Krvavá mela bez vítěze. Sýrie zůstává v područí diktátora

Se syrskou válkou je jedna potíž: všechno je tu příliš zamotané na to, aby šlo najít jednoduché vysvětlení událostí. Nebo z nich snad dokonce vyvodit nějaké závěry. Vždycky je třeba použít nějakého zjednodušení, pokud to nemá vydat na celou knihu.

Ostatně dobře je to vidět už u samotného začátku války. Prvotní impulz byl na první pohled zřejmý: v jihosyrském městě Dar'á zadržela tajná policie na začátku března 2011 patnáct dětí za to, že na zeď napsaly „Lid si žádá svržení režimu“ (podle jiných zdrojů i „Odstup, doktore“, což měla být výzva k odchodu syrského prezidenta Bašára Asada).

Děti pak odmítli vydat rodičům a mučili je, což vyvolalo obrovské demonstrace. Policie střílela, část armády se odvrátila od režimu, a začala občanská válka. Demonstranty navíc povzbudila situace v dalších arabských zemích, kde lidové protesty vedly k pádu Asadových kolegů diktátorů: tuniského Zín Abidín bin Alího a egyptského vládce Husního Mubáraka.

Sýrie je jiná

Jenže při bližším zkoumání zjistíme, že v Sýrii při začátku války hrálo roli víc věcí. Šlo o děti z významných rodin a do sporů tak promluvilo i kmenové napětí či příbuzenství šéfa místní tajné policie s Asadem. K napětí pak přispělo snížení platů ve státní správě, obecná drahota, sucho (patrně zapříčiněné globálním oteplováním), spory o půdu, velké množství nezaměstnaných, bídné uplatnění absolventů… Pěkně to ostatně popsal sociolog Karel Černý v knize Velká blízkovýchodní nestabilita.

Asadův režim vytvořil celý systém vězení a mučíren, kterým prošly desetitisíce lidí. A Asad o tom zřejmě věděl.

Něco se ale dá poznat i při velmi zjednodušeném popisu války. Nejprve je třeba zdůraznit, že Bašár Asad se vyznačuje značnou houževnatostí a rozhodně se nechtěl a nechce vzdát vlády nad zemí, kterou zdědil po svém otci. Přitom podstatná část opozice měla dlouhá léta jako jeden ze základních požadavků Asadovo odstoupení a tlačili ho k tomu i různí světoví politici.

Shutterstock

Asad a jeho režim totiž postupovali proti opozici, ozbrojené i neozbrojené, velmi brutálně. Proto její představitelé neviděli možnost, jak s ním nadále spoluexistovat. Což bylo logické. Stačí se podívat na to, za kolik mrtvých je odpovědný který aktér syrské občanské války, a je zřejmé, že Asadův režim se 156 tisíci mrtvými z celkově 387 tisíc zabitých s přehledem „vede“ tabulku. A to se ještě nepočítají zmizelí, kteří jsou z velké části mrtví.

Asadův režim vytvořil celý systém vězení a mučíren, kterým prošly desetitisíce lidí. A Asad o tom zřejmě věděl. Proti oblastem ovládaných opozicí používal jeho režim barelové bomby i jedovatý plyn a útoky nezřídka mířily i na nemocnice se zřejmým cílem vyvolat strach a paniku. Což se mu nakonec do jisté míry podařilo.

Zrod Islámského státu

Zčásti přesvědčil i celý svět, že proti němu válčí hlavně radikální islamisté. Což je nakonec také pravda. Jenže byl to právě Asad, který pomohl radikálním islamistům stát se hlavní silou opozice. Začal je už v květnu 2011 propouštět ze svých vězení, toleroval je. Později, když vznikl Islámský stát (IS) jako nejradikálnější teroristická organizace, vládní síly na jeho pozice útočily mnohem méně než na jiné opoziční oddíly. A IS čile obchodoval s Asadovým režimem například s ropou.

Shutterstock

Asad se snažil vykreslit vždycky opozici jako teroristy. Nakonec skutečně mezi opozičními organizacemi převládli radikálové s jen omezenými sympatiemi v zahraničí. Navíc jednotlivé opoziční skupiny málem bojovaly víc spolu než se syrskou vládou. Asad, na jehož přežití na začátku války nikdo nesázel, díky této taktice přežil.

