Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Obyčejným Číňanům se systém sociálního kreditu líbí. Přináší ochranu a pořádek

Xinyuan Wangová
Xinyuan Wangová | 6. 2. 2020 | 22 komentářů | 14 132

Čína se transformuje. Změnu na moderní individualistickou společnost provázejí i jevy, kvůli kterým se u nás nastupujícímu kapitalismu v devadesátkách říkalo divoký. Od sociálního kreditu si lidé slibují, že ztíží život podvodníkům a hochštaplerům, na které je zatím spravedlnost krátká nebo pomalá.

Obyčejným Číňanům se systém sociálního kreditu líbí. Přináší ochranu a pořádek

Čínský systém sociálního kreditu přijala západní média jednoznačně negativně. Jeden novinář systém, do kterého se má letos zapojit celá země, popsal dokonce jako „nejambicióznější projekt sociálního inženýrství, který v Číně vznikl od kulturní revoluce“.

Na první pohled je to reakce pochopitelná. Jakmile bude systém zavedený, bude každému Číňanovi na základě jeho chování počítat skóre sociálního kreditu. Skóre může snížit třeba nezaplacení soudem udělené pokuty, nebo když na veřejnosti budete pouštět nahlas muziku. Na výši skóre bude záviset, jaká bude mít člověk práva. Ten, kdo skončí na „blacklistu“, si například nemůže koupit letenky ani jízdenky na vlak, nesmí ani pracovat ve státní správě nebo některých průmyslových odvětvích.

Fakt, že se velká data a technologie na rozpoznání obličejů použijí k monitorování občanů, vyvolává různé lidskoprávní obavy. Komentáře projekt nepřekvapivě popsaly jako „digitální diktaturu“ a „dystopickou noční můru jako vystřiženou z Černého zrcadla”.

Co v těchto popisech chybí, je ale vhled, jak systém vnímají sami Číňané – a ukazuje se, že ono vnímání je poměrně komplikované.  Ve své šestnáctiměsíční etnografické studii jsem zjistil, že běžní Číňané vnímají a přijímají systém jinak: většina z nich ho vítá.

Studie, kterou jsem prováděla v letech 2018 a 2019, zkoumala využití digitálních zařízení, například chytrých telefonů, v Šanghaji. Etnografie se snaží vyhýbat „umělým“ událostem, jako jsou průzkumy a rozhovory, ve prospěch přítomnosti v každodenním životě lidí. Svůj výzkum jsem navrhla tak, aby dokázal celistvě pojmout běžné životy obyčejných Číňanů, se zaměřením na digitální interakce, do kterých občas patřilo i potýkání se s velkými tématy jako digitální státní dohled. Nechala jsem lidi volně mluvit o jejich pocitech a myšlenkách. Mluvila jsem s asi pěti stovkami lidí a s asi třetinou z nich jsem strávila aspoň 15 hodin. Téma systému sociálního kreditu se objevovalo v běžné konverzaci, ne jako cíl přímého dotazování.

Byť tomu řada lidí na Západě nevěří, běžní Číňané se v soukromí a v neformálních hovorech s přáteli nestydí ani nemají strach vyjadřovat své politické názory.

Obavy z podvodu

„Když žijete v Číně (…) musíte se pořád mít na pozoru před ostatními, protože na podvod můžete narazit kdekoliv.“

To jsou slova pana Ču, muže kolem čtyřicítky. Vysvětloval jimi svou neochotu nechat svoji matku používat chytrý telefon – mohla by se stát obětí internetových podvodníků. V obavách z toho, co se dá popsat jako sílící krize veřejné morálky, není sám. Další z účastníků výzkumu, matka novorozeněte, která hledala chůvu, nainstalovala doma skryté kamery, které jí měly pomoct s výběrem někoho dostatečně důvěryhodného.

Lidem, se kterými jsem mluvil, nevadilo přijít o část soukromí, kdyby to mělo znamenat výrazné zvýšení bezpečnosti a jistoty. A spousta z nich chápala nový systém sociálního kreditu jako národní projekt, který má skrz boj s podvody, zločinem a celonárodní krizí důvěry pomoci veřejné morálce.

