Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Konec Facebooku v Evropě? Výhrůžka Meta Platforms připomněla smysl GDPR

Petr Fischer
Petr Fischer | 10. 2. 2022 | 10 930
EvropaEvropský soudní dvůrfacebooknázorosobní údaje

Chvíli se zdálo, že Facebook a Instagram v Evropě končí, jak naznačovala společnost Meta ve své výroční zprávě pro americkou Komisi cenných papírů. Nic takového se ale neděje, dementovala firma po pár dnech „pseudozprávu“. To už se ale celý svět bavil, zatímco ten vážný problém zůstává skryt: co se bude dít s daty Evropanů, která zanechávají na sociálních sítích?

Konec Facebooku v Evropě? Výhrůžka Meta Platforms připomněla smysl GDPR

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg na půdě Evropského parlamentu (22. května 2018)

Zdroj: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Sítě se po několik dní plnily výzvami, aby Meta své výhrůžky splnila a Facebook opravdu či konečně vypnula. „Bylo by nám všem líp,“ psali lidé paradoxně právě na Facebooku, aby si všichni jejich známí (na Facebooku) mohli přečíst, že Facebook je zlo. Třeba už jen proto, že ho sami vypnout nedokážou.

„Poté, co někdo hacknul můj účet, jsem žil bez Facebooku a Twitteru čtyři roky a život byl bez nich skvělý,“ vtipkoval v narážce na stížnosti firmy Meta německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

Legrace musí být a nikdo ji jistě nechce kazit. Všichni ale také zároveň víme, že Facebook dokáže i leccos usnadnit. A je paradoxně i způsobem, jak rozevřít svět do míst, kam bychom se nikdy nepodívali: bez Facebooku či jiných sociálních sítí by spousta lidí ani nevěděla, že existují nějaké alternativní světy spoluobčanů, kteří přemýšlejí podle úplně jiných norem a souvislostí.

Nástroj uzavírání do soukromých bublin je také z jiné strany nástrojem objevování bublin druhých, o nichž jsme neměli sebemenší tušení. Úžas z pohledu na to, z čeho všeho se dnes dá žít, vede zároveň k propíchnutí vlastní bubliny, do níž se však zase velmi rychle a rádi vrátíme.

Meta potřebuje bezproblémové toky dat ve svých sítích. Jenže se v tom dostává do konfliktu s evropskými představami...

Naše, ne vaše data

Ale pryč od zábavných úvah o konstrukci virtuální reality, která je už virtuální jen podle jména. Ve skutečnosti je totiž velmi skutečná. Drobná poznámka firmy Meta, která vyvolala lavinu síťového smíchu a globálně sdílené lidové zábavy, je vlastně jen přípravou na boj s evropskými institucemi.

Ten je pro Meta životně důležitý. Evropský soudní dvůr totiž před časem odmítl způsob, kterým Meta převádí data evropských občanů do své centrály ve Spojených státech. K ochraně dat Evropanů proto soud žádá nový regulační rámec.

Jednání mezi Evropskou komisí a USA zatím k ničemu nedospěla, a tak Meta začíná být trochu nervozní z toho, co bude dál. Děje se tak navíc ve chvíli, kdy Facebooku poprvé v historii klesl počet uživatelů, což spustilo prudký pád cen akcií Meta na burze.

Rekordní pád akcií Facebooku

Zdroj: peníze.cz

Propad o víc než čtvrtinu a pokles kapitalizace pod hranici 600 miliard dolarů (majetek Marka Zuckerberga klesl na 90 miliard dolarů) samozřejmě neznamená konec slávy Meta. Je ale jasným potvrzením, že konkurence na trhu nespí a že Meta čeká nutná transformace a přizpůsobení se novému trendu.

Argument Meta je jasný a srozumitelný: globální technologické firmy se neobejdou bez globálních regulačních rámců, protože zkrátka nemohou na každém podtrhu fungovat jinak. Přesněji řečeno, ono by to asi šlo nějak nastavit, ale bylo by to velmi nákladné a nepraktické, což by snižovalo konkurenceschopnost a zisky firmy.