Přesto všechno se v roce 2015 ocitl syrský režim na pokraji zhroucení hned z několika důvodů. Jedním z nich byl růst moci radikálů z Islámského státu, jemuž ignorance ze strany syrského režimu umožnila vyrůst v jeho skutečného konkurenta. S jeho rostoucí mocí ovšem rostla i podpora ze zahraničí pro „umírněnější“ opozici, která měla proti Islámskému státu naopak bojovat. A pochopitelně válčila i proti Asadovi. V zemi se objevili i první američtí vojáci.

Rusko a Írán na scénu

Mimo to začaly zřejmě už v roce 2014 Asadovi docházet peníze, zbraně a nakonec i lidé. Tehdy zasáhl Írán a pak i Rusko. Ší'itský Írán, který už léta se Sýrií spolupracoval například v Libanonu, postavil a zaplatil rozsáhlou armádu žoldnéřů složenou z Iráčanů, Palestinců, Pákistánců, Afghánců, Bahrajňanů a dalších národností. Ta Asadovi dodala potřebný kanonenfutr.

Asada zachránila až otevřená vojenská intervence Ruska na konci září roku 2015. Ruské letectvo dalo Asadovi rozhodující výhodu

Nebylo to samozřejmě zadarmo. Írán tak realizovat svoji geopolitickou hru vytvoření souvislého pásu jím kontrolovaných území od Teheránu po Středozemní moře, posílil své postavení vůči Saúdské Arábii, která je íránským konkurentem v regionu a podporovala rebely, a navíc využil Sýrii jako výcvikovou základnu pro ozbrojené milice, které pak využil třeba v Iráku nebo v Jemenu.

Jenže ani to nestačilo. Asada zachránila až otevřená vojenská intervence Ruska na konci září roku 2015. Ruské letectvo dalo Asadovi rozhodující výhodu, kterou podpořily i předchozí tajné dodávky ruských peněz i vojenské techniky. Za to Rusko získalo prodloužení pronájmu vojenských základen v Sýrii, cvičiště pro své vojáky a polygon pro zkoušky svých zbraní. A také se tím vrátilo na Blízký východ a vůbec do světové politiky.

Rozdělená Sýrie

Výsledkem je, že Asad nyní formálně ovládá podle některých odhadů 60 procent syrského území. Jde o ty nejzalidněnější a ekonomicky i politicky nejdůležitější oblasti. Jinak je ovšem politická mapa Sýrie dost rozmanitá.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Asad neovládá provincii Idlíb u tureckých hranic, kam se stáhla část islamistických rebelů, které chrání Turecko. Ankara se fakticky vzdala svého původního cíle svrhnout Asadův režim skrze podporu povstalců, dál však kontroluje část syrského území a příhraniční oblasti Sýrie. Ty dobyla na syrských Kurdech, které funkčně připojila ke svému území. Další část severní Sýrie ovládají levičáčtí Kurdové, kteří se zas tísní mezi Tureckem a Asadem, se kterým částečně spolupracují. A část území u iráckých hranic zas kontrolují povstalci podporovaní Američany, Jordánskem a státy Perského zálivu.

Právě tohle spolu s vlivem Ruska, Íránu a dalších zemí vede k tomu, že občanská válka v zemi neutichá. Zkrátka v Sýrii se kříží momentálně tolik zájmů a nikdo nechce zcela ustoupit, že to vedlo k „zabetonování“ konfliktu, kdy ani jedna ze stran není schopná ho bez zahraničních opor rozhodnout stoprocentním vítězstvím. Nehledě na to, že už dávno byla mezi válčícími stranami vyčerpána naděje na nějaký kompromis. Na ten momentálně není ochoten přistoupit nikdo.

Pyrrhovo vítězství

Nicméně za vítěze syrské občanské války jsou běžně považováni Bašár Asad a Rusko. Je to ale takové Pyrrhovo vítězství. Asad sice zvítězil, ale jeho kontrola nad územím, které ovládá, není stoprocentní. Bez jeho kontroly se tu pohybují Rusové i Íránem řízené milice a státní správa se rozpadá na nezávislé ostrůvky.

