Cyberpunk je tady

V debatách o klimatické krizi se často volá po hlase rozumu – myslím, že jím mluví Prokop Hapala z Fyzikálního ústavu Akademie věd: Klimatická změna volá po expanzi průmyslové kapacity. (Byť by se tam pár slaměných panáků našlo.)

Hezky na to navazuje oslava brněnského sídliště Lesná. Rád bych viděl podobné nové projekty, jen připomínám: 1. Lesná leží daleko od centra, s nic moc obslužností MHD, 2. je tam málo obchodů, hospod a kaváren, vše ve střediskách, 3. společné prostory těch velkých paneláků působí bezútěšně.

Lukáš Likavčan pak mluví hlasem spekulativního myšlení: „Jestliže přijmeme perspektivu druhového bytí a její doprovodné techniky environmentálního truchlení, můžeme být nakonec schopni přebudovat své hluboce zakořeněné představy o skutečné povaze naší sdílené role v geofyzikálním divadle planety, kterou je nám po toto krátké období geologického času dáno obývat.“

David Klimeš debatoval s předsedkyní vládní důchodové komise Danuší Nerudovou.

Medailon manželů Dvořákových, kteří dali 200 milionů korun na vědu. „Máme tady práci, nenáročné koníčky i přátele, o které bychom nechtěli přijít. V tomhle světě se nám žije dobře. Proč to měnit?“

Jeden z mála nekrologů, které na druhého nejvyššího ústavního činitele Jaroslava Kuberu nevzpomínají jako na moudrého klauna, ale jako na politika, napsal Petr Fischer. „Západní tradice má pro tento paradox hezké řecké slovo – akrasia. Je to způsob jednání, v němž člověk vědomě vykonává činnosti, které mu škodí, a přesto je dělá s radostí a slastí. Ba dokonce chce, aby na ně měl právo.“

[Audio] Jaké digitální stopy vedly k dopadení podezřelých z vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Žijeme v cyberpunku.

Anglicky

Když už jsem vytáhl cyberpunk: jak sci-fi osmdesátých a devadesátých let líčilo dvacátá léta? Překvapivě přesně.

Jaké je po čtyřicítce zjistit, že celou dobu žijete s poruchou pozornosti?