Proč by lidstvo mělo sepsat závěť a jak by měla vypadat

Jak může Česko dosáhnout uhlíkové neutrality a co to bude znamenat pro naše všední životy? Dozvíte se z první série podcastu 2050 od Fakt o klimatu, Asociace pro mezinárodní otázky, Učené společností a Centra pro dopravu a energetiku. V těch čtyřech hodinách určitě zazní ledasco, s čím budete nesouhlasit jako s příliš zeleným nebo naopak jako s málo zeleným, pořád ale díky za každý takhle přehledný a srozumitelný itinerář. Srovnání s politickou realitou, ve které se nakecá víc o zmrzlině než o vodíku, bolí. O tom, kdo Fakta o klimatu dělá a jak, se dočtete na Finmagu v rozsáhlém rozhovoru Jakuba Jetmara.

Chcete to temnější? ptá se na své předsmrtné desce Leonard Cohen a až do poslední skladby na ní nevysekne nic tak temného, jako je hodinová návštěva klimatického aktivisty Martina Vrby v Kolapsu. Podcast 2050 se v tomhle světle jeví nemístně optimistický už samotným názvem – má průmyslová civilizace vůbec šanci tak dlouho přežít? Doporučuju zejména hlasitým odpůrcům jakýchkoli klimatických opatření. Ne aby změnili názor, ale aby věděli, proč je příznivcům opatření úplně jedno, jestli některé z nich náhodou nezvedne cenu nějakého zboží nebo služby o dvacet procent.

„Každý evropský stát se teď bojí migrační vlny z Afghánistánu. Ale jen Česko, kde se roky pokřikovalo, že k nám nesmí přijít žádný migrant, jí bude čelit zcela bez pravidel pomoci. Sklidíme, co jsme si zaseli,“ píše David Jakobychvámtoneříkal Klimeš.

Tip na knihy: Host vydal obě sbírky povídek Teda Chianga, a to rovnou i jako hezky zprodukované audioknihy. V Příbězích vašeho života mě nejvíc zaujal příběh titulní, podle kterého Denis Villeneuve natočil film Příchozí, ve Výdechu mi vyrazilo dech Velké ticho. (To si mimochodem můžete přečíst online v originále.) O co jde: Chiang je jedním z nejoceňovanějších současných scifistů, možná ještě přesněji autorů spekulativní fikce. V jeho příbězích je něco trošku jinak a spíš výjimečně to souvisí s vědou a vynálezy. Otázky inteligence, svobodné vůle a víry s ním prozkoumáte z míst, kam vás ještě nikdo nikdy nevzal.

Anglicky

Lidstvo by mělo dát dokupy svou závěť a nejlíp ji umístit mimo Zemi, nadhazuje Noema. Mimozemské civilizace nebo budoucí pozemské civilizace sumu našich zjištění ocení, až jim je nebudeme moci předat osobně.

Sumu svých zjištění si mezi sebou předávají i divoce žijící zvířata, pročež vymírá-li druh, mizí i jeho know how a tím se dále komplikuje přežití zbývajících jedinců, vypočítává Zoe Keanová.

Kdo ještě počítá? Zase zvířata: jak dalece různé druhy chápou koncept nuly, porovnává Jordana Cepelewiczová. Spoiler: čtyřletá lidská mláďata z toho nevycházejí nejlíp.

Od konverzace Tylera Cowena se socioložkou Zeynep Tufekciovou jsem měl velká očekávání – a mí dva oblíbení autoři je nezklamali. Fuckupy expertů, novinářů i států za covidové krize se budou studovat ještě v roce 2050. Samozřejmě: pokud tu ještě budeme.