Golf vládne Česku. Průvodce po jamkách, které znamenají svět

Odpálíme to hádankou. Na jakém místě mezi sporty je v Česku golf co do počtu registrovaných hráčů? Druhá nebo třetí desítka? Chyba! Golfistů je 52 tisíc, víc má jen fotbal, hokej, tenis a florbal.

Slušný výsledek na sport, o kterém si kdekdo myslí, že to ani není sport, ale jen procházka pro důchodce. A slušný výsledek na sport, kterému v Česku dělají reklamu jen jednotky vrcholových hráčů, kteří to dotáhli do světové špičky.

V Česku je víc golfistů než ve všech státech bývalého socialistického bloku společně. Za golfovými velmocemi ale zaostáváme.

Největší ve východním bloku

Boom přišel v první dekádě třetího milénia. Zem za sebou měla divoké devadesátky a první nadšenci a podnikatelé dost peněz na stavění golfových hřišť ve velkém. V roce 2001 evidovala Česká golfová federace 32 hřišť, v roce 2010 jich bylo už 89 a dnes jsme na 105.

Na konci komunismu tisícovka golfistů hrála na osmi hřištích. V roce 2000 bylo 8500 registrovaných hráčů, o deset let později už 50 tisíc. Pak číslo ještě chvíli rostlo, než golf přestal být místem opulentních firemních turnajů a módní záležitostí. Nový skromný přírůstek o 200 členů hlásil golf po šesti letech až na konci minulého roku.

Hřiště loni byla asi měsíc úplně zavřená, i tak se ale golfu odehrálo hodně. „Za náš rezort i podle čísel z ostatních českých hřišť můžu říct, že golf zažil v loňském roce poměrně slušný vzestup, a doufám, že letos na něj naváže. Je to jedna z mála sportovních aktivit, které lze provozovat zcela bezpečně a bezkontaktně. Na hřišti nemusíte potkat živou duši na stovky metrů daleko, odbavení a zaplacení hry lze jednoduše vyřídit online,“ říká Martin Kopčák, manažer golfového rezortu Hořehledy, kde loni počet členů vzrostl o desetinu.

„Hůř jsou na tom doprovodné aktivity – hromadné veřejné či firemní akce, turnaje, ubytování nebo restaurace. Tady evidujeme propady v řádech desítek procent,“ poukazuje Kopčák na druhou stranu mince.

Samotné hře epidemie neublížila. „Počet registrovaných hráčů sice loni rostl jen o necelé dvě stovky, nás ale těší, že se ve statistikách objevilo skoro 4000 nových golfistů,“ říká Juraj Werner, viceprezident České golfové federace. Co se stalo s těmi, co odešli? „Někteří nemůžou hrát ze zdravotních důvodů, někteří asi i zemřeli, ale podstatná část hraje jen pro radost, bez nutnosti být registrovaný v klubu,“ dodává Werner.

Podle něj je počet hráčů golfu ve skutečnosti zhruba dvojnásobný, když se započtou i lidé, kteří nejsou členy žádného klubu, neúčastní se turnajů a chodí si jen rekreačně zahrát. „Za 20 let, co funguje centrální evidence na serveru České golfové federace, jsme zaznamenali víc než 110 000 golfistů. To je hezké číslo,“ říká Werner.

V Česku je víc golfistů než ve všech státech bývalého socialistického bloku společně, dodává Werner. Za golfovými velmocemi ale zaostáváme. Ve Spojených státech a Británii hraje golf zhruba šest až sedm procent populace, v Česku jsme přibližně na procentu lidí, kteří za posledních 20 let odehráli oficiálně registrovanou golfovou hru.

Pro naplnění potenciálu golfu nám chybí skutečně veřejná hřiště vlastněná třeba městy, jaká mají v USA, Británii či Skandinávii.

Legitimujte se!

Podle golfového experta Čeňka Lorence je potenciál golfu v Česku minimálně dvojnásobný. Za pravdu mu dává čistě technický pohled na věc. Golfových hřišť tu je na počet hráčů hodně. V Česku na jedno hřiště připadá zhruba 500 registrovaných golfistů, třeba ve Švédsku, které se tu často dává za golfový vzor, je to víc než dvojnásobek. Kromě jiného to je důvod, proč jsou majitelé českých hřišť většinou rádi, když jejich provoz je alespoň na nule.

Pokud chce člověk zjistit skutečné možnosti golfu v Česku, musí podle Lorence rozlišovat mezi registrovanými a neregistrovanými hráči. Upozorňuje, že tradičnější a mnohem rozšířenější tenis má zhruba jen o deset tisíc registrovaných hráčů víc než golf. „Hraju obojí, ale tenis už desítky let jako neregistrovaný. K pronajmutí kurtu a pinkání žádnou registraci nepotřebuji,“ říká šéfredaktor časopisu Golf Vacations.

Ještě víc vyniká nepoměr v lyžování, které nemá ani 30 tisíc registrovaných. „Ale jistě tady statisíce lidí jezdí na sjezdovkách i běžkách jen tak, nepotřebují na to papír,“ pokračuje Lorenc.

Problém golfu podle něj vězí v přílišných formalitách. Kdo chce na hřiště, musí se často prokázat takzvanou zelenou kartou, kterou mu vystaví golfový trenér. Ta prokazuje, že člověk má aspoň základní golfové znalosti a dovednosti. Pro majitele hřišť je to garance, že hráč hřiště neponičí a nebude na něm zdržovat ostatní.

„Pro naplnění potenciálu golfu nám chybí skutečně veřejná hřiště vlastněná třeba městy, jaká mají v USA, Británii či Skandinávii. Taková, kde bude fungovat stejný systém ‚zaplať a hraj‘ jako u sjezdovek, v kuželkovnách nebo na squashi,“ dodává Lorenc.

Když vyrazíte prvně na golf, nepotřebujete ani hole. Se základy může pomoct také zkušenější golfový známý nebo i internet.

Trénuje Youtube

S golfem to prostě na většině hřišť není jako se zmiňovaným tenisem. Tam vezmete kamaráda a pálku, zaplatíte kurt a hrajete. U golfu je to, jako byste na tenise nejprve museli minimálně několik týdnů chodit pinkat na zeď, a až když míček pravidelně přehodíte přes síť a budete vědět, jak se hra počítá a jak se máte správně chovat k soupeři, by vás pustili na hřiště.

První olympijská vítězka (která to nevěděla)

volné dílo

Golf byl součástí druhé a třetí olympiády v letech 1900 a 1904. Po 112 letech pauzy se v roce 2016 vrátil na hry v Riu. A byl také součástí loňských – na letošek odložených – her v Tokiu.

Medaile ze čtyř olympiád má deset zemí: sedm po jedné, Nový Zéland dvě, Britové tři a borci ze Spojených států si jich urvali třináct. Zazářili už v roce 1900: Charles Sands zvítězil mezi muži, ženskou kategorii Američanky ovládly zcela. Vítězná Margaret Abbottová, první americká olympijská šampionka vůbec, přitom netušila, že turnaj, který hraje, je součást olympiády. A nedozvěděla se to do své smrti v roce 1955.

Někoho můžou na pohled složitá pravidla nebo požadavky na vhodné oblečení lekat. Když vás ale golf láká, nenechte se odradit. Ve finále to není tak složité. Vyrazte na nejbližší hřiště a ptejte se po tréninkových plochách. Pro začátek stačí, když budete vědět, že nemáte dorazit v džínách nebo maskáčích, a vezmete si ideálně triko s límečkem. Golf si zakládá na tradicích, límeček k nim patří. Když je chladno, sportovní mikina nebo bunda jsou v pořádku.

Na tréninkových plochách vyzkoušíte každý aspekt hry. Na dlouhé odpalování je driving range. Na cvičných greenech si vyzkoušíte golfovou koncovku – takzvané puttování. Tréninkové plochy jsou na mnoha hřištích k dispozici bez poplatku, jinde zaplatíte třeba sto korun a můžete na nich strávit celý den. Koupíte si koš cvičných míčků, které nejčastěji stojí korunu za kus. S padesátkou nebo stovkou míčků pak můžete za pár desetikorun či stokorun strávit s golfem celé odpoledne.

