Nečekala jsem, že tohle v Rusku někdy uvidím, říká publicistka Romanovová

Ulice desítek ruských měst – Vladivostokem počínaje a Moskvou konče – zaplnily dva poslední lednové víkendy desítky tisíc demonstrantů, kteří přišli vyjádřit nesouhlas s uvězněním předního opozičního představitele Alexeje Navalného.

Přestože protesty nejsou povolené a konají se v době šíření koronaviru, tvrdost, s jakou proti jejich účastníkům zasahují úřady, je přinejmenším zarážející. Policie v souvislosti s akcemi na Navalného podporu zadržela od ledna přes 11 400 lidí, úřady zatím proti účastníkům zahájily 90 trestních stíhání.

Olga Romanovová

Archiv Olgy Romanovové

Známá ruská publicistka, zakladatelka a ředitelka organizace Rus siďaščaja (Русь Сидящая Russia behind Bars, doslova Rusko sedící), která se zabývá pomocí vězňům a jejich rodinám. Rebelka, aktivistka a neúnavná komentátorka politického dění v Rusku i mimo něj. Spolupracovala s celou řadou ruských médií, například s rádiem Echo Moskvy nebo deníkem Vedomosti. V televizi REN měla svůj analytický pořad 24 s Olgoj Romanovoj, byla šéfredaktorkou ruské verze časopisu BusinessWeek.

Se svým bývalým manželem, úspěšným podnikatelem, odsouzeným na základě obvinění z podvodu a pokusu o praní špinavých peněz k odnětí svobody, si vedla v době soudní pře a manželova pobytu ve vězení deník. V letech 2009 až 2010 deníkové zápisky obou publikovala na internetu pod názvem Butyrka Blog (Butyrskaja ťurma, krátce jen Butyrka je jedno z největších moskevských vězení). Deníky také přepracovala do knihy Butyrka. Vězeňský sešit (AST, 2010). Kromě toho je autorkou knihy Rus siďaščaja (Corpus, 2018), která vyšla s ilustracemi Olega Navalného (bratra známějšího Alexeje), v té době pobývajícího ve vězení, a autobiografie Protokol (Zacharov, 2020).

Vedla oddělení žurnalistiky na Fakultě mediální komunikace Vysoké školy ekonomické v Moskvě. V letech 2011 až 2012 se angažovala v protestním hnutí, které vzniklo v reakci na parlamentní a posléze prezidentské volby, a byla členkou tehdejší Koordinační rady ruské opozice. Od roku 2017 žije kvůli soudní při s ruskou vězeňskou službou v Německu.

Na tuto neděli pak Navalného spolupracovník svolává další protest, tentokrát v bezpečnějším formátu; lidé mají vyjít na dvory domů a zapnout svítilny mobilů.

Navalnyj byl zatčen ihned po svém návratu do Ruska z Německa. Tam se několik měsíců zotavoval z následků otravy nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Podle opozičního aktivisty i společného pátrání několika médií stojí za pokusem o otravu ruská tajná služba FSB.

Co cítíte, když se díváte na ty rozsáhlé demonstrace, které probíhají v různých ruských městech, a zároveň na tvrdé zásahy policie?

To, co vidíme v Moskvě, Petrohradě a dalších městech, je neuvěřitelná surovost. Urážka lidské důstojnosti. Lidi drželi v antonech 40 hodin bez záchodu, vody a jídla, další mlátili obušky. Nečekala jsem, že tohle v Rusku někdy uvidím. Hodně mě překvapují reakce mnohých ruských spoluobčanů, kteří říkají, že je to tak správně. 

Navíc nikdo nikoho nenapadal, jenom policie protestující. Nedávno jsme byli svědky útoku na Kapitol. Ale naši protestující neútočili na Kreml nebo budovu parlamentu. Vyšli do ulic, aby vyjádřili svůj názor, nesouhlas s volbami, s uvězněním Navalného, kterého se ale nesnažili násilím dostat z vězení. Ani neobraceli auta na střechu jako třeba žluté vesty v Paříži. Vidíme ponižování bez příčiny.

Zmínila jste, že několik protestujících policie držela dva dny v antonu. Ve videozáznamu, který zadržení natočili přímo zevnitř policejního autobusu, aktivisté tvrdí, že tam jsou v naprosto nehygienických podmínkách. Přitom úřady demonstranty viní z porušování protikoronavirových opatření...

