A až se promoříme, dáme si to znovu

Další skvělá práce Rozhlasu: Vše, co víme o koronaviru.

Alena Zemančíková o polském protipotratovém rozsudku i o jazykových posunech souvisejících s těhotenstvím: „Podobně z obecného slovníku zmizelo spojení musí se vdávat/ženit: to už dnes nikdo nemusí, aby společensky obstál. Za mého mládí bylo to sousloví úplně běžné. Upřímně řečeno, už ani tak často neslýchám eufemismus je v jiném stavu, slovo těhotná, které bylo dlouho téměř tabu snad pro svou fyziologičnost, se stalo bezpříznakovým. Dokonce se mi zdá, že v nových filmech, odehrávajících se v minulosti, by se ty eufemismy v rámci věrnosti reáliím používat měly, a scénáristé už to neznají.“

Na Alarmu přeložili jeden z posledních rozhovorů s antropologem Davidem Graeberem. Dohádal bych se už kvůli tomu titulku a pak kvůli spoustě odpovědí – ale nepsal jsem tu snad v září, že Graeber byl jedním z nejlepších partnerů na tyhle tiché hádky při čtení?

Karel Veselý a Miloš Hroch vydali knihu Všechny kočky jsou šedé o „hudbě úzkosti“. Ondřej Trhoň píše, že je prima, a já někde v půlce čtení potvrzuju.

Po prvních dvou dílech vřele doporučuju podcast Horror Vacui, ve kterém autoři beletrie i publicistiky vyprávějí o svém řemesle. Vlastně si nepamatuju lepší podcast o psaní. A to jsem jich zkoušel poslouchat dost.

U.S.A.! U.S.A.! František Kalenda na Finmagu představuje latinos jako historicky poprvé největší voličskou menšinu, Matěj Schneider popisuje, jak z politického mainstreamu mizí shovívavost k monopolům.

Anglicky

Nature pochybuje o skupinové imunitě proti covidu. Science varuje před dobrou včasnou vakcínou jako nepřítelem výborné pozdější vakcíny.

Je klíčem k překonání vyhoření znovuzískání kontroly nad vlastním životem?

Venkatesh Rao o měnících se časech: jeden článek, druhý článek. „You’ll either help invent the future, or retreat with the declining age and turn into a producer of nostalgia.“