Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Připrav se, kdo můžeš. Komunita prepperů radí, jak přežít válku

Monika Veselíková
Monika Veselíková | 2. 3. 2022 | 1 komentář | 96 866
armádaRuskoUkrajinaválka

Tak se to stalo. Z kohoutku neteče voda, v zásuvce není proud. Den. Dva. Týden. Měsíc. Jak přežít? Odpověď hledají preppeři. V době ruské invaze na Ukrajinu mimořádně důležité téma, které pro vás odemykáme z historického vydání tištěného Finmagu. Dost možná se totiž bude hodit.

Připrav se, kdo můžeš. Komunita prepperů radí, jak přežít válku

Jak přežít válku? Post-apokalyptické představy jsou v hlavách mnoha lidí stále reálnější (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

„Párkrát jsem jedl holuby, jednou krysu. Peníze ztratily hodnotu, věci jsme vyměňovali na černém trhu. O kdysi běžné věci, jako svíčky, zapalovače, baterie a samozřejmě jídlo, jsme museli bojovat jako psi. Za jednu konzervu hovězího jste mohli mít ženu na několik hodin.“ Pro většinu z nás těžko představitelná dystopie. Pro uživatele s přezdívkou Selco z internetového fóra Survivalist Boards reálná zkušenost z jugoslávských válek.

V Česku se najde pár tisíc lidí, kteří se na podobný scénář – zemi bez zásobených supermarketů, pitné vody nebo dostupného zdravotnictví – připravují. Někteří si po vzoru amerických kolegů říkají preppeři, další rozpadlíci: podle toho, zda své plány na přežití probírají na diskuzním fóru Preppers.cz, nebo Rozpad.cz. Mimo internet je ale poznáte jen stěží. Utajení je pro ně stejně důležité jako záložní plán.

Jak si preppera co nejlépe představit? Třeba jako člověka, který ve volném čase studuje, jak pomocí bylinek nahradit běžné léky.

Křečci a včelaři

„Silný impulz přišel před několika lety. Tehdy byl v našem městě vyhlášen chemický poplach: z rozhlasu se najednou ozvalo, abychom se okamžitě ukryli v budovách, utěsnili okna a dveře, připravili si prostředky osobní ochrany a evakuační zavazadlo. Dodnes si pamatuji, jak stojím s tříletým synem uprostřed obýváku a bezradně přemýšlím, z čeho se vlastně evakuační zavazadlo skládá,“ popisuje Tereza moment, který ji přivedl k prepperství. Jedna z mála oslovených, která souhlasila s rozhovorem alespoň skrze zprávy.

Rusko vs. Ukrajina
Shutterstock

Jak se připravit na nečekané. Black-out, nebo rovnou apokalypsa?

Dnes je den jako každý jiný. Ráno vstanete, rozsvítíte, dáte vařit vodu na čaj nebo kávu a pustíte si k tomu svůj oblíbený podcast. Ale co kdyby tomu tak nebylo? Co kdybyste se probudili do světa, ve kterém není tekoucí voda, elektřina nebo připojení k internetu? Jak se v takovém případě zachovat? Tyto otázky si v posledních dnech vzhledem k situaci na Ukrajině klade stále více lidí a putna to není ani našim sestrám z Heroine.

Nepříjemná životní zkušenost dovedla k prepperům i dalšího člena fóra Preppers. O podrobnostech se uživatel ManuKea nechce kvůli zachování anonymity rozepisovat. Kromě motivace oba spojuje pohled na to, co vlastně prepperství obnáší. Prepper se sklepem naplněným konzervami a bednami s municí je podle nich spíš výjimkou. „Preppeři chtějí být připravení na nesnáze, které je můžou potkat a se kterými se rozhodli počítat. Což ale neznamená, že všichni počítají se třetí světovou, staví protiatomové bunkry a plní je zásobami,“ vysvětluje Tereza.

