Trump chce Bidena, namaže si ho na chleba. Sanderse se bojí

Takzvané superúterý, kdy probíhají primárky ve čtrnácti amerických státech současně, rozhodlo, že o nominaci do souboje o Bílý dům si to v Demokratické straně téměř s jistotou rozdají bývalý Obamův viceprezident Joe Biden a socialistický senátor z Vermontu Bernie Sanders (na úvodní fotce).

Z velkého triumfu sedmasedmdesátiletého Bidena se radoval nejen establishment demokratické strany a mediální mainstream, ale taky prezident Donald Trump. Úřadující prezident si totiž přeje, aby jeho soupeř v listopadových volbách byl právě Biden, kterého mimo jiné láskyplně přezdívá Sleepy Joe (Ospalý Joe). Ví, že proti němu má větší šanci než proti Sandersovi, který mu může sebrat klíčové skupiny voličů. To ke své škodě nevidí demokraté, kteří se jen děsí Sandersova radikálního programu.

Bulldozer Trump

I když si to mnozí nechceme připustit, Trump je v nadcházejících volbách favorit. Od konce druhé světové války si na druhý mandát z řádně zvolených prezidentů nesáhlo jen duo Jimmy Carter a George Bush starší. Úřadující hlava má navíc k dispozici také státní aparát, díky své funkci veškerou mediální pozornost, v níž se Trump tak vyžívá, obrovský náskok v používání nových technologií pro komunikaci s voliči, a hlavně možnost prosazovat svůj program – a to víceméně dělá:

Zvýšený tlak na Čínu, snaha přivézt americké firmy zpátky do USA, snížení daní, silnější ochrana hranic, tlak na evropské partnery v otázce NATO, převážení vah na stranu konzervativců na Nejvyšším soudu – to všechno si Trump víceméně může odškrtnout.

Pamatujete scénku z nedávno proslovu o stavu Unie, kde šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová roztrhala kopii Trumpova projevu? Demonstrativní gesta jsou to jediné, co Pelosiová ve své funkci zvládá. Většina zákonů, které Trump Kongresu přeloží, totiž přes dolní komoru amerického parlamentu, kde mají demokraté většinu, projde vcelku hladce, takže Trump nemá s vládnutím větší problémy. Demokratická strana se už skoro čtyři roky plácá v tom, jak Trumpa účinně ostřelovat – a naprosto v tom selhává, což bylo vidět na nepovedeném pokusu o impeachment.

Joe Biden na volebním odznáčku

Bidenovo zmrtvýchvstání

Jak se blížily volby, bylo čím dál jasnější, že demokraté nejsou schopni vygenerovat žádného silného kandidáta, který by se dokázal Trumpovi postavit. Strana, jejíž mediálně exponovaná část se často a ráda zaklíná všemožnými identitářskými a progresivistickými hesly, nakonec ze svého středu vydala dva archetypy toho, co toto identitářské křídlo nejvíc nenávidí. Dva staré, bílé heterosexuální muže – Joea Bidena (77 let) a Bernie Sanders (78 let). Všichni uvědomělí „woke“ kandidáti jako Beto O’Rourke a Kamala Harrisová k nelibosti a překvapení mnohých hodně rychle pohořeli. Trump je tak ve svých 73 letech nejmladší z kandidátů s reálnou šancí na zvolení.

Kampaň Joea Bidena působila dlouho nevýrazně, zdálo se, že je v koncích. Těsně před superúterkem ale k radosti demokratického establishmentu a liberálních médií vzdali svou kampaň centrističtí kandidáti Pete Buttigieg a Amy Klobucharová. Oba podpořili Bidena, ten vstal z mrtvých a vyhrál v deseti státech, v přepočtu na delegáty už dokonce Sanderse předběhl. „Bidenovi se povedl zázrak,“ napsaly New York Times. Po výprasku během superúterý pak boj o Bílý dům vzdal miliardář Michael Bloomberg. A podpořil Bidena.

Namazat na chleba

Bývalý Obamův viceprezident má jednu obrovskou výhodu – přízeň Afroameričanů. Ti jsou jednou z nejdůležitějších voličských skupin v USA a Biden u nich má jako viceprezident prvního černého prezidenta v dějinách obrovskou podporu. Jenže všechno ostatní hraje proti němu. Trump politicky vyrostl jako antiobama a postavit proti němu Obamova viceprezidenta působí zvláštně, skoro jako kdyby část demokratické strany (a médií) pořád nebyla schopná srovnat se s porážkou před čtyřmi roky. Joe Biden je vlastně takové pokračování Hillary Clintonové. Sám Obama prý mimochodem svého viceprezidenta od kandidatury odrazoval. „Nemusíš to dělat, Joe,“ řekl podle informací New York Times Bidenovi.

