Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopisNadílka

Stačí šest miliard? Tady je máte! Musk spustil pokleslou hru na hladomor

Petr Fischer
Petr Fischer | 4. 11. 2021 | 3 komentáře | 48 916
bohatstvíelon muskhladomorcharitamiliardářinázor

Zlomek peněz nejbohatších lidí světa by stačil k tomu, aby přestal být na planetě hlad. To se dnes na internetu může dozvědět každé malé dítě. Elon Musk, čerstvě označovaný za prvního v žebříčku světových miliardářů a za vůbec nejbohatšího člověka v celé historii, si to ale úplně nemyslí.

Stačí šest miliard? Tady je máte! Musk spustil pokleslou hru na hladomor

Elon Musk, aktuálně nejbohatší člověk planety a první v historii, který dokázal nashromáždit majetek v hodnotě přesahující 300 miliard dolarů (přes 6,6 bilionu Kč)

Zdroj: Naresh111 / Shutterstock.com

Svědčí o tom jeho twitterová reakce na výzvu Světového potravinového programu OSN, který právě po bohatých lidech celého světa žádal větší pomoc hladovým. Když OSN představí plán, jak vyhladit hlad z planety země, Musk prý okamžitě prodá akcie Tesly a dá OSN šest miliard dolarů.

Miliardářovo furiantství, výsměch, nebo povýšenost?

Muskův tvít je přinejmenším poněkud nemístná ironie, uvědomíme-li si, že peníze potravinového programu pomáhají hlavně hladovějícím dětem. A stavět do latě program OSN, který za osm miliard dolarů ročně dělá, co může (a za což zcela oprávněně dostal i Nobelovu cenu míru), je trochu pokleslá hra.

Musk jistě nechtěl říct, že financovat takový program je vyhazování peněz. Chtěl jen upozornit na to, že peníze proti hladu na planetě samy o sobě nestačí. Příčiny hladomorů nejsou jen v nepříznivých klimatických podmínkách nebo změnách klimatu vůbec. Jsou i ve společenské organizaci jednotlivých států, korupci a v distribuci pomoci.

Jenže o tom všem je možné se bavit až ve chvíli, kdy jsou v záloze peníze na pomoc a mohou pracovat. A to se jaksi neděje. Přestože svět je natolik bohatý, že hladovět nikdo nemusí.

Muskova nedůvěra vůči práci OSN je možná pochopitelná, protože všechny velké kampaně světa vždy narážejí na tisíce problémů...

Paradox nedorozumění

Elon Musk, jeden z největších vizionářů současnosti, posoudil projekt „stop hladu“, Make Hunger History, jako zoufalou moderní utopii a raději bude dál dávat peníze na zřejmě mnohem realističtější propojování člověka a umělé inteligence. Nebo na cesty do vesmíru.

Je to jistě miliardářova volba, kam své peníze vloží. Z pohledu realizace jsou ale Muskovy projekty možná ještě větší utopie než představa, že za šest miliard jeho tesladolarů vymažeme chudobu z povrchu zemského. Musk, zdá se, raději létá vysoko nad zemí nebo hned cestuje časem, než aby se zabýval tak přízemními problémy, jako je strava podvyživených afrických dětí.

Je to zvláštní paradox, protože i Elon Musk patří k signatářům výzvy The Giving Pledge (Slib daru). V ní od roku 2010 spolu s víc než dvěma sty miliardáři a miliardářskými rodinami světa na popud Billa Gatese a Warrena Buffetta slibuje polovinu svého majetku na filantropické účely. Rozhodně se tedy o něm nedá říct, že by si seděl na penězích.

Musk versus OSN

Světová i česká média v minulých dnech zaplavily titulky typu Pouhá dvě procenta Muskova majetku by zbavila svět hladomoru. Svůj původ měly v rozhovoru CNN s šéfem Světového potravinového programu OSN Davidem Beasleym, který na webu zpravodajské televize vyšel s titulkem 2% of Elon Musk's wealth could help solve world hunger, says director of UN food scarcity organization. Až na ten následně Musk reagoval na Twitteru slovy, že pokud takový plán v daném tvítu OSN představí, prodá akcie Tesly a šest a půl miliardy dolarů (tedy ona dvě procenta jeho majetku, v přepočtu přes 130 miliard korun) charitativní organizaci dá. Do diskuse se následně přidal sám Baesley, který titulek textu označil za nepřesný a světového miliardáře vyzval k další diskuzi.

„Není to tak složité jako [vaše raketa] Falcon Heavy, ale v sázce je příliš mnoho [životů] na to, abychom si alespoň nepopovídali. Můžu k vám přiletět hned prvním dalším letadlem,“ napsal Baesley. Jeho výzvu ovšem Musk přešel a twitterovou šarvátku okořenil konstatováním, že by měl Baesleyho tým zveřejnit veškeré toky peněz, aby bylo transparentní a zřejmé, kam finance programu míří.

Muskova nedůvěra vůči práci OSN je možná pochopitelná, protože všechny velké kampaně světa vždycky narážejí na tisíce problémů. Takže peníze někdy na místo tečou opravdu dlouho.

Platilo to ostatně i v kampani Make Poverty History, Pošleme chudobu do minulosti, která v roce 2005 také vypadala spíš jen jako mediální show některých VIP obličejů, od Bona Voxe po Nelsona Mandelu. Přesto se deset let poté ukázalo, že miliardové dluhy byly odpuštěny a podíl lidí pobírající dolar na den se snížil ve světě o polovinu.

Jde tedy spíš o nedorozumění v komunikaci na sociálních sítích (viz box Musk versus OSN výš) než o odmítání pomoci. Lehce bulvární aférka, díky které se ale nasvěcují důležité souvislosti moderní filantropie, v níž se stále víc obrovsky bohatých lidí hlásí ke společenské odpovědnosti.

Filantropie sama o sobě nenapraví veškerou sociální nespravedlnost, ale může podnítit dobrou vůli...

Slib daru v praxi

A to nejen proto, že jim to dělá reklamu a pěkný veřejný obličej, ale proto, že sami něco chtějí. Protože jinak by jim ty nepředstavitelné sumy peněz připadaly nesmyslné. Příklad Billa Gatese, který pomohl k likvidaci malárie a tuberkulózy a v posledních letech podporuje elektrifikaci zaostalých míst v Africe, tak už není dávno jediný.

Musk na Twitteru
Shutterstock/Finmag.cz

Strč si to do baklažánu. Musk vydělává, i když se na Twitteru jen tak baví

Nastavte si budík, aby vám zazvonil, kdykoli Elon Musk napíše něco o investování. Nebo rovnou automatického robota, který – zatímco vy spíte – vám pomůže na základě rad nejbohatšího muže planety vydělat peníze. Zní to bláznivě, ale funguje to. Zatím.

Stačí se podívat na webové stránky The Giving Pledge, kde najdete lidi od Michaela Bloomberga po Marka Zuckerberga. Ti všichni se zavazují, že během svého života nebo po smrti věnují minimálně polovinu svých peněz na filantropické aktivity, zejména na řešení „nejpalčivějších problémů společnosti“, jak se píše v závazku či přísaze. A Musk v tomto seznamu je.

O to víc udivující je, že boj s hladem nevyhodnotil jako vysoce potřebný a raději se věnoval sémiologickému rozboru výroku o definitivním vymýcení hladu.

Pár miliard to jistě navždycky nezvládne, v tom má Musk pravdu. Ale i pro něj platí to, co v souvislosti filantropií řekl další americký miliardář na seznamu, zakladatel a vlastník rozsáhlé sítě prodejen domácích potřeb značky Home Depot Arthur Blank: „Filantropie sama o sobě nenapraví veškerou sociální nespravedlnost v naší zemi nebo na světě. Ale může podnítit dobrou vůli, spustit inovace a zajistit promyšlené vedení.“

Svěrák s Smoljakem to ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! říkají ironicky a lapidárně: „Nemusí pršet, jen když kape…“

Už od antiky v různých variacích platí, že ideálním výrazem vztahu k ostatním je střední cesta, „přiměřená štědrost“.

Rozdat se pro jiné

S Muskovým twitterovým trucem oživla i otázka míry darování a sdílení získaného bohatství. Je půlka majetku moc, nebo akorát? Nebo stačí jeden a půl miliardy korun za dvacet pět let filantropické činnosti, jak to vykazuje například společnost nejbohatší rodiny Česka, PPF rodiny Kellnerových, jejíž majetek přesahuje 200 miliard?

Anketa

Komu fandíte?

Člověk by neměl být lakomec, ale ani by neměl rozhazovat, aby nepřišel na buben. Už od antiky proto v různých variacích platí, že ideálním výrazem vztahu k ostatním je střední cesta, „přiměřená štědrost“. Naplňuje se samozřejmě jinak a s jinými nároky, když máte na kontě dvacet tisíc korun, a jinak, když se přes vaše konta točí stovky miliard dolarů.

Střed – který není aritmetickým průměrem, ale je podmínkou blaženého života a dobrého umírání – si nakonec v sobě musí najít každý sám.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách, BBC či České televizi. Byl šéfredaktorem Českého rozhlasu – Vltava. Za svou práci byl oceněn Cenou Rudolfa Medka a Cenou Ferdinanda Peroutky.