Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Osamělý ramadán. Koronavirus mění největší turecký svátek

Irena Menšíková
Irena Menšíková | 27. 4. 2020 | 3 komentáře | 2 656

V pátek začal ramadán, pro Turky jako pro všechny muslimy nejdůležitější měsíc v roce. Postní měsíc, kdy se věřící scházejí s rodinou a přáteli ke společným večeřím a modlitbám, je ale letos jiný. V Turecku, které stejně jako další země omezilo pohyb na veřejnosti a zakázalo shromažďování ve větším počtu lidí, slaví věřící ramadán o samotě.

Osamělý ramadán. Koronavirus mění největší turecký svátek

Zdroj: Pekaři rozvážejí tradiční ramadánový chléb – ramazan pidesi. Foto Sebnem Coskun / Anadolu Agency / Profimedia

Devětadvacetiletá Nergis v pátek večer usedla s manželem k večeři, aby se najedla po celém dni půstu. První den postního měsíce pro ni bývá nejtěžší, na půst není zvyklá, bývá unavená a podrážděná. Za normální situace by si přes den zašla do obchodu a nakoupila sladkosti, které by si večer dala za odměnu. Od čtvrtka do neděle ale turecká vláda vyhlásila zákaz vycházení, v pátek se do obchodu mohlo jen do dvou hodin a pouze do prodejen v dochozí vzdálenosti.

Nergis si proto jídlo za odměnu nakoupila raději už dopředu a těšila se, až se po západu slunce konečně nají a napije. Místo úlevy ale při první večeři letošního ramadánu cítila hlavně smutek. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru nemohla navštívit své blízké a místo hromadné večeře slavili začátek postního měsíce jenom ve dvou. Oproti velkým sešlostem, které jsou každoročně s příchodem ramadánu spojené, je to najednou nezvyk.

„Iftár [první jídlo dne po konci půstu, pozn. aut.] je pro nás velmi důležitý. Je to čas, kdy se potkáváme s rodinou a kamarády ke společné hostině. Příležitost, kdy se sejdeme s lidmi z naší komunity. Jenže kvůli koronaviru teď jíme každý sám. Chybí mi iftár, jak ho znám,“ říká Nergis, která pracuje v Ankaře jako softwarová inženýrka.

Přidává se i třiatřicetiletý projektant Mesut. „Je to zvláštní pocit. Všichni jsou ve svých domovech, večeře, které by měly být radostné, jsou osamělé,“ přemítá. „Ramadán pro nás znamená, že se každý večer setkáváme s rodinou a přáteli. To teď není možné.“

Domeček v TureckuZdroj: Shutterstock

Turecký ramadán

Ačkoliv je Turecko převážně muslimská země (uvádí se, že 98 % obyvatel jsou muslimové), ve velkých metropolích a turistických destinacích obvykle nepoznáte, že zrovna probíhá ramadán (ramazan). Restaurace i obchody bývají otevřené i během dne, a pokud se zrovna nenacházíte v konzervativní čtvrti, můžete se bez problémů najíst i napít na veřejnosti. Během ramadánu seženete nadále i alkohol, většina barů zůstává obvykle otevřená. Spousta Turků půst nedrží a stravuje se normálně.

 

Ani do obchodu

I nadále se jinak ztichlou Ankarou ozývá pětkrát denně volání muezzína. Místo svolávání věřících do mešit ale zaznívá naléhání, aby se modlili doma. Turecko stejně jako další země omezilo kvůli šíření koronaviru pohyb na veřejnosti a shromažďování, ke kterému hromadné modlitby v mešitách patří.

Uzavřely se také provozovny, jako jsou restaurace a kavárny, už třetí víkend po sobě navíc platí plošný zákaz vycházení, z domů se od páteční půlnoci do konce neděle nesmí ani do obchodu. S příchodem ramadánu začal zákaz vycházení platit už od čtvrtka. Na čtvrtek připadl státní svátek, na pátek pro většinu lidí volno. Vláda se tak snaží zabránit tomu, aby se lidé ve velkém počtu srocovali v parcích a na podobných místech, což se na začátku šíření epidemie koronaviru v Turecku dělo:

Tentokrát si vláda dala pozor i na to, aby zákaz vycházení oznámila zavčasu. Když ho zavedla poprvé, o víkendu 11. a 12. dubna, ohlásila ho jen s několikahodinovým předstihem. Lidé potom v panice zaplavili obchody s potravinami, před kterými se tvořily obrovské davy. Ministr vnitra Süleyman Soylu kvůli fiasku složil funkci, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan jeho rezignaci ale nepřijal a Soylu ve funkci pokračuje.