Rusko zase sice má své základny i vliv na osud Sýrie, ale musí jednat s nevyzpytatelným Asadem, který hraje své vlastní hry a neposlouchá rady z Moskvy. Navíc se v některých oblastech Kreml musí nejprve dohodnout s Tureckem, Íránem a někdy i Spojenými státy. Nehledě na to, že podpora Sýrie je drahá a doma oslabuje podporu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zkrátka zdá se, že v Sýrii nakonec nezvítězil nikdo.

Jak se vyvíjela syrská válka (velmi stručná chronologie)

Shutterstock

​2011
březen

• protesty v Dar'á proti zadržení patnácti chlapců tajnou policií
• protesty v Damašku a Aleppu a střelba do demonstrantů
• oficiální začátek občanské války

2012
červenec

• boje se rozšířily do Aleppa, tehdy největšího syrského města

srpen

• americký prezident Barack Obama varuje syrskou vládu, že použitím chemických zbraní překročí „červenou linii“ a říká tím, že to povede k americké intervenci
• Kurdové, kteří se zmocnili území v severní Sýrii, na nich vytvářejí svůj de fakto nezávislý stát

2013
březen

• opozice obviňuje vládu z útoku plynem, který zabil 26 lidí. Později vyšetřovatelé OSN zjistí, že byl použit bojový plyn sarin, ale neoznačí viníka

květen

• libanonské militantní hnutí Hizballáh podporované Íránem oficiálně vstupuje do války na straně Asada

srpen

• plynový útok v Ghútě
• americký prezident Barack Obama vyhrožuje útokem, ale později od toho ustoupí a chce věc řešit jednáním

říjen

• Sýrie podepisuje mezinárodní Úmluvu o chemických zbraních
• Spojené státy začínají cvičit a vyzbrojovat protivládní povstalce

2014
červen

• Organizace pro kontrolu chemických zbraní hlásí, že syrská vláda se zbavila chemických zbraní pod jejím dozorem
• opozice naopak tvrdí, že Asadův režim má stále utajené zásoby chemických zbraní; později se ukáže, že to zřejmě byla pravda

červenec

• teroristická organizace vyhlašuje chalífát a kontroluje rozsáhlé oblasti v Sýrii a v sousedním Iráku

září

• Spojené státy zahajují letecké útoky na cíle Islámského státu v Sýrii

2015
březen

• města Idlíb se zmocnila organizace an-Nusrá napojená na al-Káidu

květen

• Asad veřejně přiznává vojenské neúspěchy a stěžuje si, že má málo vojáků

září

• Moskva oznamuje svoji vojenskou intervenci na straně režimu Bašára Asada

2016
srpen

• turečtí vojáci vpadli do severní Sýrie a zabrali území podél hranic s Tureckem

prosinec

• vládní síly s podporou Íránem financovaných milic a ruských letounů dobyly rebely držené Aleppo

2017
duben

• další z mnoha vládních plynových útoků proti rebelům, tentokráte nervovým plynem v Idlíbu
• Spojené státy zaútočily řízenými střelami na vládní vojenskou základnu, odkud startovala letadla k plynovému útoku

2018
leden

• Turecko zahájilo velkou vojenskou operaci proti Kurdy drženému kantonu Afrín na severu Sýrie

duben

• režim Bašára Asada dobyl i předměstí Damašku kontrolované rebely, ovládá teď celé hlavní město
• další chemický útok režimu na povstalce ve městě Dúmá
• následuje trestný útok Spojených států, Francie a Velké Británie na syrská vládní zařízení

2019
říjen

• americké jednotky se částečně stahují ze severní Sýrie
• následuje turecký útok pro tamním Kurdům

2020
březen

• Rusko a Turecko dosahují dohody o příměří, která zastaví ofenzivu vládních a ruských jednotek proti Idlíbu
• v Idlíbu jsou soustředěni islamisté bojující proti syrské vládě, kteří postupně odešli z různých částí Sýrie