„Někdo to skutečně řeší hlavně hmotou: zásoby, úkryt, zbraně, nástroje. Takovým ostatní občas přezdívají křečci. Jiní sbírají vědomosti, učí se řemesla. Další studují politiku, historii a snaží se analyzovat současné dění. Samozřejmě se najdou lidi, kteří tomu propadnou, ostatní je považují za podivíny nebo se jim kvůli prepperství rozpadne vztah. Pro mě osobně jde o určitý způsob života, projev touhy po samostatnosti a svobodě,“ doplňuje ManuKea.

Miliony prepperů

Hnutí preppers má kořeny ve Spojených státech amerických, nejvýrazněji se rozvíjelo během studené války. Federální úřad pro civilní obranu tehdy připravoval veřejnost na jaderný útok Sovětského svazu, nabádal k budování krytů a přípravě dostatečných zásob.

Ačkoli oficiální čísla neexistují, v roce 2018 se podle odhadů řadilo mezi preppery kolem tří milionů Američanů. Dnes už odhady mluví dokonce o deseti milionech prepperů, a to hlavně v souvislosti s pandemií covid-19. Život a přípravy několika z nich zmapovala stanice National Geographic. V letech 2011 až 2014 vyrobila čtyři série reality show, kterou Prima Zoom odvysílala pod názvem Příprava na soudný den.

Jak si tedy preppera co nejlépe představit? Třeba jako člověka, který ve volném čase studuje, jak pomocí bylinek nahradit běžné léky. Sbírá žaludy a vyrábí z nich mouku nebo kávu, chová včely a dělá domácí mýdlo. Nebo na zahrádce vedle zeleniny pěstuje tabák, ačkoli sám nekouří. Počítá totiž s možností světa stojícího na obchodu mezi jednotlivci, ve kterém je o tabák nebo alkohol velký zájem.

Prepperství má zkrátka mnoho podob. Univerzální návod na to, jak být připravený, neexistuje.

Vedle praktické stránky věci se preppeři často zabývají i tím, jak na svoji stranu získat vlastní rodinu.

Tisíc a jedna krize

Důvod je prostý. Každý prepper nebo rozpadlík se připravuje na jinou událost: válku, rozsáhlou ekonomickou krizi, nebo geomagnetickou sluneční bouři, která zapříčiní rozsáhlý blackout. Vedle otázky, co společnosti hrozí a jaký bude svět po apokalypse (preppeři mezi sebou běžně mluví o PA scénáři), si každý začínající prepper pokládá řadu dalších otázek.

Kam se schovat?

Systém ukrytí obyvatelstva v Česku dodnes těží z prostor vybudovaných během studené války. Úkrytový fond se ovšem neustále zmenšuje. Z někdejších necelých šesti tisíc dnes funguje zhruba osmnáct set krytů. Vyřazují se nevyhovující prostory a nové se nebudují. Jestliže dojde na některý z černých scénářů, poskytne stát útočiště pouze desetině populace.

Nejrozsáhlejší komplex prostor k ukrytí nabízí pražské metro. Speciálně vybavené úkryty jsou ve stanicích i tunelech. Přečkat tady můžeme následky chemického zamoření, například při havárii průmyslových závodů, i radiaci. V Brně se tři tisícovky lidí schová do krytu pod Denisovými sady. V menších městech a obcích pak poslouží třeba sklep místního kina.

I kvůli tomuto nedostatku postapokalyptických úkrytů vzniká kolem podzemních bunkrů slušný byznys, příkladem může být společnost Tebrix či zde popsaný Logic Shelters.

„Jakou máte kondici? Bydlíte v paneláku ve městě, nebo na statku na venkově? Máte ve svém okolí dostupné vodní zdroje? A o jaké zdroje jde? Z vrtané studny při výpadku elektřiny vodu elektrickým čerpadlem nedostanete. Máte pozemek, kde si můžete něco vypěstovat? Jaká jsou rizika ve vašem okolí? Počítáte v případě nejhorší krize s přesunem do příznivější lokality, nebo plánujete zůstat na místě?“ vypočítává Tereza.

