M&M aneb Muskova výhra a Macronova neprohra. Tipy na chytré čtení

Začněme u Elona Muska a jeho akvizice Twitteru za 44 miliard dolarů (něco málo přes bilion korun). Nabízejí se tři otázky. Proč to dělá? Jak to zaplatí? A co to přinese za změny?

Na první otázku odpovídá v rozhovoru pro The New Yorker Matt Levine, komentátor z Bloombergu, který se celou anabází detailně zabývá už přes měsíc. Podle něj má Musk skutečné politické a sociální přesvědčení o tom, jak by měl Twitter fungovat, a má pocit, že se tak neděje. A sociální síť si koupil i proto, že ho tweetování jednoduše baví a chce ho mít optimalizované pro své potřeby.

Tak prosté to je…

Odpověď na druhou otázku je trochu složitější. Musk si totiž musel vzít poněkud riskantní půjčku ve výši 12,5 miliardy dolarů (289 miliard korun) krytou akciemi Tesly. A tady se to začíná zamotávat. Jak totiž píše BBC, akcie Tesly okamžitě klesly o víc než 12 procent, protože se investoři začínají bát, že Musk bude muset prodat vlastní akcie, aby mohl akvizici dotáhnout. V ohrožení se tak může ocitnout zmíněná půjčka a potažmo i celý obchod.

Předpokládejme ale, že žádné zásadní komplikace nenastanou. Zrovna u tradičně precizního Muska se nedá očekávat, že by odešel s ostudou. Můžeme se tedy ptát na třetí otázku. Velký byznysový otřes totiž může přinést i otřes politický. Lukáš Kovanda v komentáři upozorňuje, že radost může mít hlavně Donald Trump, kterému se rapidně zvyšují šance na návrat do Bílého domu. K návratu na Twitter se ale asi bude chtít nechat přemlouvat.

Analýzu Muskova nejnovějšího byznysového dobrodružství pro vás chystáme i na Finmag.cz. Těšte se.

Francouzské status quo

Od Muska přejděme ke druhému EM. Post prezidenta ve Francii obhájil Emmanuel Macron. Jak ale upozorňuje Filip Brychta z Voxpotu, jednoznačnou radost jeho znovuzvolení nepřineslo. Řada lidí ho volila s odporem, když vybírala menší ze dvou zel. V době, kdy Rusko plundruje Ukrajinu, to měl proti Putinově „kamarádce“ Marine Le Penové docela snadné. Reportáž přímo z Francie si určitě nenechte ujít.

Na to, komu Macron může hlavně vděčit za znovuzvolení, se zaměřily Seznam Zprávy, konkrétně Kateřina Mahdalová. Macron podle očekávání bodoval v Paříži, převážně ho volily ženy a až překvapivě velkou podporu měl i u důchodců.

O tom, co teď Francii čeká, píše web Politico. Upozorňuje hlavně na to, že navzdory porážce Le Penové euroskeptický nacionalismus stále posiluje a při příštích volbách už může triumfovat. Co dělat, aby se to nestalo? Dát lidem více reálných možností rozhodovat.

Ještě před konáním druhého kola napsal pro Finmag.cz analýzu dosavadního Macronova působení v Elysejském paláci František Kalenda. Zaměřil se hlavně na ekonomický aspekt. Macronova vláda tvrdí, že její reformy spolu se štědrou odpovědí na pandemii pomohly znovu nastartovat francouzskou ekonomiku. Je to ale pravda?

Něco od nás…

Před týdnem vyšlo nové číslo tištěného Finmagu, jako tradičně naplněné skvělými texty. Na titulce máme Silke a Jaroslava Horákovy, majitele nakladatelského domu Albatros Media. Ochutnávku rozhovoru si můžete přečíst u nás na webu. Kromě jiného se v ní dozvíte, na čem firma stála a padala, když ji noví majitelé přebírali.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

Z dalších věcí na Finmagu můžu směle doporučit (ne)recenzi Vojty Dobeše na nejnovější hodinkový fenomén MoonSwatch, kterou můžete brát i jako výlet do historie švýcarských hodinek a hodinek obecně. Dál pak článek od Marka Hudemy o festivalu nápadů na snížení cen energií (a proč to jsou většinou nesmysly), nebo komentář Pavla Jégla k nové hře Evropské komise, která by měla vést k oslabení Putinova Ruska. Přečtěte si ho a rozhodněte se, jestli se do ní zapojíte.

V rámci projektu Miliardy v pohybu jsme pak vyzpovídali šéfa FinGoodu Víta Endlera, nejen o tom, jak investoři zareagovali na válku na Ukrajině.

… a tipy odjinud

Na webu CzechCrunch vyšel velmi zajímavý rozhovor s uhlobaronem Pavlem Tykačem o české závislosti na ruském plynu. Je vůbec možné se od něj úplně odstřihnout? Prý ne. Plyn musí proudit, když parafrázujeme slavnou větu z ikonické sci-fi Duna o koření.

Jak si vybrat správnou vysokou školu? Dobrá otázka, na kterou se těžko hledá odpověď. Pomoci s rozhodováním by vám mohl projekt Jakou vysokou, o němž pro UK Forum vypráví jeho autor Jan Zeman.

Opomenout nemůžu ani svůj oblíbený web Meduza, přinášející nezkreslené informace z Ruska. Tam byl samozřejmě zakázán, ale vy můžete velmi dobrou práci autorů ocenit. Zkuste třeba rozhovor o tom, zda příštím cílem Ruska může být Moldavsko. A kdybyste měli víc času, tak ještě podcast s všeříkajícím názvem The Naked Pravda.

A ještě jeden tip na závěr. Na webu Peníze.cz si můžete prohlédnout nejlepší bankovky loňského roku. Ne, Palackého ani Masaryka tam nenajdete.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Proč Západ o Východu mlčí a zákulisí války
• Tvůj Západ je máma všech revolucí
• Jelen nasadil jelenovi parohy a němý promluvil
• O Rusech a Rusácích i o tom, že starý je furt dobrý
• Proč kvůli válce na Ukrajině hnijou v Ekvádoru banány. Tipy na chytré čtení