Bidenův objektivní problém je jeho zdraví a vystupování na veřejnosti, které často zavání senilitou. Biden měl už před začátkem kampaně reputaci king of the gaffe, krále žbleptů. Některé podivné výroky a přeřeky poutaly pozornost voličů na tolik, až musel Bidenův neurochirurg Neal Kassel pro média prohlásit, že na vlastní oči viděl mozek bývalého viceprezidenta a že je s ním naprosto všechno v pořádku. Nedávno kupříkladu Biden prohlásil, že od roku 2007 bylo zastřeleno přes 150 milionů Američanů při vyhlašování výsledků superúterka si na podiu viditelně zmatený spletl svoji manželku se svou sestrou. Podobných „trapasů“ byste našli desítky. A v éře nových médií se hledají snadno. Skoro samy.

Na případný souboj s Bidenem se Trump už moc těší. Ví, že ho při svém, často až hulvátském, stylu dokáže bez problémů znemožnit v médiích i případných debatách. „Proti nikomu bych nekandidoval radši než proti Bidenovi, je z nich mentálně nejslabší. Ostatní mají mnohem víc energie. Nesouhlasím s jejich politikou, ale myslím si, že Jo, říkám mu jednoprocentní Joe, protože než se ho ujal Obama, moc se mu nedařilo ve volbách, je ideální soupeř,“ prohlásil nedávno pro stanici CBS Trump.

Trable Trumpa vynesly, trable ho můžou smést

Podpora pro Bidena pramení z nepochopení toho, o co se v americké politice hraje. Americká politika je rozdělená fakticky na pracující lid a elity. O hlasy té první skupiny se samozřejmě nejlépe bojuje ekonomickým populismem, což Trump s radostí dělá. Od roku 2017, kdy převzal úřad, narostl dluh federální vlády o víc než dva biliony dolarů a celkově činí už skoro 23 bilionů dolarů (zhruba 108 % HDP). Fiskální konzervatismus je v USA reálně mrtvý pojem.

Trumpa do úřadu v roce 2016 dostaly modré a bílé límečky v tzv. swing states, lidé, na které se jaksi zapomnělo a jejichž životní úroveň se konstantně snižovala. Trump jim slíbil, že zastaví odliv amerických podniků do zahraničí, bude bránit tradiční průmysl, bude je podporovat v kulturních otázkách, postará se o válečné veterány atd.

Ameriku reálně dlouhodobě sužuje vymírání malých měst a obrovské prostory napříč USA se stávají krajinou duchů. Přetrvávající sociální problémy však Trumpova administrativa nedokáže efektivně řešit. Pro představu – denně (!) zemře ve Spojených státech 130 lidí na předávkování opiáty. Od roku 2014 v USA podle zjištění vědců klesá průměrná délky dožití, která přitom od roku 1959 konstantně rostla. V roce 2016 Američané utratili celkem 457 miliard dolarů za léky, suma se v průběhu pěti let zvedla o více než čtvrtinu. A podle průzkumu nadace Kaiser Family z roku 2018 zhruba osm procent Američanů vyjelo do zahraničí koupit léky na předpis kvůli jejich nižší ceně a 79 procent Američanů si myslí, že ceny léků jsou příliš vysoké. Kromě toho si jich 26 procent myslí, že si nebudou moci dovolit léky, které životně potřebují. A tak by se dalo pokračovat dál a dál. Situace ohledně zdravotní péče a dalších oblastí života je pro miliony běžných Američanů dlouhodobě neudržitelná.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Proti populistovi populistu

Není pak divu, že mezi mnohými Američany pak roste vzhledem k zvyšující se nerovnosti a rostoucím životním nákladům podpora „socialismu“, přičemž pod socialismem si většina lidí v USA představí zhruba zdravotní pojištění pro všechny. Proto je Bernie Sanders mezi mnohými Američany tak populární. „Mám víc než 25 tisíc dolarů dluh kvůli studiu, žádné zdravotní pojištění, nepamatuji si, kdy jsem naposledy viděl doktora, nesnáším válku a bojím se klimatické změny. Pak se mi přece nemůžete divit, že podporuji Bernieho Sanderse, což je jediný kandidát, který se těmito problémy seriózně zabývá,“ vystihl přesně důvod podpory vermontského senátora novinář z magazínu Current Affairs Eli Massey.

Sanders hodně cílí na chudé Američany z oblastí, které se Trumpovi podařilo těsně vyrvat z rukou demokratů. Například států rezavého pásu na severovýchodě USA – Michigan, Wisconsin a Pensylvánie. Před čtyřmi lety něco mezi 10–15 procenty dnešních podporovatelů Bernieho Sanderse volilo Trumpa. O všechny tyhle hlasy by úřadující prezident v případě souboje se senátorem z Vermontu přišel – a volby tím dost možná prohrál.

Biden odpovědi na trable běžných Američanů nenabízí a ekonomický populismus mu je cizí. Má podporu stranického establishmentu a médií, které upřímně děsí Sandersova slova o miliardářích (Bloombergovi třeba v jedné debatě vpálil do tváře, že své jmění nevydělal poctivě, ale že mu ho vydělali jeho podřízení), radikálních zdravotních reformách či omezení financování armády. Ten strach nechává Trumpovi dokořán otevřené dveře k vítězství ve druhém volebním období.

Úvodní snímek Bernieho Sanderse rozpáleného atmosférou superúterka jsme zakoupili u Profimedia.cz