https://www.finmag.cz/firemni-kultura/410506-listopadova-revoluce-odstrihne-putin-rusko-od-internetu
Listopadová revoluce. Odstřihne Putin Rusko od internetu?
Prvního listopadu začne v Rusku platit zákon, který má dát státním úřadům právo odstřihnout Rusko od světové sítě. A který zavádí technická opatření, aby to skutečně bylo možné.
„Já bych [odpojení Ruska od internetu] uvítal. Zkuste zrušit taky noviny a televizi a uvidíte, jak se zlepší zdravotní stav našich občanů.“
„Nic strašného nám [při odpojení Ruska] od internetu nehrozí, lidé zvednou oči a uvidí, že svět je krásný.“
Tak reagovali ruští poslanci Vladimir Žirinovskij a Sergej Mironov v krátkých rozhovorech pro ruskou BBC na otázku, co se stane, pokud v Rusku přestane fungovat internet. Takto formulovaný dotaz může leckomu, kdo se namlsal svobody, připadat mírně přitažený za vlasy. Rusům se bohužel ale podobný scénář už nejeví tak nepravděpodobným.
Rusko totiž už několik let podniká systematické kroky k postupnému omezování svobody v online prostoru. Americká organizace Freedom House v analýze za rok 2018 charakterizovala ruský internet jako nesvobodný.
Suverénní internet
Letos v květnu podepsal prezident Putin zákon o „suverénním internetu“, který dává vládním agenturám možnost kdykoliv odstřihnout vnitřní internet od globální sítě. Zákon nabude účinnosti 1. listopadu letošního roku. Michail Klimarev z Organizace pro ochranu internetu v rozhovoru pro ruskou verzi Deutsche Welle uvedl, že podle něj v Rusku postupně skončí YouTube, Facebook a Instagram.
Spoluautorem zákona o suverénním internetu je Andrej Lugovoj, bývalý pracovník KGB a poslanec za Žirinovského Liberálně demokratickou stranu. Britské úřady Lugovému připisují vraždu Putinova kritika Alexandra Litviněnka.
Návrh zákona byl i v ruském parlamentu ostře kritizován opozičními politiky, poslanci vládní strany Jednotné Rusko ale byli jednotní a hlasovali jednohlasně za jeho přijetí.
Oficiálně mají nová opatření ochránit ruský kybernetický prostor v případě útoku zvnějšku, mluví se především o hrozbě ze strany USA. Veškerý síťový provoz bude od příětě procházet přes uzly, kde dochází k výměně dat mezi globální a ruskou sítí. Tato místa budou uvedena ve speciálním registru spravovaným ruskou bezpečnostní službou FSB.
Poskytovatelé internetového připojení také budou nuceni používat speciální zařízení. To prostřednictvím takzvané hloubkové kontroly umožní vyhledávat klíčová slova a blokovat nežádoucí obsah.
Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu
Zdroj: FinmagMEDICÍNA A BYZNYS
Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.
BYZNYS JE HRA
„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.
V případě ohrožení vás odstřihneme od světa
V případě ohrožení budou mít vládní agentury pravomoc ruský internet neboli runet kdykoliv odstřihnout od globální sítě a přejít do modu intranetu, kterému se také někdy přezdívá čeburnet podle postavičky Čeburašky z animovaného dětských filmů.
Co je „ohrožení“, je v zákoně popsáno jen vágně, fakticky může vláda odstřihnout Rusko od zbytku světa, kdykoliv uzná za vhodné. Kritici zákona se domnívají, že si vláda chce ve skutečnosti zajistit možnost zasáhnout v případě protivládních protestů a odříznout Rusy od nezávislých informací. Takto se k suverénnímu internetu vyjádřil například německý Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Také podle ruskojazyčného informačního serveru Meduza si vládnoucí garnitura již několik let láme hlavu s tím, jak umlčet protivládní protesty, k jejichž organizaci lidé často využívají právě internet. Například letos v březnu zablokovala vláda na několik dní mobilní data v republice Ingušsko, kde lidé vyšli do ulic kvůli územním sporům s Čečenskem.
Represivní politika vůči internetu se podle Meduzy datuje od arabského jara v roce 2010, zesílily ji také protesty před ruskými prezidentských volbami v roce 2012. Od té doby narůstá počet zákonů omezujících internet geometrickou řadou a klíčové segmenty infrastruktury ruské sítě se postupně dostávají do rukou společností napojených na stát.
Arabské jaro a ruská zima
Jako arabské jaro se označuje vlna protestů a revolucí, které v arabském světě od konce 2010. V Tunisku kvůli masovým demonstracím rezignoval prezident Zín Abidín bin Alí. V Egyptě, kam se arabské jaro vzápětí přelilo, celostátní protesty na začátku roku 2011 vedly k odstoupení prezidenta Husního Múbaraka.
Podle Mohammada Gawdata z Googlu byla role internetu v arabském jaru nezastupitelná. „Internet byl jeho katalyzátorem,“ uvedl v rozhovoru pro Euroskop. Protestující využívali Facebook, aby se domluvili, kde se sejdou, Twitter ke komunikaci a Youtube, „aby vyprávěli svůj příběh“.
„Státní autority se snažily omezovat média, například zabavovaly kamery. Na výzvy na Youtube lidé reagovali naopak tím, že zdvojnásobili nahrávání videí z Egypta. Šlo vlastně o amatérskou žurnalistiku. Návštěvnost Twitteru se během revoluce zdvojnásobila a Facebook zaznamenal nárůst uživatelů o 60 procent. To ukazuje, že internet byl v centru dění,“ připomněl Gawdat.
Kreml toto dění napjatě sledoval a přemýšlel, jak předejít podobnému využití internetu. Toto přemýšlení ještě urychlila vlna protestů, kterou vyvolaly výsledky parlamentních voleb v roce 2011. Do ulic po celé zemi vyšly desetitisíce demonstrantů, kteří hovořili o zfalšovaných volbách a domáhali se přepočítání jejich výsledků. Šlo o nejrozsáhlejší protesty od pádu Sovětského svazu.
I když policie zadržela obrovské množství lidí (jen 10. prosince v Moskvě skončilo v antonech 1600 lidí), demonstrace pokračovaly i v den Putinovy inaugurace 6. května 2012. Policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla, desítky lidí musely vyhledat lékařské ošetření, podle ruského ministerstva vnitra bylo zatčeno 460 demonstrantů.
Izolace národního internetu od globální sítě ale může mít z hlediska kybernetické bezpečnosti přesně opačný efekt, než tvrdí vláda. Tento názor zastává novinář Andrej Sošnikov z ruské redakce BBC. Izolované systémy jsou podle něj zranitelnější, pokud jde o útoky z vnějšku, v listopadu 2012 se například někomu podařilo vyřadit internet v Sýrii.
Spoluautor zákona o ruském suverénním internetu Andrej Lugovoj přitom argumentuje především touto syrskou zkušeností. Podle Sošnikova ale síla ruského internetu tkví právě v propojení s globální sítí a potenciální útok z vnějšku na ruský internet v jeho dnešní podobě by se nemohl setkat s úspěchem.
Zakáže Rusko YouTube a Instagram?
Někteří, například v článku zmíněný Michail Klimarev, se domnívají, že je jen otázkou času kdy v Rusku skončí velké mezinárodní společnosti jako YouTube, Facebook a Instragram. Je jasné, že už jsou dlouho trnem v oku, protože není tak snadné přimět je k tomu, aby se stoprocentně přizpůsobovaly ruské legislativě, např. pokud jde o cenzurování obsahu.
Zdá se, že ruské úřady si hledají záminky, jak tyto společnosti v očích veřejnosti očernit. Například v souvislosti s letošními komunálními volbami, provázenými velkou mediální pozorností, obvinil ruský úřad Roskomnadzor, který má fakticky v rukou kontrolu ruského internetu, YouTube, Google a Facebook z vměšování do vnitřních záležitostí Ruska. Údajně nerespektovaly tzv. den ticha, podávaly informace v den voleb a tím mohly ovlivnit jejich výsledky.
Klimarev připomíná, že pro zablokování YouTube by z hlediska ruské legislativy už byly důvody. Google, který tento server provozuje, se totiž odmítá nechat zanést do jednotného, Roskomnadzorem spravovaného registru, ve kterém jsou uvedeni poskytovatelé informací, a neukládá osobní data uživatelů na lokálních serverech.
Snímek Jelena Rostunova/Shutterstock: Pospíchejte, lidi, než to zavřou
Cena: 30 miliard rublů, zpomalení internetu a konec svobody
Otazník tak trochu zůstává viset nad finanční stránkou nových opatření. Momentálně se mluví o 30 miliardách rublů (přibližně 11 miliard korun). Podle závěrů Účetní komory Ruské federace také vzrostou ceny zboží a služeb.
Lidé se navíc obávají, že kvůli novým opatřením dojde k celkovému zpomalení internetu a bude docházet k výpadkům různých serverů, podobně, jako když se stát snažil v minulém roce zablokovat messenger Telegram. Někteří se také domnívají, že zahraniční poskytovatelé služeb za takových podmínek už nebudou chtít s Ruskem spolupracovat.
Proti zákonu o suverénním internetu demonstrovalo v Moskvě letos na jaře několik tisíc lidí. Protesty organizovala nezaregistrovaná libertariánská strana, která se již delší dobu angažuje v oblasti svobody projevu na internetu. Akci také oficiálně podpořil messenger Telegram a opoziční politik Alexej Navalnyj.
Menší demonstrace proběhly také ve Voroněži a Chabarovsku. V Petrohradě protestní akci nepovolili, ale libertariáni si přesto vzali na mušku úřad Roskomnadzor, který spravuje černou listinu zakázaných webů a provádí cenzuru na internetu.
Dveře této nechvalně proslulé instituce zahradili páskou a nalepili na ně plakát s nápisem „Zde zabíjejí ruský internet“.
Úvodní fotku pořídil Urban_Reporter/Shuttertstock loni v dubnu na akci na podporu šifrovaného messengeru Telegram, který odmítl odevzdat a dešifrovat komunikaci svých uživatelů. Zítra přineseme rychlou zprávu o tom, jak zatím Rusko na síti sítí utahovalo šrouby. Včetně příběhu telegramu.
Nejnovější podcasty