„Až na dvě výjimky – hřiště Casa Serena u Kutné Hory a Oaks u Nebřenic – mají všechna ostatní tréninkové plochy otevřené a přístupné komukoli. Golf z tohohle pohledu není složitý, někdy se z něj dělá větší věda, než ve skutečnosti je. Skotští pastevci ve středověku neměli ani trenéry, ani vybavení, a jak rádi hráli,“ říká Lorenc.

Když vyrazíte prvně na golf, nepotřebujete ani hole. Na recepci klubu vám základní výbavu půjčí, nejčastěji zas za pár desetikorun. Dobré je před první návštěvou znát základy golfového švihu, abyste věděli jak na to a netrápili se víc, než musíte. Můžete začít tím, že si na webu hřiště, kam míříte, najdete místního trenéra. Když budete chtít ušetřit, jsou k dispozici i skupinové začátečnické lekce, které vám dají kompletní golfové základy, včetně golfové etikety, abyste věděli, jak být dobrým spoluhráčem.

Se základy může pomoct také zkušenější golfový známý nebo i internet. „Youtube je plný videí s golfovými tréninky zdarma, které opravdu můžou pomoct,“ říká Milan Mikulka, šéf ekonomické rubriky Hospodářských novin, který se golfu rekreačně věnuje.

Kdybyste chtěli začít hrát turnaje, musíte mít registraci v České golfové federaci. K té se dostanete přes členství v klubu.

Jde to i nízkonákladově

Když vás po úvodním seznámení golf chytne, bude krvácet peněženka? Golf má pověst drahého sportu a je třeba přiznat, že nestačí trenky, triko, boty a vyjít před dům jako při běhání. Za golfem budete jezdit. Základní golfovou výbavou je tedy auto. Dobré je, že hřiště jsou na většině území Česka v dosahu několika málo desítek kilometrů.

Pak přijdou výdaje za hole. „Golf lze provozovat hodně draho, ale taky lowcostově. Sám jsem začínal se sedmičkou železem, putterem a půltuctem míčků. A vystačil jsem si s tím na trénování krátké hry v Hodkovičkách víc než půl roku (desítky hodin tréninku), než jsem si pořídil další výbavu,“ říká Mikulka.

Je to tedy tak, že než se golf naučíte a zjistíte, jestli se mu chcete věnovat, nemusíte investovat víc než za benzin, první pár holí a míčky. Jde o výdaj zhruba několika set korun za měsíc, když tedy nevyužijete služeb golfového trenéra. S ním připočtěte další stovky za lekci.

Finmag

Když zjistíte, že vás golf baví, a když už umíte základy, je čas na pořízení dalších holí, abyste měli čím hrát dlouhé i kratší rány. „Nemusíte utrácet za nové hole, najdete hodně použité výbavy, která ale ještě velmi dobře a dost let poslouží. Za hole pak nedáte 25 tisíc, ale klidně i jen tři tisíce. Hlavně do začátku nemusíte mít všechny – stačí putter, jedna wedge, pár želez,“ radí Mikulka.

V této fázi už si nejspíš pořídíte i zelenou kartu, abyste mohli jít na jakékoli hřiště. Za zkoušku s trenérem nebo zkušeným hráčem, který v praxi ověří vaše golfové dovednosti nebo znalost pravidel, zaplatíte zhruba dva tisíce korun. A pak už můžete hrát. Vstup na hřiště začíná od několika stokorun na menších, rodinných hřištích. Na osmnáctijamkové hřiště se dostanete typicky za zhruba 1500 korun. Víc se platí ve vytížených časech, tedy nejčastěji o víkendech, naopak v pondělí můžete často dostat slevu. Zvýhodněni bývají senioři nebo děti.

