Těžká doba i pro tlachání u piva. Finmag newsletter o energiích a Rusku

Výše zmíněné trio doplnili na každoročním vandru ještě další čtyři z nás. Dějištěm bylo Pošumaví. A protože nás čekala poctivá porce kilometrů, dostalo se kromě tradičních témat „ženy, sport, ženy“ na řadu dalších.

I v lesích kolem Kašperku a na loukách cestou na Rabí bylo tentokrát znát, že situace doma i ve světě je vážná. Mnohem častěji než předešlých dvacet let, co spolu takhle putujeme Českem, se proto řešila i politika a ekonomika.

Ale jinak to byl fajn čundr, fakt.

Tahák pro vládu

Protože srpnové noci už bývají chladnější, jako první došlo na energetiku. Zatímco já řešil přechod od jednoho dodavatele k jinému (ještě dnes mě straší nabízené spotové ceny), kamarád Robert se rovnou chystal od plynu odstřihnout a kupoval kamna s výměníkem.

Zuzana Kubátová je víc než zkušená ekonomická novinářka, energetika ji baví, a tak není od věci jí dát slovo. V její analýze na Seznam Zprávách nabízí přehled možných léků na energetickou krizi. Článek lze číst jak vysokoškolská skripta. Věcně a přehledně poskládané příklady toho, jak s drahými energiemi bojují evropské vlády, včetně výhod a nevýhod osmi modelů. A byť se pondělním rozhodnutím vlády zastropovat ceny silové elektřiny a plynu může zdát její článek jako neaktuální, stále je poučné vědět, jaké další cesty se nabízely.

Kdo ví, možná si členové vlády cestou na mimořádné jednání tento text četli a jeden z doporučených „taháků“ při svém rozhodování využili. Každopádně podle některých expertů plošné zastropování cen je sice rychlou pomocí všem bez rozdílu, avšak za cenu výrazného prohloubení veřejného dluhu. Státu se stále nedaří přijímat cílená opatření, která pomohou složitou situaci zvládnout těm, kteří se bez pomoci neobejdou. Představený model navíc nemotivuje k úsporám.

Zatímco text ze Seznam Zpráv je z kategorie „nic není staršího než včerejší noviny“, ten následující by měl mít delší trvanlivost. František Novák se na Finmag.cz poctivě rozepsal o LNG. Ještě před pár lety se o zkapalněném zemním plynu psalo převážně jen v souvislosti s dopravou, v současné geopolitické konstelaci se k němu upínají naděje jako k možnému způsobu, jak se zbavit závislosti na Rusku.

Pokud máte rádi čísla, tabulky, grafy a odkazy na původní zdroje, bude pro vás tenhle článek jako dělaný. I když i v něm kromě optimismu najdete i střízlivý předpoklad, že ceny plynu na úroveň před ruskou okupací Ukrajiny už neklesnou.

Přeceněné Rusko

Nebyly by to debaty u piva (na hradě Kašperku čepují velmi dobrého Šplhavce z Kašperskohorského pivovaru), kdyby nepřišla řeč na Rusko. Pozoruhodný pohled na východního molocha přináší týdeník Respekt v článku Barbory Chaloupkové. Autorka v něm mluví s americkým historikem Phillipsem O'Brienem hlavně o tom, jak si stojí Moskva v ukrajinské válce a jaký bude další vývoj.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

Hned začátek první otázky je sice „zabijácký“ (Jaké indikátory ukrajinské protiofenzivy máme sledovat…), ale když vás indikátory neodradí a dostanete se dál, nebudete litovat. Kromě popisu vojenské strategie obou armád, úrovně vyzbrojení nebo rozložení sil zde profesor strategických studií na skotské University of St Andrews formuluje myšlenku o mýtu supersilného Ruska.

„Víceméně celá analytická komunita selhala. Selhala a nepochopila, že ruská armáda prostě nebyla tak dobrá. Ruská armáda byla dokonce tak vnímána jako silná, že pomáhat Ukrajině bylo před válkou bráno skoro jako plýtvání!“ říká doslova O'Brien. Podle něj to byla katastrofální volba, která stála mnoho ukrajinských životů. „Pokud by Ukrajina byla v únoru vyzbrojená tak, jako je dnes, bylo by podle mě po válce,“ myslí si O'Brien.

Mýlila se dokonce i CIA, protože prý „nerozumí tomu, co ze zemí dělá velmoci“. Kromě jaderných zbraní podle něj neexistuje jediná věc, která by z Ruska dělala velmoc. „Všechny klasické ukazatele, které by určovaly, zda je někdo velmoc, tam prostě chyběly,“ vysvětluje O'Brien. Připomeňme v tomto duchu komentář Vojty Dobeše pro Finmag.cz na téma „Nás mnogo“.

Silných soudů se historik nebojí ani v otázce možného konce konfliktu. Rusko má podle jeho názoru dvě možnosti: buď mobilizovat celou společnost, nebo válku prohrát.

A jste na kluky?

Na konec zvířátka. Nebo ne, radši fotbal. Chlubil jsem se chlapům na vandru, že v redakci sedím naproti Ondřeji Tůmovi, který má u nás na starost časopis (a jeho web) Football Club. I když časopis… ona je to rozsahem spíš knížka, graficky parádní a textově vydatná. A protože mě zajímalo, co tenhle sympaťák dělá, začetl jsem se. A zjistil, že o fotbale se dá psát i mnohem zábavněji než jen popisovat průběhy utkání nebo analyzovat příčiny neúspěchu Sparty.

Tak třeba Filip Bláha v posledním čísle píše o předsudcích vůči ženskému fotbalu. Hráčky skoro denně zažívají různé projevy sexismu, hloupé průpovídky nebo verbální napadání ze strany diváků. Fotbalistky většinou uplatňují jedinou strategii, která jim přijde smysluplná – hanlivé projevy nekomentují a snaží se je přejít. Anonymně se ale svěřují, že problém je daleko hlubší.

Podle autora je s podivem, že se téma sexuality dodnes v mediálním prostoru objevuje. A připomíná nepříliš starý rozhovor s brankářkou německého národního týmu Almuth Schultovou, v němž odpovídala na dotaz, jaké to je, když jako jedna z mála v národním týmu dává přednost mužům, a ne ženám. Zeptal by se někdo na sexuální orientaci fotbalistů?

Sportu zdar! A ženám taky.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Sentimentální vzpomínání na zlaté devadesátky. Finmag newletter je tu
• Černá budoucnost malovaná narůžovo. Ušlí dnové ve Finmag newsletteru
• Kola, deskovky a volná láska. Máme pro vás nový Finmag newsletter
• Válka, hračky, plovárny. Cestování časem ve Finmag newsletteru
• Starý a nový kapitalismus. Starý a nový svět ve Finmag newsletteru