Vyjednávání Meta s Evropskou komisí a americkými regulačními úřady může znovu přitáhnout pozornost k obchodu s osobními daty...

Facebook vs. GDPR

Meta přitom na datech uživatelů vydělává, na jejich specifickém zpětném využití pro směřování reklamy a komerční algoritmizaci. To není žádné tajemství. Právě proto potřebuje bezproblémové toky ve svých sítích. Jenže se v tom dostává do konfliktu s evropskými představami o tom, co se smí, co ne, a tyto představy se asi hned tak nesblíží.

Facebook osobní data
Shutterstock

Technologičtí giganti hrají partii desetiletí. Komoditou jsme my

Za bojem médií a vlád s hegemony technologického světa se skrývá mnohem víc, než se zdá. Tohle je vyšší hra. Hra o byznys, kde hlavní komoditou je naše virtuální já. Naši dvojníci, digitální otisky. My sami.

Evropská unie se v posledních letech zaměřuje na ochranu osobních dat velmi intenzivně. Neustále kritizovaná GDPR se nejprve stala vysmívanou úpravou nadbytečné úzkostlivosti, přehnanou absurdní snahou, která brzdí hladkost administrativního stroje i komunikace digitálních platforem.

Během čtyř let fungování Obecného nařízení o ochraně osobních údajů došlo k pravému opaku: dohoda se stala jakýmsi vzorem, opravdu všeobecně přijímanou normou, jejíž hlavní funkce spočívá v tom, že důrazně upozorňuje na to, jak cenná jsou naše vlastní data, s nimiž se podle toho také musí nakládat.

Nebyla to samozřejmost, mnoho lidí k používání svých osobních dat přistupovalo vcelku bohorovně a laxně; dnes už to samozřejmost je, pozor si dávají skoro všichni.

Vyjednávání Meta s Evropskou komisí a americkými regulačními úřady tak může znovu přitáhnout pozornost k obchodu s informacemi a osobními daty, jejichž cena roste s mírou jejich podílu na konstrukci podoby a obsahu virtuálního počítačové světa. Vzhledem k tomu, že se Meta chystá spoustu peněz a energie věnovat na vývoj svého 3D Metaversa, bude to i boj o regulaci budoucí.

Evropská unie má teď jedinečnou příležitost ovlivnit trh s informacemi na sociálních sítích na delší dobu dopředu.

Něco za něco

Evropská komise zatím pouze zkoumá, co přesně Metaverse obnáší a jak se v něm bude měnit vztah provozovatele a informací o chování uživatelů. Regulace Metaversa tedy ještě nastaveny a určeny nejsou, Meta by proto ráda uzavřela obě kauzy najednou v jednom jediném, globálně fungujícím rámci.

Anketa

Facebook?

Evropská unie má teď jedinečnou příležitost ovlivnit trh s informacemi na sociálních sítích na delší dobu dopředu. Výhrůžka stažením aplikací z trhu a její následné vyvracení potvrzuje, že Meta své vyjednávání povede i vyhrocenějším způsobem.

Nakonec zase půjde o kompromis a o peníze. Nastavení nových regulací bude vlastně určením ceny za informace, které si od nás sociální sítě více či méně (ne)nápadně berou, aby na naší společenské aktivitě ve svém prostoru vydělávaly peníze.

Je dobré jasně vědět, že je to něco za něco – vyčistí se vzduch a definitivně zmizí představa o tom, že je na sítích něco zadarmo. Data jsou kapitál, podle toho s nimi musíme nakládat.

Kam dál? Facebook a spol. na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách, BBC či České televizi. Byl šéfredaktorem Českého rozhlasu – Vltava. Za svou práci byl oceněn Cenou Rudolfa Medka a Cenou Ferdinanda Peroutky.