Je vidět, že vláda se o hygienická pravidla ve skutečnosti nezajímá. Soudy, antony a policejní oddělení praskají ve švech. Minulý pátek se otevřely i na noc re staurace a bary, lidi tam mohli bez roušek, mohli na diskotéku. Dál se otevírají veřejná místa. Takže pokud jde o zadržení z důvodu porušování protikoronavirových pravidel – mohla by to být jakákoli jiná zadržení na základě jakéhokoli článku zákoníku. Dřív používali článek o účasti na nepovolené demonstraci nebo článek o kladení odporu veřejnému činiteli. Myslím, že teď se rozhodli pro ten článek o porušování zdravotních opatření, protože ten nepředpokládá jako sankci uvěznění. Bylo by směšné dát do vězení lidi jenom za to, že nesedí doma. Ale když se to bude hodit, tak je pak zavřou na základě libovolného článku.

Myslíte, že kdyby nebyl koronavirus, tak by vedení měst ty demonstrace povolilo?

Ne. Stejně jako je nepovolilo v roce 2019 nebo v roce 2017, kdy ještě vůbec někdo o povolení žádal. Teď už nikdo nežádá, nemá to smysl. Po neúspěchu revoluce z let 2011 a 2012 byl zaveden zákon o faktickém zákazu demonstrací.

V jednom svém videu na kanále YouTube jste řekla, že nyní v Rusku pozorujeme „začátek konce“. Podle vás je naděje na změny?

Od otravy Alexeje Navalného (v srpnu 2020, pozn. red.) se každý den něco děje a ty události Putinovi silně škodí. Vidíme slabého Putina, který už nezapadá do dnešní doby a nerozumí okolní realitě. Vidí to hlavně mladí lidé, pro které je to úplně nemyslitelné, nemyslitelný dávnověk. Ale člověk s takovými prostředky, jako má Putin, může být prezident ještě dlouhá léta. Podobně jako Alexandr Lukašenko v Bělorusku, ale už nebude mít širokou podporu. Už to není prezident všech Rusů, a už vůbec ne mladých Rusů.

Ale je někdo, kdo by mohl Putina vystřídat? Častokrát jsem slyšela názor, že Rusko Putina potřebuje, že bez něho by přišel chaos.

Může ho vystřídat úplně kdokoliv. Putin tak moc nerozumí aktuální situaci, že by byl kdokoli lepší než on. Například moji prarodiče, když zemřel Stalin, tak se prý strašně báli, i když nebyli stalinisté. Bylo jim jasné, že zase přijde válka a pak konec světa a apokalypsa. No a nic z toho se nestalo. Naopak přišlo období tání a situace se zlepšila. Myslím, že je to vzpomínka na lídra zakódovaná v genech. Když člověk příliš dlouho řídí Rusko, tak si to už neumíme představit bez něj. A Putin je u moci přes 20 let. 

Mělo vliv na počet lidí v ulicích i video Fondu boje s korupcí Alexeje Navalného o Putinově hyperluxusní rezidenci na břehu Černého moře? Možná to lidi naštvalo, protože na tom jsou sami často ekonomicky špatně?

Podle mě ty protesty zatím s ekonomikou nesouvisejí. Ekonomická situace zatím umožňuje přežít. Protestují hlavně obyvatelé velkých měst, ale situace je hrozná spíš v těch malých. Lidé, myslím, protestují proti lži, nespravedlnosti, absenci normálního soudnictví, svévoli nebo absenci sociálních výtahů. Mladí, kteří jsou v ulicích, jsou už úplně nová generace. Chtějí úplně jiný život.

Starší lidé pak dobře rozumějí situaci s tím Putinovým zámkem i otravou Navalného. Měli jsme podezření, že žijeme v zemi, kde dochází k politicky motivovaným vraždám. Jenže zavraždění Anny Politkovské, Natalji Estěmirovové nebo Borise Němcova nikdy nebylo přímo dokázáno. Ale teď jsme viděli jako v přímém přenosu a v hodně rychlém sledu za sebou pokus o vraždu, vyšetřovací proces i rozhovor s vrahy. A nakonec i zámek člověka, který dal dost možná k vraždě příkaz.

Rusko za mřížemi

Zdroj: Shutterstock

V roce 2008 Romanovová založila organizaci Rus siďaščaja (Russia behind Bars, Rusko sedící), což je dobročinný fond a společenské a dobrovolnické hnutí. Zabývá se vším, co souvisí s pobytem ve vězení. Mimo jiné poskytovala právní rady zadrženým na masových demonstracích. do zadržovacích středisek pak organizace posílala materiální pomoc. Obecně se však zaměřuje spíše na lidi, kteří se za mříže dostanou na delší časové období.

„Máme několik projektů, patří mezi ně právní konzultace, humanitární pomoc rodinám vězňů a doručování balíčků do vězení. Provozujeme taky web vturme.info, něco jako vězeňskou Wikipedii. Lidé, kteří na něj přispívají přímo z vězení, dostávají honorář v podobné výši, jako by pracovali pro hlavní ruská média. Můžou tak podporovat svoji rodinu,“ popisuje základní činnost organizace její zakladatelka. Přiznává přitom, že zapojení vězňů do tvorby webu není úplně legální; aby na něj mohli psát, potřebují přístup k mobilu. „Dá se to i diktovat například manželce během návštěv nebo předat napsané na papíru.“

V celém Rusku má organizace sedm poboček. Do nich může člověk přijít, když se ocitne v tíživé situaci, potřebuje konzultace nebo třeba i teplé oblečení, věci pro děti nebo třeba léky. S organizací na bázi dobrovolnictví spolupracují i psychologové. Další její projekty se zaměřují například na boj s mučením nebo nucenou prací ve vězeňských koloniích nebo pouze na ženy nebo děti. „Úřady nám také přidaly práci, když začaly trestaným lidem odebírat občanství. A věnujeme se i socializaci vězňů a jejich návratu na pracovní trh,“ dodává Romanovová.

Pomáhají podle vás sankce ze strany Evropské unie nebo USA?

Určitě ano. Je velká chyba domnívat se, že sankce škodí ruské ekonomice nebo ruským občanům. Těm škodí ruské odvetné sankce. Škodí jim samo Rusko, ruská vláda. Sankce proti Rusku je podle mě potřeba ještě rozšířit. Je důležité přijímat sankce mířené na konkrétní osoby a samozřejmě jejich příbuzné, například děti. Vypátrat a dát na sankční seznam zahraniční účty těchto osob, jejich nemovitosti v zahraničí, společnosti v daňových rájích.

Jaký postoj k nim mají běžní Rusové? Vadí jim třeba i taková drobnost, že kvůli odvetným sankcím si nemůžou koupit některé potraviny vyrobené v Evropské unii jako například parmezán?

Obyčejní Rusové se v tom nevyznají. Jsou zvyklí opakovat to, co jim říkají v televizi. Že jsou chudí kvůli sankcím. Parmezán řešili dřív, teď už je dávno zapomenut. Moji známí v zahraničí, kteří se vracejí do Ruska, mi říkají, že kvalita potravin je tam velmi špatná. Ale lidi, co žijí v Rusku, si na to už zvykli, už nic jiného neznají. Potraviny navíc hodně zdražily. Putin ví, proč se znepokojuje kvůli růstu cen základních potravin jako olej, těstoviny nebo cukr. Ten růst samozřejmě souvisí s propadem rublu vůči dolaru a euru. Přitom dochází ke zpomalení růstu reálných příjmů domácností, respektive snížení reálných příjmů.

Zabýváte se pomocí vězňům a jejich rodinám (viz box Rusko za mřížemi). Platí stále, že jsou ruské věznice přeplněné a na dva až tři lidi připadá jedno lůžko?

To se mezitím hodně změnilo. Zadržovací střediska sice praskají ve švech pod náporem aktivistů, ale ve věznicích a vězeňských koloniích je místa dost. Nyní je v Rusku méně než půl milionu vězňů, přitom nedávno to byl milion. Mnohé trestné činy byly dekriminalizovány. Bohužel včetně těch, u kterých se to podle mě nemělo stát, třeba domácího násilí. Také drobné krádeže a podobně už se netrestají vězením. Na prázdná místa přicházejí političtí vězni. Ale v Rusku je pořád víc domácích násilníků než politických aktivistů, takže vězňů ubylo.

Zabýváte se pomocí vězňům a jejich rodinám (viz box Rusko za mřížemi). Platí stále, že jsou ruské věznice přeplněné a na dva až tři lidi připadá jedno lůžko?

