Stačí šest miliard? Tady je máte! Musk spustil pokleslou hru na hladomor

Svědčí o tom jeho twitterová reakce na výzvu Světového potravinového programu OSN, který právě po bohatých lidech celého světa žádal větší pomoc hladovým. Když OSN představí plán, jak vyhladit hlad z planety země, Musk prý okamžitě prodá akcie Tesly a dá OSN šest miliard dolarů.

Miliardářovo furiantství, výsměch, nebo povýšenost?

Muskův tvít je přinejmenším poněkud nemístná ironie, uvědomíme-li si, že peníze potravinového programu pomáhají hlavně hladovějícím dětem. A stavět do latě program OSN, který za osm miliard dolarů ročně dělá, co může (a za což zcela oprávněně dostal i Nobelovu cenu míru), je trochu pokleslá hra.

Musk jistě nechtěl říct, že financovat takový program je vyhazování peněz. Chtěl jen upozornit na to, že peníze proti hladu na planetě samy o sobě nestačí. Příčiny hladomorů nejsou jen v nepříznivých klimatických podmínkách nebo změnách klimatu vůbec. Jsou i ve společenské organizaci jednotlivých států, korupci a v distribuci pomoci.

Jenže o tom všem je možné se bavit až ve chvíli, kdy jsou v záloze peníze na pomoc a mohou pracovat. A to se jaksi neděje. Přestože svět je natolik bohatý, že hladovět nikdo nemusí.

Muskova nedůvěra vůči práci OSN je možná pochopitelná, protože všechny velké kampaně světa vždy narážejí na tisíce problémů...

Paradox nedorozumění

Elon Musk, jeden z největších vizionářů současnosti, posoudil projekt „stop hladu“, Make Hunger History, jako zoufalou moderní utopii a raději bude dál dávat peníze na zřejmě mnohem realističtější propojování člověka a umělé inteligence. Nebo na cesty do vesmíru.

Je to jistě miliardářova volba, kam své peníze vloží. Z pohledu realizace jsou ale Muskovy projekty možná ještě větší utopie než představa, že za šest miliard jeho tesladolarů vymažeme chudobu z povrchu zemského. Musk, zdá se, raději létá vysoko nad zemí nebo hned cestuje časem, než aby se zabýval tak přízemními problémy, jako je strava podvyživených afrických dětí.

Je to zvláštní paradox, protože i Elon Musk patří k signatářům výzvy The Giving Pledge (Slib daru). V ní od roku 2010 spolu s víc než dvěma sty miliardáři a miliardářskými rodinami světa na popud Billa Gatese a Warrena Buffetta slibuje polovinu svého majetku na filantropické účely. Rozhodně se tedy o něm nedá říct, že by si seděl na penězích.

Muskova nedůvěra vůči práci OSN je možná pochopitelná, protože všechny velké kampaně světa vždycky narážejí na tisíce problémů. Takže peníze někdy na místo tečou opravdu dlouho.

Platilo to ostatně i v kampani Make Poverty History, Pošleme chudobu do minulosti, která v roce 2005 také vypadala spíš jen jako mediální show některých VIP obličejů, od Bona Voxe po Nelsona Mandelu. Přesto se deset let poté ukázalo, že miliardové dluhy byly odpuštěny a podíl lidí pobírající dolar na den se snížil ve světě o polovinu.

Jde tedy spíš o nedorozumění v komunikaci na sociálních sítích (viz box Musk versus OSN výš) než o odmítání pomoci. Lehce bulvární aférka, díky které se ale nasvěcují důležité souvislosti moderní filantropie, v níž se stále víc obrovsky bohatých lidí hlásí ke společenské odpovědnosti.

Filantropie sama o sobě nenapraví veškerou sociální nespravedlnost, ale může podnítit dobrou vůli...

Slib daru v praxi

A to nejen proto, že jim to dělá reklamu a pěkný veřejný obličej, ale proto, že sami něco chtějí. Protože jinak by jim ty nepředstavitelné sumy peněz připadaly nesmyslné. Příklad Billa Gatese, který pomohl k likvidaci malárie a tuberkulózy a v posledních letech podporuje elektrifikaci zaostalých míst v Africe, tak už není dávno jediný.

Shutterstock/Finmag.cz

Strč si to do baklažánu. Musk vydělává, i když se na Twitteru jen tak baví

Nastavte si budík, aby vám zazvonil, kdykoli Elon Musk napíše něco o investování. Nebo rovnou automatického robota, který – zatímco vy spíte – vám pomůže na základě rad nejbohatšího muže planety vydělat peníze. Zní to bláznivě, ale funguje to. Zatím.

Stačí se podívat na webové stránky The Giving Pledge, kde najdete lidi od Michaela Bloomberga po Marka Zuckerberga. Ti všichni se zavazují, že během svého života nebo po smrti věnují minimálně polovinu svých peněz na filantropické aktivity, zejména na řešení „nejpalčivějších problémů společnosti“, jak se píše v závazku či přísaze. A Musk v tomto seznamu je.

O to víc udivující je, že boj s hladem nevyhodnotil jako vysoce potřebný a raději se věnoval sémiologickému rozboru výroku o definitivním vymýcení hladu.

Pár miliard to jistě navždycky nezvládne, v tom má Musk pravdu. Ale i pro něj platí to, co v souvislosti filantropií řekl další americký miliardář na seznamu, zakladatel a vlastník rozsáhlé sítě prodejen domácích potřeb značky Home Depot Arthur Blank: „Filantropie sama o sobě nenapraví veškerou sociální nespravedlnost v naší zemi nebo na světě. Ale může podnítit dobrou vůli, spustit inovace a zajistit promyšlené vedení.“

Svěrák s Smoljakem to ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! říkají ironicky a lapidárně: „Nemusí pršet, jen když kape…“

Už od antiky v různých variacích platí, že ideálním výrazem vztahu k ostatním je střední cesta, „přiměřená štědrost“.

Rozdat se pro jiné

S Muskovým twitterovým trucem oživla i otázka míry darování a sdílení získaného bohatství. Je půlka majetku moc, nebo akorát? Nebo stačí jeden a půl miliardy korun za dvacet pět let filantropické činnosti, jak to vykazuje například společnost nejbohatší rodiny Česka, PPF rodiny Kellnerových, jejíž majetek přesahuje 200 miliard?

Člověk by neměl být lakomec, ale ani by neměl rozhazovat, aby nepřišel na buben. Už od antiky proto v různých variacích platí, že ideálním výrazem vztahu k ostatním je střední cesta, „přiměřená štědrost“. Naplňuje se samozřejmě jinak a s jinými nároky, když máte na kontě dvacet tisíc korun, a jinak, když se přes vaše konta točí stovky miliard dolarů.

Střed – který není aritmetickým průměrem, ale je podmínkou blaženého života a dobrého umírání – si nakonec v sobě musí najít každý sám.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag