Ekonomika
Mluvíme! Finmag rozjíždí podcasty. V tom prvním vysvětluje portfoliomanažer Martin Mašát, proč se drží dál od Tesly. A v tom druhém zas Vladan Kubovec, že to na začátku pandemie viděli mnohem černěji než dnes.
Zkušená práce s grafy. Bohumír Žídek interpretuje na Novinkách čísla německého Institutu ifo k dopadům regulace nájemního bydlení v Berlíně. Přesvědčivě ukazují, že cenové regulace problém nedostatečné výstavby nijak nevyřeší.
Některá banka vás za vaše peníze bitcoiny koupit nechá bez řečí, jiná ani za nic. A u některé to můžete zkusit dvakrát, když to nejde převodem, třeba to klapne kartou. O nejednotném přístupu, podivné aplikaci zákona proti praní špinavých peněz a ochraně zákazníků před nimi samotnými na Peníze.cz.
Lidi
Spermie, vajíčka, ftálaty. Aňa Urbanová pátrá v rozhovoru s genetičkou Evou Raušovou po rozsahu a příčinách neplodnosti. Budou v polovině století na Západě děti už jen ze zkumavky?
Máme na radaru
Chytré čtení na víkend
Monitorujeme web. Třídíme zrno od plev. Blbosti zahazujeme. A výběr toho nejlepšího, co se za týden podaří zachytit, můžete mít každý pátek v mailboxu. Objednejte si pravidelný páteční výběr z toho, co se objevilo na radaru týmu magazínu Finmag a webu Finmag.cz.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.
Čtení na víkend
V Salonu Práva mluví Tereza Butková s Vladimírem Špidlou o tom, co by všecko mohla přinést automatizace práce. Pěkná pointa: nejsem pro základní nepodmíněný příjem, ale pro základní příjem podmíněný. Lidi by neměli dostávat peníze za nic. „Podmíněný příjem by dostávali lidé i za činnosti, jako jsou vzdělávání, rekvalifikace, zlepšování životního prostředí či péče o blízké.“
Kde skončí hospoda, promění se brzy vesnice v „nefunkční sídlo určené pouze pro přespání“. Píše o tom Ondřej Stratilík v textu věnovaném otázce, jestli se vrátíme do hospod na čepované.
Věda
Jestli jsou ženy z Venuše, tak upřímnou soustrast. Jak to, že se z Venuše, planety nejvíc podobné Zemi, stal peklosvět? Možná něco napoví dvě nové mise, které chystá NASA.
I chytří lidé jsou jenom lidé. Výborný rozhovor vedl Vojta Pišl s Josefem Šlerkou. Jak vědec podlehne kouzlu mikrofonů a kamer, takže se z odborníka, který mluvíval o tom, čemu rozumí, stane mluvící hlava ochotná odpovídat na cokoli se ji zeptá kdokoli, kdo na ni má číslo?
Proč se v Číně tolik nedaří chemii? Protože názvosloví. Název každého prvku je jednoslabičný a často vůbec nic neznamená, je to jen nápodoba zvuku první slabiky západního názvu. Zkuste si představit. Při zápisu ve znacích sice člověk přidá charakteristiky klíčových vlastností prvku – ale nakonec je to všechno velká čínská zeď, přes kterou se mladým chemikům jen těžko dostává. (Anglicky)
Svět
Aktuálně připomíná, tak jako řada amerických médií, sté výročí masakrů v Tulse, na „černošské Wall Street“. Jestli jste o rabování, žhářství a zabíjení, kterému padlo za oběť asi tři sta černých (ale noviny psaly o jediné bílé oběti), nikdy neslyšeli, není se čemu divit. Ani v USA se o nich roky nemluvilo a právě umění, s jakým je dovedli zamést pod koberec, stojí za zvláštní pozornost.
Na horkých izraelsko-palestinských vztazích si přihřívá polívku i Recep Erdoğan. Marek Hudema na Finmagu píše o jeho touze stát se neoficiální jedničkou mezi islámskými vůdci.
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
