Třicet let může být pro někoho dlouhá doba. Z historického hlediska je to ale jen takové lusknutí prstu, proto speciál magazínu Reportér o výročí 30 let od rozdělení Československa můžu s klidem zařadit do ranku nedávné historie. A zároveň ho jednoznačně doporučit.
Průvodní článek (za paywallem) sepsal Michael Durčák (jeho texty najdete i u nás na Finmag.cz), který se pak postaral i o většinu doprovodných rozhovorů. Hlavní postavy tehdejšího dělení – Václav Klaus a Vladimír Mečiar – podle očekávání samy sebe plácají po zádech, najdete tam ale i střízlivější pohledy, ať už Petra Pitharta či Michaela Žantovského, kterého rozdělení Československa doteď mrzí.
Newsletter z kuchyně Finmagu
Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
Kolega Gabriel Pleska mi poslal tip na článek, kterým se vrátíme ještě o pár desítek let zpět. Věděli jste, že za první republiky byla v Praze u Žofína největší říční plovárna ve střední Evropě? O plovárenském boomu na Vltavě (a proč skončil) píše web Ekolist.
Pesimismus ze zahraničí
Hlavním tématem současnosti je bezesporu válka na Ukrajině. Investigativci webu Meduza, který přináší nezkreslené informace o současném Rusku, se podívali do archivu stížností předložených ruské prokuratuře. Asi nepřekvapí, že je plný obviňování ministerstva obrany z klamání veřejnosti, stížností vojáků na nedostatečnou lékařskou péči a zásobování potravinami a marného volání rodin vojáků po aspoň nějakých informacích o jejich blízkých na frontě.
Pesimisticky vyznívá i reportáž Ondřeje Schneidera pro Finmag.cz o tom, jak se žije Kubáncům. Vizi lepší budoucnosti, kterou jim nabídlo oteplení vztahů s USA za vlády Baracka Obamy, rychle vystřídal další pád do deprese po letech vládnutí Donalda Trumpa. A hlavně utlumení turistické vlny způsobené covidem.
Pohled dopředu
Zbývá nám pohled do budoucnosti. Podíval jsem se na to, kde experti vidí kryptoměny za deset let. A podle všeho se současného propadu bitcoinu nemusíme bát, protože už brzy bude zase líp. Tak schválně, jestli fakt za pár let překoná hranici milionu dolarů…
Na to, co se stane, jestli (až?) Čína opravdu napadne Tchaj-wan, se zaměřil web Politico. Konkrétně na to, jak se k situaci postaví Německo, které už je teď kritizované za své přešlapování ve vztahu k Rusku. No, žádné překvapení, bylo by (bude?) to ještě horší. Na Pekingu je totiž německá ekonomika ještě závislejší než na Moskvě. O přezíravosti a pokrytectví Západu si ostatně můžete přečíst v komentáři Bjørna Lomborga.
Ke kafi ku poslechu máme...
Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!
Mají si s čím hrát?
Newsletter zakončíme tématem, který spojí pradávnou minulost se současností a budoucností. Jo, jsou to ty hračky. Na trhu se toho už pár let moc nemění, holky chtějí pod stromeček hlavně Barbie a kluci autíčka Hot Wheels (jak nám nedávno v podcastu potvrdila marketingová ředitelka Mattelu Lenka Helena Koenigsmark). Víte ale, s čím si hrály děti před tisícovkami let? Jestli ne, tak si z toho nic nedělejte, ani archeologové v tom nemají moc jasno. A mají k tomu i vlastní vtip, jak si povídají dva při novém nálezu:
„Hele, co je tohle?“
„To fakt nevím.“
„To musí být hračka… nebo nějaký náboženský předmět!“
Vtip teda nic moc, ale pointou je, že po nesčetných archeologických nálezech sice víme, že si děti i dávno v historii hrály, nevíme ale pořádně s čím a jak. Více na webu BBC. To teď je situace naprosto jasná, z hraček je obrovský byznys (jednou z největších globálních značek je Lego – připomínám rok starý článek Jakuba Žofčáka).
Mimochodem, právě hračky byly jedním z dalších velkých vítězů pandemie, zisky největších výrobců rostly dvouciferným tempem. A podle prognóz expertů by se měl trh s hračkami do roku 2028 skoro zdvojnásobit.
Abych nezapomněl – už příští týden vychází nové číslo tištěného Finmagu, takže bude co číst i na papíře.
Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:
- Starý a nový kapitalismus. Starý a nový svět ve Finmag newsletteru
- Pane, paní, pojďte si hrát! Finmag newsletter a tipy na zajímavé čtení
- Jak začít programovat v Pythonu. Finmag newsletter tentokrát jinak
- Hra o plyn, nedostatek potravin, recese. Finmag newsletter to musí vyvážit
- Příprava na mistrovství oslích můstků aneb Chytré čtení v newsletteru
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