Jakmile má prepper základ plánu, začne ho domýšlet do nejmenších detailů. Preppeři z měst, kteří budují útočiště na venkově, například přemýšlejí, jak se do úkrytu bezpečně dostat. Svědčí o tom vlákno Únikové lokality pro partu z Prahy. „V první fázi PA budou nebezpečné přechody přes vodní toky. Mosty jsou místa, kde se bude vybírat mýtné (v tom lepším případě) nebo kde budou lidi okrádat o zásoby, zbraně a třeba i vraždit nebo brát do otroctví. Pražská parta proto musí nutně mít nejméně tři únikové lokality, které jsou schopné samostatně a dlouhodobě existovat,“ nabádá uživatel s přezdívkou Saladin.

Další řeší, kde sehnat základní chirurgické vybavení a zda se otevřené rány skutečně dají léčit cukrem nebo medem. Vedle praktické stránky věci se preppeři často zabývají i tím, jak na svoji stranu získat vlastní rodinu. „Určitě je dobré začít pozvolna. Opatrně poukazovat na to, jak je fajn, že se nemusíme řítit do obchodu, protože stačí sáhnout do zásob. Že je vlastně docela zábava učit se poznávat jedlé rostliny, cestou lesem nasbírat jahodník nebo kopřivu a potom si z nich uvařit čaj,“ popisuje vlastní metody Tereza.

Miliardářské úkryty

Na konec světa se velmi ráda chystá i ta nejbohatší smetánka světa, byť se tím zrovna nechlubí. Existuje ovšem nespočet popsaných příkladů, jak se největší miliardáři chystají na nejhorší: od nákupu superdrahých pozemků na Novém Zélandu, přes speciální operace očí, superodolné jachty až po extrémně drahé bunkry hluboko pod zemí. Ostatně, u posledně jmenovaného nemusíme zrovna daleko: tajemná stavba Maják Ptyč nedaleko Plzně, za níž stojí bývalá manželka českého miliardáře Pavla Tykače Daniela Kuchtová, měla původně plnit stejný účel. Po přepracování dnes slouží jako luxusní depozitář pro tu nejbohatší klientelu, který odolá pádu dopravního letadla, záplavám i extrémnímu teplu a svými schopnostmi konkuruje snad jen České národní bance. Jinak jsou ale preppeři vlastně docela normální vzdělaní lidé, kterých přibylo hlavně během pandemie.

Část prepperů má skrýše na vesnicích, další chtějí vytvořit vlastní soběstačné PA osady. Třeba v zahrádkářské kolonii.

Musíme si pomáhat

Jakkoli je přístup k přípravám jednotlivých prepperů rozdílný, v jednom většinou panuje shoda: ve světě po apokalypse (ať už je příčinou cokoli) jednotlivec neobstojí. „Komunita je životně důležitá, hlavně pokud jde o horší scénáře. Lidé – hodní i zlí – se budou sdružovat vždycky,“ myslí si Tereza.

Batoh poslední záchrany

Obstarat si dostatek zásob, vlastní pole a komunitu pár neděl zabere. Jenže co když to přijde už zítra? Jak se připravit alespoň minimálně? Začít můžete evakuačním zavazadlem, se kterým byste měli přečkat dvaasedmdesát hodin. Co všechno má evakuační batoh nebo kufr – v komunitě též zvaný bug-out-bag, zkráceně BOB – obsahovat, radí třeba web Hasičského záchranného sboru. Měly by v něm být trvanlivé, dobře zabalené potraviny a pitná vodu pro každého člena domácnosti alespoň na tři dny, miska, příbor a otvírák na konzervy, osobní doklady, peníze, přenosné rádio s rezervními bateriemi, toaletní a hygienické potřeby, léky, svítilna, náhradní prádlo a oblečení, boty, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka, kapesní nůž, zápalky a šití.

„Jednotlivec se sice může se svými zásobami skrývat sám, pak je ale sám na obranu svého útočiště. Navíc, i kdyby nepotřeboval vůbec vycházet, je to pro jednoho člověka psychicky i fyzicky příliš náročné. Komunita má naproti tomu víc síly, víc znalostí a může zastat víc práce. Když někdo onemocní nebo se zraní, jiný se o něj postará. Fungující komunita je jediná možnost, jak za takové situace obstát. Tedy pokud se člověk nechce zařadit mezi rabující.“

Vedle výpadku elektřiny nebo nedostatku pitné vody se totiž preppeři obávají ještě jedné věci: nepřipravených. Sousedů, kteří nejnutnější zásoby ani záložní plán nemají, a proto jim nakonec nezbyde než rabovat a krást. Rabující většina je ostatně hlavní důvod, proč chtějí zůstat v utajení. Další si rovnou pořizují zbraně.

Někteří preppeři hledají vhodné parťáky na diskuzních fórech, častěji se ale spoléhají na nejbližší rodinu a kamarády. „Ačkoli jsem podstatou individualista, komunita je základ. Jedinec se může snadno dostat do situace, kterou vlastními silami nevyřeší. Na druhou stranu ani uměle budované komunity nemají šanci v krizi obstát. Teprve krize odhalí, co je člověk skutečně zač,“ myslí si ManuKea.

Desatero preppera

Část prepperů má skrýše na vesnicích, další chtějí vytvořit vlastní soběstačné PA osady. Třeba v zahrádkářské kolonii. Právě pohled na budování útočiště představuje zásadní rozdíl mezi rozpadlíky a preppery. Prvním dává větší smysl proniknout do vesnic, které mají PA potenciál: jsou blízko vodních zdrojů, kolem nich bývá úrodná půda a v nich lidé, kteří je budou v případě nouze bránit. Preppeři raději začínají na zelené louce. Neplatí to samozřejmě bez výjimky.

Jsem psychicky připravený na život bez výdobytků moderní civilizace, ale nejsem připraven žít ve středověku se vším všudy.

Jen o krok dál

Na obou zmíněných fórech je dohromady něco přes pět tisíc uživatelů. Kolik z nich je součástí komunity s důmyslně promyšleným plánem, můžeme jen odhadovat. Otazník logicky visí i nad tím, jak velká část diskutujících by svůj plán uvedla do praxe a obstála, pokud by došlo na některý z krizových scénářů.

Anketa

Jak velké zásoby máte?

Samotní preppeři uznávají, že ani roky teoretické přípravy nemusejí znamenat jistotu. „Jsem psychicky připravený dělit se o výsledky vlastní práce, ale nejsem připravený na fyzickou likvidaci zloděje. Jsem připravený mít hlad, ale ne na to, že budou mít hlad moje děti. Jsem psychicky připravený na život bez výdobytků moderní civilizace, ale nejsem připraven žít ve středověku se vším všudy,“ píše uživatel s přezdívkou PooM.

ManuKea i Tereza se ostatně shodnou na tom, že připravený prepper neexistuje. „Není možné být připravený na vše, takže ani není možné mít vše potřebné. Mnoho prepperů například vymýšlí nejrůznější způsoby, jak si v krizové době vyrábět elektřinu. Někdo takové možnosti skutečně má, já zatím ne. Proto se soustředím na postupy, při kterých se obejdu bez elektřiny,“ vysvětluje Tereza.

Prepperství považuje za koníček a životní styl, díky kterému získala řadu všestranných znalostí a dovedností. Koníček, který jí za určitých okolností může zachránit život.

I takový je Finmag. Tento text vyšel v květnovém čísle roku 2018.

Kam dál? Rusko a Ukrajina na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Monika Veselíková

Monika Veselíková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde se dá. Má ráda dobré jídlo, bílé víno, zábavné lidi a neumí si představit den bez poslechu hudby.