Na život a na smrt. Chytré čtení na víkend

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska | 6. 2. 2022 | 3 310
chudobanewsletterživotní úroveň

Dnešní výběr z tisku nevypadá pozitivně. Napřed si projdeme ty nepříjemné věci, které se týkají nějakého snesitelného přežití, ve druhé části se podíváme na zoubek zubaté. Ale – úplně na konci je optimistická tečka.

Na život a na smrt. Chytré čtení na víkend

Zdroj: Shutterstock.com

Na život

Salonu mají dlouhatý esej Ondřeje Slačálka nejen o Green Dealu. Je v něm pár nepříjemných tezí. O tom, že modernizace západních energetik sice může ulevit planetě, ale pořád je stavěná tak, že naše špína zůstane na lidech někde jinde. Nebo o tom, že modernější energetika přinese prospěch zas jen bohatým, státům i lidem. A rozdíly budou zase větší. A o tom, kolik máme strategií vyhýbat se realitě. Souhlasit nemusíš, přečíst jo.

Přežije a vyhraje ten, kdo bude mít větší. A tentokrát nejde o počet jaderných hlavic. V budoucím světě bude mít navrch ten, komu to bude líp počítat. I v Česku se stavějí a používají superpočítače. Martina Fojtů píše kde. A k čemu je v Ostravě a Mladé Boleslavi používají.

Servírujeme svět!

Chytré čtení na víkend

Nabízíme vychucený talíř duševní stravy. Chtěli byste každý pátek dostávat do e-mailu přehled nejlepšího inspirativního čtení, které z hlubin českého i světového čtení vyšťoural tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Zajímavé nápady produkuje think tank IDEA při CERGE. Ekonomové Klára Kalíšková a Michal Šoltés ve své nové studii modelují dopady daňových změn z posledních dvou let (hlavně „zrušení superhrubé mzdy“) a změn plánovaných v programovém prohlášení Fialovy vlády (daňové prázdniny pro rodiče a snížení sazby sociálního pojištění). A Jiří Nádoba v Respektu shrnuje, co by ekonomové z IDEA navrhovali dělat ministru Stanjurovi, aby změny byly užitečnější. Například aby motivovaly maminky k návratu do práce. Souhlasit nebude, ale číst by měl.

Nevím, jestli si to muži vymohli, nebo to dostali za trest, ale už je to tak. Zatímco dřív zažívaly na konci středního věku takzvaný přechod jen dámy, nyní už máme popsané příznaky andropauzy, tedy mužského přechodu. Jinde v medicíně ale na rovnost ještě čekáme. Jiří Pasz na Heroině píše o diagnóze ADHD. Přesněji o tom, že to, jak se většinou popisuje (a diagnostikuje), sedí prostě víc na kluky. Holky to maj taky a pořádně. Jen jsme jim to nějak nechtěli přiznat. Málo zlobily. Přitom i ony by si zasloužily jiný přístup – neposedy stejně jako neposedové.

Mimochodem Heroina na papíře právě vyšla, ještě jsem nečetl, ale kolegové z obchodu si v tom ukazovali nějaké obrázky a že nevědí, kdo jim tam s tímhle ještě bude inzerovat. Já bych se nebál. Najděte si v trafice.

Na smrt

Čerstvý Vesmír má za téma smrt a umírání. Jako návnadu políčil na web rozhovor s Kateřinou Rusinovou, která se věnuje paliativní medicíně a etice. Kromě toho, co potřebuje psýché člověka na odchodu i těch, od kterých odchází, přijde řeč i na zajímavé praktické věci. Například kdy lze člověka bezpečně prohlásit za mrtvého: pokud se odebírají orgány kvůli transplantaci, potřebujete je mít co nejdřív, existuje ale cosi, čemu se příznačně říká Lazarův syndrom… Návnada dobrá, jsem na háčku.

Ke kafi ku poslechu máme...

Mikrofounek
Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

Entomolog Vojtěch Novotný píše o vymírání jazyků na Papui-Nové Guinei, na tu připadá něco přes tisíc z nějakých sedmi tisícovek živých jazyků světa. S jazyky přicházíme i o kolektivní paměť jejich mluvčích. Ta je samozřejmě limitovaná: „Dodnes ústně tradovaná informace závisí na tom, co stačila pochopit a zapamatovat si ta historicky nejneschopnější generace, kde se shodou genetických náhod nenarodil žádný génius. Naše romantické představy o sofistikovanosti třeba léčitelství přírodních národů jsou značně přehnané.“ Přesto jde v součtu o nesmírnou sumu znalostí.

Žil byl kdysi v triasu brouk, živil se bůhvíčím a vyhynul, aniž o něm kdo kdy věděl. A teď je z něj – po stamilionech let – malá senzace. Ona ta zpráva tedy není nová, ale teď dotekla z odbornějších časopisů do National Geographic. A až se v Blesku dozvědí, že spoluautorem jedné z odkazovaných studií je i Čech Martin Fikáček, mimo jiné kurátor sbírek polyneopterních řádů kromě pošvatek v Národním muzeu, doteče to i do Blesku. Tož o co jde, ať víte první: Vědci objevili ve zkamenělém dinosauřím bůhvíčem z Polska docela zachovalé brouka, který se tím bůhvíčím v triasu živil.

Co z toho plyne: nikdy to nevzdávej, čas tvojí slávy může vždycky ještě přijít. I když nejsi žádnej jantar.

Autor článku

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Editoval články pro Peníze.cz, pro Finmag.cz i pro papírový Finmag. Psává pro Heroine, Finmag i Peníze.cz. A pro ty už zase edituje.