Známe největší šmíráky. Ceny Velkého bratra rozděleny

Jedním z témat, která v posledních letech znervózňuje lidi, kteří se zabývají soukromím a jeho ochranou, je automatické rozpoznávání obličeje (face recognition). Samozřejmě může posloužit dobré věci, před pár lety třeba média informovala o dopadení hledaného zločince, který se domníval, že nikde nebude skrytý bezpečněji než v davu na velkém koncertě. Byla to ovšem zpráva z Číny – další zprávy o využití této technologie ze stejné země přicházejí, jsou ale podstatně znepokojivější.

Bezpečnostní informační služba si vysloužila anticenu Úředního slídila právě v souvislosti s rozpoznáváním tváří. Do návrhu novely zákona o zpravodajských službách vepsala nový parargraf, který jí umožňuje vytěžit digitální fotografie z celé řady státních registrů – například evidence občanek, pasů nebo řidičáků – a vzniklou databázi pak využívat k identifikaci pomocí softwarových nástrojů automatického rozpoznávání. „Schválená novela otevírá cestu zpravodajským službám k vytváření alternativních databází digitálních fotografií a plošnému využívání metod automatického rozpoznávání obličeje, které radikálně promění dopady sledování veřejného prostoru,“ upozornil výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil. V odůvodnění udělení ceny porota Ceny Velkého bratra zdůraznila nedostatečnou kontrolu zpravodajských služeb i snahu vyloučit z připomínkových řízení týkajících se takto významných zásahů do soukromí ze strany zpravodajských služeb Úřad pro ochranu osobních údajů. V odůvodnění se také podtrhuje, že BIS nemusí nutně zákon využívat invazivně nebo ho přímo zneužívat, nicméně neexistují žádná omezení a kontrolní mechanismy.

Pořadatel & porota

Anticeny Big Brother Awards vyhlašuje Iuridicum Remedium (IURE), nevládní nezisková organizace prosazující základní svobody člověka v digitálním i skutečném životě a dostupnost práva a spravedlnosti všem. Pomocí práva prosazuje digitální svobody, hlídá největší hráče a poskytuje právní pomoc.

Porota Big Brother Awards 2019

Jan Cibulka – datový novinář, Český rozhlas
Oldřich Kužílek – expert na otevřenost veřejné správy a ochranu osobních údajů
Eduarda Hekšová – ředitelka spotřebitelské organizace dTest
Ján Matejka – ředitel Ústavu státu a práva AV ČR, člen rozkladové komise ÚOOÚ
Ondrej Mikle – odborník na ICT technologie
Pavel Růžička – expert na IT bezpečnost
Jan Vobořil – výkonný ředitel IuRe a advokát
Václav Vlk – advokát, Moreno Vlk & Asociados

Šerif v noci krade koně

Cenu Firemní slídil získala společnost Avast. Prostřednictvím dceřiné společnosti Jumpshot Avast prodával velmi detailní data o tom, co uživatelé jejích produktů – známého antivirového programu – dělají na internetu. Data sice byla anonymizovaná, byla ale tak podrobná, že šla do posledního kliku, včetně času, kdy člověk ten klik udělal. A porovnáním dat z databáze se svými údaji mohli kupci databáze poměrně snadno řadu lidí deanonymizovat.. Údaje o stu milionu uživatelů si kupovaly společnostem jako Google, Coca-Cola, Microsoft a další.

Své údaje často nějakým způsobem za služby na internetu vyměňujeme, jenže jednak o tom víme (nebo můžeme vědět, když se zajímáme), jednak za produkty Avastu už Avast dostal zaplaceno penězi. Společnost Avast navíc budovala svoji značku a produkty na ochraně před obdobnými zneužitími osobních dat. „Případ Avastu porota vyhodnotila poměrně jednoznačně, jako jeden z největších afér roku 2019 i roku následujícího. Dobře ukazuje, jak důležité je věnovat dostatečnou pozornost anonymizaci dat, pokud s nimi chceme přestat nakládat jako s osobními údaji. Riziko zpětné identifikace je totiž velmi reálné i v případech, kde se to na první pohled nezdá. K identitě konkrétních osob se lze pak dostat i bez adresných údajů, i bez IP adres, třeba jen spárováním časů nákupů v konkrétních e-shopech,“ zhodnotil ocenění Avastu Vobořil.