To se mezitím hodně změnilo. Zadržovací střediska sice praskají ve švech pod náporem aktivistů, ale ve věznicích a vězeňských koloniích je místa dost. Nyní je v Rusku méně než půl milionu vězňů, přitom nedávno to byl milion. Mnohé trestné činy byly dekriminalizovány. Bohužel včetně těch, u kterých se to podle mě nemělo stát, třeba domácího násilí. Také drobné krádeže a podobně už se netrestají vězením. Na prázdná místa přicházejí političtí vězni. Ale v Rusku je pořád víc domácích násilníků než politických aktivistů, takže vězňů ubylo.

Shutterstock

Vy sama jste z Ruska odjela poté, co v roce 2017 policie provedla v moskevské kanceláři vaší organizace prohlídku a ruská vězeňská služba (FSIN) obvinila společnost spjatou s vaší organizací ze zpronevěry peněz ze státního rozpočtu. Proč žijete v zahraničí, když soud nakonec rozhodl ve váš prospěch?

Je potřeba zdůraznit, že jsme z rozpočtu peníze nedostávali. Dostali jsme grant od Světové banky na projekty, které jsme pak realizovali a Světová banka k nám žádné výhrady nemá. Ten člověk, který nás obvinil, je teď ve vězení.

Od té doby ale byla zahájena trestní stíhání ještě ve dvou dalších věcech. Byli jsme obviněni z šíření fake news o koronaviru, i když jsme v té době ještě nic o koronaviru nepsali. Napsali jsme o jedné vězeňské kolonii, že tam na všechny připadá jen jeden teploměr. Řekli mi, že zahájili trestní stíhání, tak jsem si řekla Ok, tak si dělejte, co chcete. Druhé obvinění se pak týká nějakého mého příspěvku na internetu, podněcování k nenávisti k sociální skupině nebo něco takového. Já jsem to neviděla, ani mí advokáti. Chápu ale, že jim teď nejsem po chuti, a návratem bych si říkala o zatčení.

Ztěžuje vám nějak práci fakt, že úřady vaši organizaci označily za „zahraničního agenta“?

Ne, to už je dlouho, už jsme si na to zvykli. Ani dřív nám to nebránilo v práci. Stali jsme se zahraničním agentem v době, kdy už jím byli všichni.

Co si myslíte o spravedlivosti ruského soudního systému?

Podle mě soudní systém v Rusku neexistuje. Pokud bylo dříve jasné, že je nespravedlivý, tak například za poslední měsíc jsme se přesvědčili o tom, že ani neexistuje.

V rozhovoru pro portál Meduza jste řekla, že dříve jste pracovala jako novinářka, která musí být objektivní a nedávat najevo své názorové pozice. Od chvíle, kdy jste se stala obránkyní lidských práv, ale stojíte na určité straně barikády. Kdy se to zlomilo? Měla na to vliv vaše osobní zkušenost, trestní stíhání vašeho bývalého manžela (viz box Podnikatelské řehole)?

Ano, určitě na to měla vliv osobní zkušenost. Lidskými právy jsem se začala zabývat v roce 2008, když vznikla Rus siďaščaja. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se rozhodně nemůžu věnovat čisté žurnalistice. To, co teď píšu, je možná publicistika, ale ne žurnalistika, protože teď se nemusím ptát na opačný názor. Ten znám, znám svého protivníka.

Archiv Olgy Romanovové

Archiv Olgy Romanovové

Chci víc fotek

Jaký vztah k Putinovu Rusku jste měla do té doby?

Vždycky jsem byla vůči tomu v opozici. Ale i teď už se zase cítím jako součást budoucí opozice. Často se mě lidé ptají, jak to, že teď podporuju Navalného, když to dřív tak nebylo. Já jim na to říkám: Samozřejmě, že teď budu Navalného podporovat, jak jen to půjde, protože se změnila situace. Teď se za něj biju, ale až vyhraje, tak přejdu do opozice. Ale dřív ne.

A proč jste Navalného dřív nepodporovala? Náš prezident Miloš Zeman o něm třeba nedávno řekl, že to byl ruský nacionalista a podporoval anexi Krymu a celou situaci kolem něj označil za šaškárnu...

Byl jiný. I naše země byla jiná. Mám za to, že se velmi změnil a my také. Například v nedávném rozhovoru se Sergejem Gurijevem pro stanici Dožď Navalnyj velmi podrobně vyložil svůj program. Přehodnotil své názory a teď například podporuje parlamentní republiku, ne prezidentskou. Ani teď ho ale nepovažuji za ideálního kandidáta na prezidenta. Jenže ideální kandidáti neexistují. Pokud by byly dneska volby, tak mu hlas dám.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag