Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Hrůza, vedra kosí lidstvo! Klimatický alarmismus v praxi

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg | 14. 8. 2021 | 3 komentáře | 6 200
environmentalismusnázorpočasístatistikazměny klimatu

Biblické požáry, vedra k zalknutí a stovky lidských obětí. Jasné důsledky klimatické změny, které vidíme každý den v médiích, jsou jen půlka příběhu. Jsme svědky klimatického alarmismu, který nás vede na scestí, píše v komentáři pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Hrůza, vedra kosí lidstvo! Klimatický alarmismus v praxi

Počet obětí v důsledku veder roste, ale v tomhle katastrofickém příběhu se zapomíná na druhou část, upozorňuje dánský statistik Bjørn Lomborg. (ilustrační snímek)

Zdroj: Shutterstock

Po nedávných vlnách veder v Kanadě a na severozápadě USA zaplavily titulky světových médií zprávy o stovkách obětí. Příběhy, které je doprovázejí, přitom vždycky za hlavního viníka označují změnu klimatu. A nabádají nás, abychom ji urychleně řešili.

Tenhle přístup ale bohužel většinou ukazuje jediné: jak špatně nás takový jednostranný klimatický alarmismus informuje.

Jasně, ty příběhy jsou pravdivé. Globální oteplování je skutečné a jednoznačně způsobené činností lidstva. Je to problém, který je třeba řešit. Rostoucí teploty a vlny veder jsou ale jen půlka příběhu…

Že si zima bere víc životů než vedro, platí celosvětově. A nejen pro chladné země jako je Kanada, ale třeba i Španělsko či Brazílii...

Otevřete oči

Vyzdvihování obětí připisovaných nezvyklému horku je aktuálně v kurzu. Většina těchto úmrtí se ale ve skutečnosti stane mimo kamery i zájem médií, vždyť podle řady odborných studií jen v USA a Kanadě zemře ročně v důsledku horka asi 2500 lidí. Ve skutečnosti je tedy tenhle problém mnohem větší, než by se ze zpráv mohlo zdát.

Podzimní volby se blíží...

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Ivan Bartoš: Nevyměknu! Co když Piráti budou vládnout? Na co se máme připravit? Ač titulky hlásaly něco jiného, zvyšování daní to prý není

Téma čísla: medicínaPavel Jégl: od pazourku ke gama noži • Iva Brejlová a startup Diana Technologies, kde vymýšlejí, jak nově vymýšlet léky • Dominik Stroukal učí investovat do postelí a Jaroslav Šura do zdravotnických firem

Vítězná družstva? Vyřeší bytová družstva nedostatek bytů? Peter Bednár vysvětlí, proč ne teď a ne u nás. Ale potěší: díky nim nebude v architektuře a urbanistice nuda

FIN. Před 50 lety skončil zlatý standard. Teď, říká Josef Tětek, končí to, co přišlo po něm • Má volnonožec někdy volno? ptáme se s Robertem Vlachem • Investice do private equity • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Co ale politici a média v podobných zprávách téměř zcela ignorují, je fakt, že rostoucí teploty snižují i počet chladných vln. A tedy i úmrtí v důsledku zimy. Chlad omezuje průtok krve, která nám pomáhá udržovat vhodnou tělesnou teplotu, zvyšuje krevní tlak a způsobuje mrtvici, infarkt či onemocnění dýchacích cest. O těchto úmrtích se ovšem informuje jen zřídka…

Proč? Protože nezapadají do současného klimatického narativu.

Jistě, kdyby šlo jen o nějakou banalitu, kuriozitu, mohli bychom tuhle laxnost jen tak přejít. Jenže to tak není. Každý rok jen v USA zemře v důsledku zimy víc než 100 000 lidí (a v Kanadě 13 000 lidí). Na každé úmrtí z horka tak připadá víc než 40 úmrtí způsobených chladem. To už nezní banálně, že?

Že si zima bere víc životů než vedro, navíc platí celosvětově. A nejen pro chladné země, jako je zmíněná Kanada, ale třeba i Španělsko či Brazílii. Dokonce i v Indii převažují úmrtí z chladu nad těmi z horka v poměru 7:1. A zatímco na následky horka celosvětově zemře asi 300 tisíc lidí každý rok, chlad připraví o život téměř 1,7 milionu lidí.

Když tedy média informují o přelomové studii nedávno publikované v prestižním vědeckém magazínu Lancet jen skrze rostoucí počet obětí horka, je to špatně. Ta studie totiž ukazuje, že v posledních dvou dekádách sice vzrostl počet lidí, kteří zemřeli v důsledku horka, ale o mnohem méně, než v důsledku klimatické změny poklesl počet obětí z chladu.

Tenhle poměr je přitom až dvojnásobný. V absolutních číslech to znamená, že na chlad každý rok zemřelo o 200 tisíc lidí méně. Díky klimatické změně...

Globální oteplování aktuálně víc životů zachraňuje, než si jich bere. Dost možná i sto tisíc životů ročně.

Neefektivní boj

Zprávy podobného ražení navíc při nástinu možných cest ke snížení emisí CO₂ zdůrazňují ty nejméně účinné postupy, jak trend zvrátit. Přesně v duchu současné klimatické politiky, která ale nárůst počtu obětí z horka přinejlepším jen mírně zpomalí. Přitom každá vyspělá země nám dnes ukazuje, že dávno známe mnohem účinnější a jednodušší způsoby pomoci: dostupnější klimatizaci, výstrahy před horkem, otevřené veřejné bazény, klimatizovaná nákupní centra. A také veřejné výzvy, aby lidé používali větráky a pili dostatek tekutin.

Klimatická změna
Shutterstock

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu nebo černá smrt. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Naprosto zřetelně to ukazují samotné Spojené státy: od roku 1960 tu přibývá horkých dnů, počet úmrtí v důsledku horka se ale za stejnou dobu snížil na polovinu. Pokud tak bude mít i zbytek světa stejně snadný přístup k vyjmenovaným známým opatřením, můžeme počty obětí rostoucích teplot dramaticky snížit.

To u obětí z chladu tak snadné řešení neexistuje. Je mnohem obtížnější už proto, že vyžaduje domy dobře vytápěné po celé týdny až měsíce. Jenže současná dominující klimatická politika vedená mantrou dražší energie = nižší spotřeba naopak způsobí nárůst nákladů na vytápění, a tedy i nárůst počtu obětí. Protože chudí lidé si kvalitní vytápění opět nebudou moci dovolit.

Že tato souvislost funguje, ukázalo třeba zavedení těžby zemního plynu frakováním v USA. Ta po roce 2010 zásadně snížila cenu plynu, takže se zvýšil počet vytápěných domácností; teplo si nově mohly dopřát i ti nejchudší lidé. Efektem se zabývali i vědci, kteří v následné studii uvedli, že nižší ceny energie každoročně zachrání před smrtí v zimě asi jedenáct tisíc Američanů. Tedy čtyřikrát víc než je v Severní Americe obětí horka.

Ač se nám tedy současná klimatická politika a neúplné zprávy o rostoucích obětech horka snaží tvrdit opak, vyšší ceny energií budou mít zcela opačný efekt, než bychom chtěli. Řešením je naopak snížit cenu zelené energie natolik, aby si ji mohl dovolit každý.

Do té doby si stačí jen pamatovat, že globální oteplování aktuálně víc životů zachraňuje, než si jich bere. Dost možná i sto tisíc životů ročně.

Anketa

Jak dopadne boj s klimatickou změnou?

Autor článku

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte hlavy), How to Spend $75 Billion to Make the World a Better Place (Jak utratit 75 miliard dolarů, aby byl svět lepší místo), The Nobel Laureates’ Guide to the Smartest Targets for the World (Průvodce nositelů Nobelovy ceny po nejchytřejších cílech pro svět) a naposledy Prioritizing Development (Jak prioritizovat rozvoj). Jeho nejnovější kniha se jmenuje False Alarm a pojednává o tom, jak nás panika kolem změny klimatu stojí biliony, škodí chudým a nevede k nápravě.