křesťanského premilenialismu a z Bible, která celkem barvitě popisuje konec světa a sedmiletou periodu před návratem Krista na Zemi. Bohužel ruku v ruce s těmito kořeny jdou i sklony k rasismu (nadvláda bílého muže, případně křesťanství samotného), záliba v konspiračních teoriích (židozednářská spiknutí) a příklon ke krajně pravicovým ideologiím. Rasismus není cizí podle religionisty Zdeňka Vojtíška ani například germánským nebo „árijským“ prepperům, ale ti nejsou tak rozšíření.

Kolik jich tedy je?

Prepperi lesUnsplash.com

Je velmi těžké odhadnout přesný počet prepperů, a to mimo jiné proto, že je tento pojem těžko definovatelný. Zmíněná agentura FEMA na průzkumu 5000 amerických domácností zjistila, že v roce 2019 by bylo 5,2 procenta domácností schopno soběstačnosti na 31 a více dnů (což je jakési „prepperské minimum“). To dělá zhruba 10–20 milionů Američanů. Server ThePrepared.com odhaduje, že covidový trend toto číslo zdvojnásobil, zhruba každá desátá americká domácnost je tedy domácností prepperskou.

Zejména ve spojitosti s další americkou zálibou – v automatických zbraních – se jedná o docela nebezpečný mix, který vyúsťuje až v paramilitární aktivity nebo tvorby milic. Velmi špatným PR pro survivalisty byl teroristický útok jejich příznivce Timothyho McVeigha, který v roce 1995 zabil 168 lidí a dalších 680 zranil při bombovém útoku v Oklahoma City. Jednalo se o největší teroristický útok na americké půdě před 11. zářím 2001.

Tyto události a negativní obraz survivalistů patřily k důvodům, proč se podle BBC po roce 2010 od nich preppeři snažili oddělit. Ale bylo by chybou survivalisty a preppery automaticky házet do jednoho pytle se staviteli bunkrů a teroristy. Je to opravdu velmi široká škála lidí – podle dotazníku, který vypracoval newyorský komisař pro krizové řízení, přemýšlelo v roce 2010 o připravenosti 50 procent

Američanů (v roce 2004 to bylo jen 18 procent). Navíc, jak si všimla socioložka Anna Maria Boundsová, na srazy newyorských prepperů chodí významná část nebělochů. Už hurikán Katrina totiž ukázal, že následky živelních katastrof nerovnoměrně zasahují právě Afroameričany, Latinos a další minority, protože bohatí běloši prostě dostávají lepší pomoc. Potvrdil to mimochodem i covid – podle dat skupiny APM Research Lab zemřel na covid jeden bílý Američan z 303, jeden Američan tmavé pleti z 289, a dokonce jeden původní Američan z 219.

Prepperství je dokonale racionálním pokusem o to, jak nepřijít o rozum. Jedná se o návrat k moudrosti našich předků.

Neboj

Pojďme se teď podívat na toto téma z úplně jiného úhlu pohledu. Proč se vlastně bojíme? Vždyť přece celosvětově klesá počet lidí v chudobě a počet válečných konfliktů, prodlužuje se doba dožití a produkujeme víc jídla, než bychom kdy dokázali sníst. Kde je problém? Odpovědí může být práce německého sociologa Ulricha Becka, který v 80. letech přišel se svou velkou společenskou teorií Risikogesellschaft (lze přeložit jako Společnost rizika). Beck svou práci oficiálně publikoval těsně po havárii Černobylu, a právě na ní se dá jeho teorie dobře ilustrovat.

Survivalismus v ilegalitě

Když americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti rozjelo v roce 2010 kampaň „If You See Something, Say Something“ („Když něco vidíš, tak se ozvi“), na seznamu podezřelých aktivit figurovala i survivalistická literatura, hromadění potravin, střeliva a lékařských potřeb a obava z ekonomického kolapsu nebo nakupování zlata.

Vtip je však v tom, že ta samá vláda po útocích 11. září a hurikánu Katrina začala obyvatelům doporučovat skladovat doma zásoby potravin, lepicích pásek a lékařských potřeb. Stejná aktivita v různém kontextu tedy může znamenat extremismus i patriotismus.

Podle Becka jsme se dostali do nové fáze vývoje lidstva, ve které musíme předcházet rizikům, která jsou vedlejším produktem technologického pokroku, debatovat o nich a řešit je. Černobyl byl důsledkem vyššího rizika spojeného s pokrokovou jadernou energií (ve spojitosti s nefunkčním sovětským režimem), změny klimatu jsou spojeny s využíváním fosilních paliv, pandemie covidu by neměla tak šílené dopady nebýt globalizace a tak dále.

Důležitým znakem těchto rizik je jejich obrovská komplexnost, mezinárodní dopady a to, že v obyvatelích vyvolávají pocit zranitelnosti. Tyto problémy jsou typické tím, že jsou nerozeznatelné našimi smysly (radiace, množství CO₂ v ovzduší ani virové kapénky nejsou vidět), a přicházíme tak o možnost využít intuici a selský rozum. Proto třeba během covidu vznikl velký konflikt mezi vědci, politiky a běžnými občany, kteří spolu musí velmi efektivně komunikovat, aby si předali nutné informace.

Jak nás učí teorie veřejné volby, tato komunikace drhne, protože všichni chtějí něco jiného. Vědci hledají otázky a pravdu, politici odpovědi a moc. Navíc u těchto problémů je těžké nalézat příčiny, kauzální vztahy nebo aspoň počet zasažených lidí. Oficiální odhad přímých obětí Černobylu je 4000–93 000, vyberte si číslo, které vám vyhovuje. A nepřímých? Naprosto netušíme – mnoho obětí Černobylu se v době jeho výbuchu ještě ani nenarodilo.

Je proto snadné zahltit toto prostředí dezinformacemi a postavit skupiny obyvatel proti sobě, což vede ke ztrátě důvěry v instituce (covid) a někdy k jejich zničení. Havárie v Černobylu byla například podle antropoložky Adriany Petryny a dalších vědců posledním hřebíkem do rakve Sovětského svazu, protože vedla k emancipaci Ukrajiny a budování národní suverenity.

V tomto ohledu je prepperství dokonale racionálním pokusem o to, jak nepřijít o rozum. Jedná se o návrat k moudrosti našich předků, k přírodě a k oné intuici, o kterou nás připravily moderní technologie s výše zmíněnými problémy. Nemuset se spoléhat ani na vědce, ani na politiky, ale sami na sebe a na lidi, kterým důvěřujeme. Podle Becka jsme se stali jakýmsi „živoucím vedlejším produktem modernity“ a tohle je ještě jeden z těch lepších způsobů, jak se vypořádat se svou averzí k riziku, nejistotou a pocitem zranitelnosti.

Češi mají nakoupeny zbraně, potraviny, vodní filtry a obrněné chaty za městem. Naučili jsme se šít roušky a péct si chleba, zvládneme i zombie.

Připraveni na všechno

Ale abychom neukončili článek takto depresivně, slíbili jsme si v jeho úvodu plán americké vlády na zombie apokalypsu. Není to vtip ani nadsázka, americké ministerstvo obrany tento plán v roce 2010 skutečně připravilo. Tedy původně se o vtip jednalo, ale armáda nakonec tento scénář skutečně využívá pro zpestření tréninku juniorních důstojníků a také proto, že oživlí nemrtví prostě fungují ve fiktivních scénářích lépe než třeba „nigerijští vojáci“, což by mohlo vzbudit kontroverze.

Anketa

Co si myslíte o prepperech?

V 16stránkovém dokumentu CONPLAN 8888-11 (Counter-Zombie Dominance) se laskavý čtenář dozví, že americká armáda definuje sedm typů zombie: patogenické zombie, radiační zombie, zombie vzniklé černou magií (evil magic zombies), vesmírné zombie, ozbrojené zombie, zombie se symbiontem a konečně vegetariánské zombie. Poslední jmenovaný druh se sice živí pouze rostlinami, a nikoliv lidmi, ale může způsobit například odlesňování nebo nedostatek plodin. Zároveň žádný druh zombie není subjektem Charty OSN ani Ženevských úmluv, což armádě poměrně rozvazuje ruce k jejich likvidaci.

Dokument dále popisuje vojenský plán zahrnující pět standardních fází. První fází je odstrašení – jelikož zombie nejde odstrašit, počítá armáda s odrazováním jiných států, teroristických organizací a neetických výzkumníků, aby se nepokoušeli využít vzniklého chaosu. V druhé fázi (přebírání iniciativy) jsou povoláni aktivní a rezervní vojáci, jsou obrněny strategické lokace a veřejnosti jsou rozdány obranné prostředky.

Ve třetí a nejdůležitější fázi (dominance) dostávají všechny jednotky rozkaz střílet zombie na potkání do hlavy (ideálně do mozku). Důraz je kladen na leteckou podporu a zvažováno je také použití jaderných hlavic jako „nejefektivnější zbraně proti hordám nemrtvých“. Zastřelené nemrtvé je třeba spálit, s výjimkou zombie vzniklých černou magií, kde musí při likvidaci asistovat vojenský kaplan. Dokument upozorňuje, že tento druh zombie je proto obzvláště nebezpečný pro roty složené z vojáků ateistů. Čtvrtou fází je 30denní lockdown, zajištění obyvatelných lokalit a jejich čištění od posledních zbytků nemrtvých. Poslední fází je znovunastolení vlády nad územím a obligátní papírování.

Bohužel, ani po důkladné rešerši jsme nenašli jakoukoliv strategii české vlády v případě propuknutí zombie apokalypsy. Nebyla ani předmětem programového prohlášení vlády, nelze proto očekávat, že bychom se jí od současné ministryně Černochové dočkali. Přesto není důvod k obavám – jak vyplývá z článku, Češi mají nakoupeny zbraně, potraviny, vodní filtry a obrněné chaty za městem. Naučili jsme se šít roušky a péct si chleba, zvládneme i zombie.

Zaujalo? V aktuálním čísle tištěného Finmagu toho najdete samozřejmě mnohem víc. Třeba rozhovor se spolumajitelem Wood & Company Janem Sýkorou či články o byznysmenech na sítích nebo historii vývrtky. Vzpomeňte si na nás, až půjdejte kolem trafiky.

Kam dál? Jakub Žofčák na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák je absolventem oboru Ekonomická analýza na NF VŠE a momentálně si dělá doktorát na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Živí se lektorstvím a pořádáním kurzů pro studenty, spolupracuje jako analytik s Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) a je editorem časopisu Trade-off. Mimo psaní ekonomických článků o obskurních tématech se několik let neúspěšně pokouší hrát na ukulele.