Klaus is dead. Vir is back

Sejde se komunista, policajt, pirát a čtyři ekonomové… Pokračování vtipu ale nečekejte – to jen na Finmagu startujeme sérii předvolebních dotazníků zaměřených na zásadní otázky dalšího ekonomického směřování Česka. Do voleb zbývá poslední měsíc, držte si klobouky a připravte se na pořádnou mediální masírku. Stranou nestojíme ani my. Nejrychleji zatím odpovídali KSČM, Přísaha, SPOLU a PirStan. Zbytek partají, které by se mohly po volbách objevit ve Sněmovně, bude následovat v příštích týdnech.

I kdyby ve volbách zvítězila „vaše“ strana, ještě to není důvod k jásotu. Prosazování slibované změny – jakože nejenom na papíře, ale doopravdy – je totiž v praxi většinou hodně vachrlaté. V glose pro Seznam Zprávy o tom píše Michal Kašpárek.

Zajímavé bude sledovat, kolik poltické strany utrácejí za kampaň. Podle zákona můžou vydat maximálně 90 milionů korun. Z údajů na transparentních účtech vyplývá, že se zatím nejvíc přes kapsu plácla koalice SPOLU, v závěsu je pak SPD. Jenže věřte Andrejovi, že hraje fér. Ostatně po třech letech máme konečně úředně potvrzeno, že způsob, jak fixlovat a dělat kampaň za veřejné peníze, předvedla v posledních prezidentských volbách i současná hlava státu.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Eko-bio ropáci

Klaus’s dead, respektive mrtvý je dřívější narativ nacionální pravice, že klimatická změna. Na webu Voxpot vyšel překlad skvělého článku Lluise De Nadala o tom, jak na Západě bojovníci za tradiční rodinu a národní zájmy přibírají do své agendy i ochranu životního prostředí. Klimatická změna není výmysl, ale mezinárodní elity ji zneužívají. Řešení je národní, ne globální. O „ekofašismu“ psal loni v říjnu v časopisu Finmag i Matouš Hrdina v článku Modrá i zelená planeta.  

Že boj za čistší planetu Zemi není černo-bílý, tedy pardon modro-zelený, ukazuje třeba studie VŠCHT v Praze, jejíž výzkumníci mimo jiné zjistili, že při produkci plastového jogurtového kelímku z polypropylenu se vytvoří čtyřikrát méně CO2 než u stejně velkého balení jogurtu ve skle.

Spousta lidí si při ochraně životního prostředí slibuje hodně od elektromobility. Jak ale motivovat lidi k nákupu elektroauta? Vojta Dobeš píše v aktuálním vydání tištěného Finmagu o americké cestě: v USA milují velká auta, budou milovat i velká elektrická auta. A sestava pořádných macho elektrokár už jede z automobilek… Článek překlápíme i na web. A v anketě Očima expertů se ptáme, jak by mělo elektromobilitu podporovat Česko… Třeba vám stát za pár let přihodí k nákupu elektromašiny pěknou sumičku ze svého, pardon, z vašeho.

Světonoš. Zdtoj: Shutterstock.com

Velká čísla

To si takhle jdete koupit televizi, a než si doma nazujete boty a dorazíte do obchodu s elektronikou, stojí skoro o dvacet procent víc. Něco podobného se tento týden mohlo snadno stát obyvatelům Salvadoru, kteří se krátce po zavedení bitcoinu jako zdejšího oficiálního platidla vydali na nákupy. Úvodní euforii totiž vystřídaly technické problémy a pád ceny „virtuálního zlata“.

Segment obřích výletních zaoceánských lodí se po tvrdém direktu, který mu uštědřila pandemie koronaviru, snaží vstát z popela. Za pozornost stojí obsáhlá reportáž Jonty Blooma pro BBC, ale i perfektní analýza Jakuba Žofčáka, kterou nedávno napsal pro náš web. 

Ubývá ve Spojených státech bělochů? Podle některých statistik ano. Respektive podle některých čtení statistik. Allison Player a Joseph Salvo v článku pro Guardian naznačují, že jde o ukvapené závěry. Jde jen o to, jak se vyplňuje dotazník při sčítání lidu. Pravděpodobně totiž ubylo jen těch, co se považují za „white only“, protože se za hispánského dědečka už nestydí.

Dunbarova teorie, podle které dokáže člověk udržovat stálé sociální vztahy maximálně se 150 lidmi, slaví třicáté výročí. Platí to ale pořád i v dnešní době sociálních sítí? Pěkný text na webu Neurosciencenews.com byste neměli minout.

A když už jsme u porovnávání čísel – nepěkně se kouká na rostoucí statistiky covidu. Jasně, na paniku je ještě čas. Radši si v klidu a bez emocí (pokud je to v souvislosti s covidem vůbec možné) přečtěte na webu Astral Codex Ten loooong longread o covidu. Komplexní shrnutí bambilionu studií, které zároveň výsledky velmi opatrně interpretuje a nechává spoustu věcí na uvážení samotného čtenáře. Ostatně titulek Much More Than You Wanted To Know mluví za vše.

Do uší i do očí

A jako vždy pro vás mám ještě pár audio-video tipů. Česká televize letos začala vysílat pořad Bilance, ve kterém řeší největší ekonomické výzvy současnosti. Poslední díl se věnuje bitcoinům a pro začátečníky ve světě kryptoměn je to vlastně super úvod. 

Pokračujeme i s naším Finmag podcastem. Tentokrát byl hostem Radim Krejčí, šéf platformy Portu, která chce Čechům zjednodušit investování. Řeč se točila především kolem mladých investorů, mezigeneračního přístupu při spravování peněz, častých investičních chyb začátečníků a taky robotického investování.

Pokud máte rádi investigativní kauzy, určitě si pusťte podcast Vinohradská 12, ve které reportér Radiožurnálu popisuje, jak se topí desítky milionů korun v rybníce, který si stát nejdřív nechal uniknout, aby ho později draze vykupoval zpět. 

Na konec ještě trocha Ameriky. Matěj Schneider ve svém podcastu Redneck bilancuje sliby nového amerického prezidenta Joe Bidena, které už asi jen tak nesplní…