Kolik stojí… Eurovíkend! Výlet, na kterém dobijete baterky, nemusí vyjít draho

Že jsou Češi vášniví cestovatelé, o tom není pochyb. Když zrovna není vhodná doba na delší dovolenou, rádi se z bydliště vzdálíme aspoň na několik dní a nepříliš daleko. Právě takové jsou eurovíkendy – krátké zájezdy po Evropě, které trvají 1–4 dny. Vybrat si přitom lze nejen z evropských metropolí, ale i z jiných atraktivních lokalit, které se dají prozkoumat skrznaskrz.

Klasika, která nezklame: Města, kam se vydáváme nejčastěji

K těm nejoblíbenějším místům, která (nejen) Češi rádi během eurovíkendů objevují, jednoznačně patří Paříž, následují pak Řím, Londýn, Amsterdam, Benátky, Barcelona, Istanbul, Atény a také Dublin.

S cestovkou, nebo na vlastní pěst?

Domluvíte se v cizině a všechno si hravě zařídíte? Pak se určitě radši vydáte na vlastní pěst. Ve většině případů to taky vychází levněji než s cestovní kanceláří. S tou naopak ale máte k dispozici delegáta a všechno předem zařízené – od dopravy přes hotel až po základní program dne, během kterého poznáte ta nejznámější místa. Pro ty, kteří neovládají angličtinu nebo alespoň němčinu, je to jednoznačně vhodnější varianta, i když nákladnější.

Na druhou stranu ale počítejte s tím, že kvalita takového výletu se ve velké míře odvíjí od kvality a schopností vašeho průvodce. Podíváte se také „jen“ na nejznámější a turisty nejčastěji navštěvovaná místa. Pokud chcete v Paříži vystoupat na Eiffelovku a projít se po Champs-Élysées, eurovíkend přes cestovní kancelář vás nezklame. Toužíte-li ale brouzdat ulicemi, tu zaplout do kavárny a tady prozkoumat zapadlý krámek, tohle organizované dobrodružství nebude to pravé ořechové.

Výlet zorganizovaný cestovní kanceláří vám nedá takovou volnost, na druhou stranu ale jistotu toho, že poznáte ta největší turistická lákadla.

Kolik stojí eurovíkend a jak se i na něm dá smysluplně ušetřit?

Pokud chcete vyrazit za poznáním, ale váš rozpočet není neomezený, máme pro vás tipy, kde můžete ušetřit. Ale zároveň sami sebe nešidit.

Doprava: Například do Paříže se letadlem podíváte za 3500 až 5000 Kč za zpáteční letenku. Cesta autobusem vyjde zhruba na polovinu (za zpáteční jízdenku zaplatíte okolo 2500 Kč), nicméně počítejte s tím, že velkou část eurovíkendu strávíte na sedadle autobusu. Třeba právě do Paříže pojedete téměř 15 hodin.

Na letenkách ušetříte, pokud je pořídíte s velkým předstihem. Nejen, že jsou levnější než „last minute“ kousky, ale můžete si pohlídat i akční nabídky. Tak třeba Valentýn dopravní společnosti rádi balí do nabídek „1+1 zdarma“. Ceny jdou pravidelně dolů i během Black Friday (4. listopadový pátek), nebo Cyber Monday (následuje hned po černém pátku). Všechny akční nabídky (ale i chyby v nacenění) pak sbírají a komunikují dál speciální cestovatelské portály. U nich se vyplatí zapnout upozornění buď přímo na webu, nebo na jejich facebookových profilech.

Pokud chcete za dopravu ušetřit přímo na místě, určitě k přejezdům větších vzdáleností ve městech využijte hromadnou dopravu, nikoli taxíky. A v drtivé většině evropských měst se vyplatí vsadit nikoli na nákup jednotlivých jízdenek, ale na vícedenní lístky.

Ubytování: Za skvělý hotel nemusíte platit jmění. Na ubytovacích portálech se ukrývají opravdové skvosty – a pro jejich objevení stačí lépe pracovat s filtry. Omezte seshora cenu, ale naopak nastavte minimální hodnotu hodnocení od uživatelů (8 a více bodů na 10stupňové škále), seřaďte od nejnižší ceny a… určitě narazíte na 2 až 3 hotýlky, které nabízejí skvělý poměr ceny a kvality.

Lístky pořízené v online předprodejích vám ušetří nejen peníze, ale mnohdy i spoustu času.

Proč jsou tak levné: Často jsou v nabídce příliš krátce a zatím se nerozkřiklo, jak jsou dobré. Mnohdy jsou pokojíčky v nich opravdu malinké, nicméně naprosto postačující pro ty, kteří většinu dne stráví poznáváním. Nejsou v těch nejznámějších lokalitách, ale dále od centra – nicméně velmi často v opravdu výhodné lokalitě z pohledu dostupnosti MHD.

Strava: Obecně na západě zaplatíte za stravu více než u nás. Ušetřit můžete tím, že klasické restaurace vyměníte za rychlá občerstvení. Což je ale velká škoda, protože nedílnou součástí výletu by měl být i gastronomický exkurz. Kompromisem mohou být bistra, pouliční a venkovní stánky – s výborným jídlem, které si prostě dopřejete „na stojáka“.

V teplejších měsících je skvělou volbou udělat si k večeři piknik z místních dobrot – koupených v marketu nebo třeba na trzích. A pokud se rozhodnete pro restauraci, zamiřte mimo hlavní turistické lokality, ušetříte a pravděpodobně si i víc pochutnáte.

Návštěvy největších lákadel: Vstupenka na Eiffelovku: téměř 27 euro pro jednoho. Vstupné do Louvru: 17 euro pro dospělého. Návštěva muzea Orsay: 16 euro. A teď vše ještě vynásobte alespoň dvěma, případně přičtěte vstupné za děti… Poznávání největších atrakcí není za hubičku, ale i na něm se dá ušetřit.

Pořiďte si vstupenky v předstihu a online. Jednak se vyhnete frontám, jednak ušetříte. Online vstupné bývá levnější o 10 až 20 % oproti ceně na místě. V mnoha zemích pak „drží“ i konkrétní dny, během kterých se do vybraných památek podíváte zdarma. Bývají to obvykle první soboty a neděle v měsíci nebo státní svátky.

Pokud jste ještě stále držitelem průkazu ISIC, určitě ho vezměte na cesty s sebou. Například právě ve Francii díky němu budete mít vstup zdarma do drtivé většiny památek (včetně Louvru). A tam, kam se nedostanete zadarmo, můžete alespoň čerpat výraznou slevu.

Cenu eurovíkendu může ovlivnit i kurz koruny

Protože se dnes ve většině eurovíkendový destinací dá téměř vše zaplatit kartou, je lepší a bezpečnější nenosit u sebe větší obnos, o který je jednoduché v davu lidí přijít. Zároveň se vám nemusí vyplatit měnit české koruny za eura nebo jiné valuty, zvlášť když tak činíte ve směnárnách na nejvíce frekventovaných místech.

Ještě před cestou si také zjistěte, jestli a jak má vaše banka zpoplatněné výběry z bankomatů v cizích zemích. Některé umožňují například jeden bezplatný výběr, u jiných jsou zahraniční výběry zdarma všechny. Nicméně jsou i banky, které si účtují třeba i 50 Kč nebo 100 Kč. Ještě dražší bývají výběry z bankomatů pomocí kreditní karty.

A pozor si dejte na takzvanou dynamickou konverzi, kterou vám bankomat (případně platební terminál) nabídne pod zkratkou DCC. Je to vlastně kurz, podle kterého bankomat přepočítá peníze, které si chcete vybrat. U DCC sice okamžitě vidíte, kolik je to v českých korunách, ale kurz je méně výhodný. Od dubna 2020 musí bankomat ukázat i odchylku od středového kurzu Evropské centrální banky.