Nahraj to znovu, Same

Cena Dlouhodobý slídil připadla společnosti Pražská energetika za dlouholeté (minimálně od roku 2012) nahrávání klientů při hovorech na přepážkách v zákaznických centrech. Společnost pořizování záznamů odůvodňuje potřebou zpracovávat nahrávky v souvislosti s uzavíráním a plněním smluv. Jen nevysvětluje, jak jí při tom můžou nahrávky uchovávané ještě rok a půl posloužit. Nahrávání navíc lze odmítnout – a pak najednou pro sepsání smlouvy nahrávka potřeba není.

Porota udělením ceny chce také upozornit na dlouhodobý trend zbytečného nahrávání prakticky jakýchkoli telefonních hovorů se zákazníky, který se postupně bez jasného účelu přenáší i do osobního kontaktu mezi klienty a zaměstnanci komerčních firem. „Taková praxe, která zasahuje do soukromí klientů, ale i zaměstnanců dle našeho názoru ve většině případů vede nejen k porušování pravidel dle GDPR, ale i zákoníku práce, který zakazuje až na výjimky sledování zaměstnanců,“ uzavřel Vobořil.

Myslel to dobře. A myslí zas

Když poslanec Vít Kaňkovský říkal: „Jsem připraven v Poslanecké sněmovně předložit pozměňovací návrh, který sankce dle GDPR vyloučí,“ byla v tom dobře míněná snaha pomoct malým obcím, které měly s dodržováním pravidel potíže. Potom přišel jeho poslanecký návrh, aby za porušení pravidel GDPR nebylo možné udělovat sankce jakémukoli orgánu veřejné moci. Poměrně záhy po té, co jeho návrh v pozměněné podobě nabyl účinnosti, došlo k tomu, že ministerstvo vnitra neoprávněně zpřístupnilo data tisíců občanů ze svých databází – a Úřad pro ochranu osobních údajů ho za to nemohl nijak sankcionovat. „Považujeme za absurdní, aby velkým městům či úřadům nehrozila sankce za porušení stejných povinností, jaké mají všichni správci osobních údajů v této zemi, včetně nejmenších firem. Navíc pokud za stejné povinnosti orgány veřejné správy byly sankcionovány posledních 20 let a nepůsobilo to žádné problémy. Vítáme postoj pana poslance, který nám v reakci na udělení ceny přislíbil tuto chybu napravit a předložit novelu zákona, která by problém řešila. V tom ostatně vidíme smysl udílení našich cen,“ uvedl Jan Vobořil. Vít Kaňkovský se ve své reakci pro IuRe vyjádřil: „Svůj slib připravit a podat poslaneckou novelu zákona o zpracování osobních údajů beru závazně a začnu na tom neprodleně pracovat, protože ten věcný výsledek mne opravdu netěší.“

Ceny Velkého bratra. Čtyři anticeny, jedna pozitivní

Dobrá zpráva nakonec

A zase automatické rozpoznávání. Tentokrát ale z druhé strany. Pozitivní cenu Edwarda Snowdena za ochranu soukromí si odnesla pražská koalice za to, že jednoznačně odmítla technologie rozpoznávání obličeje zavádět do městského kamerového systému. Pražská radnice ústy vrcholných představitelů všech tří koaličních stran odmítla žádost policie, aby se u vybraných kamer na veřejných prostranství v Praze instalovala technologie umožňující efektivnější sledování pomocí funkce rozpoznávání obličeje. „Využívání rozpoznávání obličeje, ale i dalších metod automatické detekce, jako je například rozpoznávání SPZ aut, navíc bez detailní právní úpravy, považujeme za významné kroky k společnosti Velkého bratra. To, že v tom nejsme sami se odrazilo i na velkém počtu nominací, které na problematiku rozpoznávání obličejů mířily. U pražské koalice jsme ocenili jednotné stanovisko vedení všech třech koaličních stran odmítající požadavek policie, a to i přesto, že v dlouhodobém plánu rozvoje kamerového systému z roku 2016 Praha se zavedením face recognition počítá. Věříme, že tento postoj je příslibem, že dojde k zásadní revizi těchto plánů,“ říká Vobořil.

Dnes večer se po udělování cen koná v Cross Clubu v Praze-Holešovicích Big Brother party. S příslibem Co se stane v Crossu, zůstane v Crossu.