Čína naráží na rostoucí počet podvodů i velké skandály v oblastech bezpečnosti potravin a farmacie. Široce panuje názor, že tresty za takové přečiny nejsou dost velké na to, aby zabránily recidivě – lidé spáchají zločin v jedné provincii a o pár dnů později začnou podnikat v jiné, s minimálními důsledky. Někteří lidé věří tomu, že systém sociálního kreditu a jeho blacklisty situaci vyřeší.

Západní kreditní záznamy, náš vzor

Existuje také narativ, podle kterého je západní společnost „civilizovaná“ právě díky dlouho existujícímu kreditnímu systému. Ten je ale do velké míry založený na fikčním obrazu Západu. Hodně lidí také věří tomu, že čínská myšlenka systému sociálního kreditu je ve skutečnosti dovoz ze Západu.

Učitelka v důchodu Penjüe si stěžovala na „necivilizované“ chování jako plivání nebo odhazování odpadků na zem a ptala se: „Na Západě jsou věci lepší, protože tam mají vyspělý kreditní systém, že?“

Někteří systém vidí jako obdobu zavedenějšího konceptu „kreditní spolehlivosti“ nebo získání dobrého „kreditního“ skóre (tentokrát ale v morálním, ne ve finančním smyslu). V souvislosti s tímhle mýtem se traduje spousta příběhů, mezi jinými jeden o čínské absolventce, která se ocitla v nějakém městě v západní zemi a i přes svou kvalifikaci nemůže najít práci, protože předtím jezdila ve vlacích načerno (a její přečin zůstal v jejích kreditních, tedy úvěrových záznamech).

Smysl příběhu je ukázat, že v západních společnostech se lidé, kteří porušují i drobná pravidla, dočkají odmítnutí (nehledě na své předpoklady), protože přečiny mají důsledky. Tohle a podobná vyprávění používají „Západ“ jako morální příklad toho, jak má vypadat „civilizovaná“ společnost.

Tyto příběhy můžou být nepravdivé, ale jsou pravdivým odrazem všeobecné víry, že čínský problém zapříčinil individualismus a modernita a že Západ si s přechodem k modernitě poradil lépe. Proměna Číny ze zemědělské kolektivní společnosti (kde lidé vždycky věděli, s kým jednají) na moderní, kde se všichni musí spoléhat na neznámé lidi, stále probíhá, a Číňané mají za to, že průchod tímhle procesem vyžaduje vedení.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Nebe se dívá

Úpadek vzájemné důvěry se také přikládá Mao Ce-tungově kulturní revoluci, bouřlivému období, kdy se každý zříkal každého, vlastní přátele a rodinu nevyjímaje. Číňané tak vidí potřebu mechanismů, které lidem umožní převzít zodpovědnost a být souzeni za své skutky.

Účastníci výzkumu měli také sklon vidět život samotný jako kredit a často odkazovali na staré rčení: „Lidé činí, nebe (tian) se dívá.“ Znamená to, že ať už člověk udělá cokoliv, vždycky bude v nebi záznam jeho skutků. Karmický systém je standardizací vztahu mezi lidskými bytostmi a nadpřirozenými silami. Člověk může získat body dobrými skutky, ale snadno o ně může špatnými skutky přijít.

Nechci soudit, jestli je správné, aby moderní Čína hrála roli tian, ale když někdo o tomto vývoji v ní píše, je důležité, aby bral v potaz, jak se na něj dívá samotná čínská společnost a proč můžou být postoje Číňanů dost odlišné od toho, co lidé na Západě předpokládají.

Z anglického originálu, publikovaného na The Conversation, pro Finmag přeložil Michal Zlatkovský

The Conversation

Autor článku

Xinyuan Wangová

Xinyuan Wangová

Vystudovala antropologii na Londýnské univerzitě, kde zůstala i po složení doktorátu.