Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Produktivita = každý den tři hodiny řešit to podstatné

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek | 19. 9. 2021 | 13 321
newsletterproduktivita

Co je podstatné, to vám samozřejmě neprozradím. Zato si prozradíme něco o symbióze stromů a hub, genetické podmíněnosti našich šancí a jednom zapomenutém solárním vynálezu.

Produktivita = každý den tři hodiny řešit to podstatné

Zdroj: Shutterstock.com

Angličtinářům jsem v několika posledních newsletterech doporučoval zahraniční články o nenápadné provázanosti ekosystémů a nelidské nebo dokonce neživočišné inteligenci. Štěpán Šanda teď v Revue Prostorpředstavuje dvě nové knihy, které podobná témata přibližují českým čtenářům. K tomu doporučuju starší článek Martina Vohníka z Živy o wood wide webu: „Až tedy budete příště sbírat lesní plody na nějakém zastíněném místě, je hypoteticky možné, že alespoň část vámi později zkonzumovaných cukrů má původ v produktech fotosyntézy okolních stromů.“ Což je nakonec možná příliš divoká konstrukce: kdo vydrží lesní plody konzumovat později?

StrangeCatchpíše o solarpunku, utopickém žánru točícím se kolem hojnosti čisté energie. Zmiňuje při tom fascinující solární parní stroj z 19. století a vypozorovává jeden paradox: „je zajímavé, že levicová a rebelující kultura cyberpunku dle mého úsudku vesměs zrodila rebelující pravicovou ideologii anarchokapitalismu, ale o tom možná jindy.“ Těším se to „jindy“.

Promluvme si o toxické feminitě, vyzývá v Heroine Tereza Semotamová. Vybírá příklady, které mi přijdou jako daleko menší problémy než ty, které se přisuzují toxické maskulinitě – sexuální násilí nebo honičky za volantem působí mnohem víc utrpení než „mikroagrese v podobě nevyžádaných rad“. Nicméně otázka po existenci a případné povaze toxické feminity je legitimní a důležitá. Jeden tip na projev se závažnými dopady bych měl: je jím nevyžádaná nebo dokonce odmítaná péče. Všechno to kontraproduktivní ochraňování, zachraňování nebo vykrmování především dětí a mužů.

160 STRAN FINMAGU

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto


Anglicky

Gideon Lewis-Kraus má v New Yorkerupěkně rozkročený longread o tom, do jaké míry jsou naše šance ve společnosti ovlivněné našimi geny, proč být k některým z takových zjištění skeptičtí a proč by naopak lidé, kterým jde o to ty šance narovnat, neměli poznatky genetiků ignorovat.

Třikrát o práci, od klasiků žánru: Oliver Burkeman připomíná, že do ní nemůžete být plně pohroužení víc než tři nebo čtyři hodiny denně, nechť je proto vaším cílem chránit si to málo, a jestli máte zbytek prosedět na poradách, budiž. Na co se v těch několika požehnaných produktivních hodinách zaměřit, radí Paul Graham. Jste z tak velkých výzev úzkostní? Jistě, proto je nutné překonávání úzkosti denně trénovat, klade na srdce Steven Pressfield.

Proč tak rád čtu magazín NOEMA: v každém článku narazím na nějaký detail, který prozrazuje, že ho psal člověk s upřímným zájmem o věc a po skvělé rešerši. V Dlouhém pochodu k zelené Číně to je srovnání nových amerických a čínských pasů, vyzdobených krajinkami: americký má na poslední stránce Měsíc, čínský tchajwanské jezero. Hlasy ze záhrobí zase začínají zmínkou o tom, že v životopisném dokumentu Roadrunner nečte ze svého dopisu příteli skutečný Anthony Bourdain, ale software napodobující jeho hlas.

Na závěr v podstatě už tradiční připomínka, že svržení kapitalismu není nejvhodnější první krok na cestě k řešení klimatické krize.

 

Autor článku

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný Finmag. Od jara 2021 edituje články datového týmu ČRo a píše komentáře pro Seznam Zprávy.