Když nechcete, nemusíte být členem žádného klubu. Můžete si kupovat jen jednotlivé hry za výše zmíněné poplatky. Kdybyste chtěli začít hrát turnaje, kde se můžete poměřit s dalšími rekreačními hráči, musíte mít registraci v České golfové federaci. K té se dostanete přes členství v klubu. Klubovým hráčem můžete být i třeba proto, že se vám na nějakém konkrétním hřišti líbí a máte ho kousek od domova.

S členstvím kupujete i neomezený počet her na „svém“ hřišti. Roční členství vyjde na jednotky tisíc korun na menších hřištích, na větších hřištích cena začíná zhruba na 15 tisících. „Například na brněnské Kaskádě, která patří k českým top hřištím, zaplatíte 21 tisíc,“ dává příklad Werner. S členstvím často pořizujete i zvýhodněné ceny na partnerských hřištích vašeho klubu. Neznamená to tedy, že když jste někde členem, jinde si nezahrajete.

Česká hřiště jsou poměrně členitá, mnohdy s větším převýšením. Golfista často ujde i 12 kilometrů v poměrně svižném tempu.

Zelené, modré, hezké

Rozvoji golfu někdy brání také jeho pověst. Hrají ho jen snobové a zbohatlíci? „V USA je 30 milionů golfistů, tolik snobů tam nemají. Ale abychom byli upřímní: určitě se mezi námi nějaký ten snob najde. Jako v jiných sportech. Podobné je to u sjezdového lyžování, to ale nikomu nevadí,“ odpovídá Werner.

„Snobové, zbohatlíci a dodejme ještě zločince. V roce 2021 se v televizním hlavním čase vysílá český seriál, v němž se nekalosti dějí – hádejte kde? Takových příkladů je… Když vidím umělecké zpracování golfu po česku, je mi do pláče. Tenhle stereotyp se nepodařilo změnit, jelikož na tom nikdo nepracoval,“ kritizuje golfové organizace Lorenc.

Werner mu oponuje a říká, že se zástupci golfu snaží vysvětlovat, že obraz jejich sportu neodpovídá realitě. Co tedy podle něj golf nabízí? Proč by o něm měl uvažovat každý, kdo se poohlíží po novém koníčku? „Aktivní pohyb, zdravé prostředí, sportovní náboj, možnost objektivního srovnání, emoce. To všechno umí spojit rodinu i přátele. Golf je nejlepší druhý sport. Vydrží vám celý život, a čím dřív se ho naučíte, tím víc radosti vám přinese,“ odpovídá.

Jak reaguje na jinou častou výtku, že golf je jen procházka pro důchodce? „Česká hřiště jsou poměrně členitá, mnohdy s větším převýšením. Golfista často ujde i 12 kilometrů v poměrně svižném tempu, které prokládá soustředěním na úder. Pro nezkušeného hráče je to ze začátku slušný záběr,“ říká.

Dalšímu rozvoji golfu v Česku by mohl pomoci i případný mezinárodní úspěch českého hráče. Klára Spilková několik let hraje ve světové špičce, evropskou nejvyšší ligu European Tour od letoška nově hraje první Čech – Ondřej Lieser. Podle Lorence to je skvělý začátek, ale jejich úspěchy zatím zůstávají lidem mimo golf skryté.

„K zájmu nejvíc můžou pomoct olympijské hry, díky kterým lidé objevují a sledují i sporty, o něž by jinak nezavadili. Znám to z vlastní zkušenosti, když mi účetní nadšeně vyprávěla o turnajích, které sledovala na minulé olympiádě, aniž o golfu cokoli věděla. O golfu v televizi říkám, že je to zelené, modré a celkově hezké a divák u toho může dělat cokoli. Chvíli se dívat, chvíli se věnovat něčemu jinému, bude mu s nádhernou kulisou fajn a možná i začne hrát,“ říká Lorenc.

Třeba i vy letos v létě objevíte krásu golfu, ideálně vám k tomu pomůže úspěch Spilkové nebo Liesera v Tokiu. A třeba se pak potkáme na některém z mnoha českých hřišť. Jestli ano, tak ať vám to lítá!

Líbilo? Tenhle text vyšel v červnovém Finmagu, ve kterém je toho k přečtení ještě mnohem víc! Mrkněte...