Během ramadánu se ke stávajícím opatřením přidalo několik nových. Například dvě hodiny před západem slunce se musí ukončit prodej tradičního pečiva ramazan pidesi, které se peče hlavně v období ramadánu. Opatření má zabránit, aby se před pekárnami scházely davy lidí.

Ramadán jenom pro zdravé

Během ramadánu nesmí věřící celý den jíst, pít ani kouřit. A to až do západu slunce. Důvodů k půstu je několik, od návratu k bohu až po získání kontroly nad vlastní myslí. Hlavní ale bývá snaha vžít se do situace chudých, hladových a nemocných. Na ty se během ramadánu myslí i darováním jídla a peněz. Zatímco obvykle se nejvíce příspěvků na charitu vybere během hromadných akcí na závěr ramadánu, tentokrát můžou lidé v Turecku pomáhat alespoň online. Například v Ankaře můžou zakoupit balíčky s tradičním jídlem, které úřady distribuují lidem v nouzi.

Ředitelství pro náboženské záležitosti

Diaynet logo
Zdroj: Diyanet

Ředitelství pro náboženské záležitosti, známé pod tureckým názvem Diyanet, je oficiální státní instituce založená v roce 1924. Podle zákona má vykonávat dohled nad náboženskými záležitostmi. Od nástupu neoislamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k moci ale čelí Diyanet obvinění, že se místo toho snaží posilovat pozici sunitského islámu, podporovat konzervativní životní styl a propagovat turecký islám v zahraničí.

Od nástupu AKP k moci Diyanet také několikanásobně vyrostl. Za necelých deset let se jeho rozpočet čtyřikrát zvýšil. Zaměstnává dnes přes sto tisíc lidí, což z něj dělá jednu z největších tureckých státních institucí. Jako státní úřad Diyanet úzce spolupracuje s dalšími složkami tureckého státu.

Od roku 2012 má úřad také svou vlastní televizi Diyanet TV, která vysílá 24 hodin denně. 

Před začátkem ramadánu se objevovaly úvahy, zda je v současné situaci na místě, aby věřící půst podstupovali. Turecké ředitelství pro náboženské záležitosti nicméně uvedlo, že je držení půstu během ramadánu pro muslimy povinné. Neexistuje prý důkaz o tom, že by půst zvyšoval riziko onemocnění koronavirem. Prezident institutu Ali Erbaş ale zároveň vyzval, aby půst drželi pouze zdraví jedinci. I za normálních okolností mají z postění výjimku staří lidé, děti, těhotné ženy, nemocní a lidé na cestách.

S doporučením se přidalo i turecké ministerstvo zdravotnictví. Se začátkem ramadánu vydalo seznam opatření, kterými by se věřící měli řídit. Lidem starším 65 let a těm, kdo trpí cukrovkou, vysokým tlakem a jinými nemocemi, doporučuje, aby se ohledně půstu poradili s lékařem. Stejně by pak měli postupovat i věřící, kteří onemocněli koronavirem.

Ministerstvo apeluje také na dodržování hygienických zásad. Mimo jiné doporučuje, aby každý měl svůj vlastní modlitební kobereček a modlitební korálky. Nadále platí nařízení nosit roušky na veřejnosti a dodržovat bezpečný odstup.

Za rodinou letos ne

Tak jako se v Česku scházíme s rodinou o Vánocích, miliony Turků se na konci postního měsíce ramadánu sjíždějí za svými rodinami po celém Turecku. I ti, kdo půst nedrží.

Třídenní svátek Íd al-fitr neboli svátek přerušení půstu, který ramadán zakončuje, letos začne podle kalendáře používaného v Mekce zatměním slunce 23. května. Svátek a s ním spojené volno bývá pro Turky příležitostí navštívit příbuzné, které mnozí vídají jen párkrát do roka.

Do osm hodin vzdáleného Gaziantepu, kde její rodina bydlí, ale tentokrát Nergis pravděpodobně nevyrazí. „Je zakázáno cestovat mezi jednotlivými provinciemi v Turecku, letos tak přijdeme o další velký zvyk, kdy během dnů dovolené navštěvujeme rodinu,“ zmiňuje. Kdy nejbližší rodinu uvidí, zatím vůbec netuší.

Mesutova rodina sice bydlí v Ankaře, ale ani on se například se svými prarodiči neuvidí. „Nechci je vystavit možné nákaze, necítil bych se při setkání dobře,“ objasňuje.

Oba dva doufají, že se situace brzo zlepší a těší se, že ten příští ramadán už oslaví tak, jak jsou zvyklí. Společně s rodinou a přáteli.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Irena Menšíková

Irena Menšíková

Novinářka a copywriterka na volné noze, mimo jiné psala pro Forbes nebo Deník N. Věnuje se Turecku, zejména vnitrostátním tématům a svobodě médií. Žije v Ankaře.