Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nebezpečná sociální bomba. Přehlížet sílu vzdělání se nevyplácí

Petr Fischer
Petr Fischer
1. 4. 2021
 26 563

Dokud se to nevyčíslí penězi, nikoho to nezajímá. Důležitost vzdělání, ale třeba i kultury, tak politici rádi přehlížejí. Jejich krátkozraké vládnutí od jednoho volebního období ke druhému to ovšem nezmění. Poptávka musí přijít z lidu.

Nebezpečná sociální bomba. Přehlížet sílu vzdělání se nevyplácí
Zdroj: Shutterstock

Že je české školství selektivní, se ví. Dlouho se také ví, že lidé, kterým se finančně a sociálně vede lépe, snadněji dostávají své děti na výběrové školy. A naopak že ti sociálně a ekonomicky slabší nemají prakticky šanci se své zátěže zbavit, i kdyby jim škola (i s jistou pomocí) docela dobře šla.

Selekce na chytré a méně nadané probíhá rychleji než v jiných zemích, navíc je v Česku častěji než jinde ve světě podmíněna ekonomicky. Systém je sociálně stále méně prostupný, protože desítky tisíc dětí nedosáhnou na lepší vzdělání. Jenže právě to je klíčem ze sociální pasti a žádný jiný nikdo nikde ještě nenašel.

Máme tu tedy zaběhnutý sociální automat, který udržuje rozdělenou společnost. Což do budoucna může být nebezpečná sociální bomba. Když se teď think-tank IDEA spolu s Nadací České spořitelny pouští do projektu, který by to měl rozseknout, protože je zaměřen na podporu dětí segregovaných či jinak ekonomicky vylučovaných (viz box Miliardy v luftu), přináší to vztek i radost zároveň.

Radost z toho, že se našel někdo, kdo tyto děti nepřehlíží a má o ně zájem. A vztek na to, že jedna z klíčových veřejných služeb státu, jakým školství je, tak zásadní věc spolu s celou politickou scénou přehlíží.

Miliardy v luftu

Vzdělávání
Shutterstock

Neúspěšnost dětí z chudšího prostředí ve vzdělávání je v Česku výrazně vyšší než v postkomunistických zemích jako Polsko či Estonsko. Výrazně zaostávají výsledky některých škol a i talentované děti ve “zbytkových” školách mají nízké aspirace. Povede-li se zlepšit školní výsledky těch nejslabších žáků, může to dlouhodobě přinést v průměru 18 miliard korun ročně do veřejných rozpočtů navíc. Žák, který dokončí alespoň střední školu, do nich odvede za svůj život v průměru o 2,3 až 2,8 milionu korun víc, než žák se základním vzděláním. Vyplývá to z analýzy, kterou připravili Daniel Münich a Jana Krajčová z think-tanku IDEA. Nadace České spořitelny proto oznámila, že letos investuje do vzdělávání sto milionů korun, z velké části právě do projektů usilujících o zajištění rovných šancí v českém vzdělávacím systému.

Vratné úsilí

Má to jistě hlavně politické důvody: vylučovaní si hlasitě nestěžují, možná ani nechodí k volbám, chybí tedy společenská objednávka, která v případě školství leží v naprosté většině na straně požadavků výkonové společnosti. A tak i meritokratičtí rodiče nakonec žádají, aby školy sloužily k maximálnímu zvyšování individuálního výkonu jejich dětí, aby výtečně prošly systémem co nejdál.

Že tendence k rozdělování společnosti – ekonomickému, sociálnímu, znalostnímu – je mimořádně silná, potvrzuje i značný odstup české většinové společnosti ke snaze po inkluzi a integraci všech v jednom školním prostoru. Pomoc pro slabší je až příliš často chápána jako brzda těch silnějších.

Ukazuje se, že postup žáků na vyšší stupeň vzdělání se nakonec společnosti vrátí.

Nový projekt, podpořený průzkumy týmu sociologa Daniela Prokopa, jistě neudělá hned velkou revoluci, ale bude důležitý jako průlom zmiňovaného sociálního automatu, který sídlí i v hlavách politiků. Pro ně je určena ekonomizující argumentace IDEA, v níž se ukazuje, že postup žáků na vyšší stupeň vzdělání se nakonec společnosti vrátí.

Osmnáct miliard korun, o nichž studie mluví, to už je nějaká síla.

V řeči peněz

Vypadá to směšně, ale politici a často i voliči neslyší na nic jiného než na peníze. Co se na peníze nepřevede, jako by nebylo. Proto se také svého času takto záměrně ekonomizovala kultura, protože politici nebyli jinak schopni pochopit, že je pro společnost důležitá.

Klíč
Shutterstock

Jak zalátat rozpočty

Ten klíč k řešení má doslova bilionové hodnoty, což se může hodit, až budeme muset látat rozpočet. Stát totiž může podle zmíněné studie počítat s oněmi 18 miliardami ročně nejméně po dobu následujících 80 let, což by do státní kasy přineslo do konce století nezanedbatelných 1,5 bilionu korun. Už v roce 2023 má přitom státní druh podle nejnovější informační brožury ministertva financí Státní rozpočet v kostce 2021 přesáhnout tři biliony. Ambicióznější scénáře možných přínosů zlepšení školních výsledků těch nejohroženějších dětí pak dokonce hovoří o rovné stovce miliard ročně, tedy oproti výše naznačenému více než pětinásobnému přínosu pro státní kasu.

Když vám ale fundovaná studie řekne, že každá koruna investovaná v kultuře přinese tři koruny zpět a že kulturní projekty mají jednu z nejvyšších hrubých přidaných hodnot, hned se dá s politiky mluvit a začínají se tvářit vážně. V zahraničí se už touto cestou kultura prodrala v hierarchii politických priorit poměrně vysoko, v Česku to funguje také, ale jenom rétoricky.

Ekonomickým argumentům politici přikyvují, ale z hlediska důležitosti je pro ně kultura dál na posledním místě. Mimo jiné proto, že to není žádané volební téma. A volebním tématem doposud nikdy nebylo ani školství, což výtečná analýza dvojice týmů Münich-Prokop asi těžko změní.

Argument návratnosti investic vložených do vzdělání dětí z těch nejslabších socio-ekonomických skupin jistě působit bude. Jenže dokud za tématem nebude cítit populistická voličská síla, nezvedne ho na celostátní úrovni nikdo.

Změnit myšlení a přemýšlet o vzdělání jako o investici do budoucna, která přichází s velkým zpožděním, totiž znamená přijmout fakt, že politika je práce pro budoucnost. Práce, jejíž plody nejsou nutně v okamžitém volebním výstupu, nýbrž v proměně kvality života lidí v budoucnosti, kam zatím ještě ani nedohlédneme.

Anketa
Finmag.cz

Vzdělání je...

A o to možná v novém projektu na podporu znevýhodněných dětí jde nejvíce: ukázat, že teoretická poučka čím lepší vzdělání, tím větší ekonomický výkon skvěle funguje a že kvůli pomoci dětem i společnosti je potřeba dívat se dál než k jedné DMS v charitě s kuřetem.

Housky na krámě

Česká politika si zvykla vidět problémy společnosti odděleně. Jako housky na krámě, které je třeba nějak slušně dopéct a v pravý čas (když si řeknou) jednotlivě posílat k zákazníkům-voličům. Problém školní selekce podle příjmů a kvality bydlení nicméně ukazuje, že jedna houska hozená sem a druhá tam nikoho nenasytí, a že krizová situace se musí vždy řešit komplexně.

Vidíme to dobře na probíhající pandemii, která se vyjevuje v podobě syndemie. Tedy krize řady navzájem souvisejících faktorů, které působí společně. Syndemický je rovněž automat sociální nerovnosti, který tak silně ovlivňuje české školství.

Dokud politiku budou dál dělat jen prostí pekaři a nezačnou se jí věnovat i lidé, kteří jsou schopni myslet a jednat v komplexních sociálně-ekonomických souvislostech, bude selektivní školství dál českou společnost brzdit. A do budoucna ohrožovat.

Začít se může kdykoliv. Schválně: kdo pro říjnové volby udělá ze školství volební téma?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
6
+

Sdílejte

Diskutujte (68)

Vstoupit do diskuze
Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách,... Více

Související témata

ekonomikakomentářsegregacevzdělávání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo