Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Turecko krouží kolem Kypru

Irena Menšíková
Irena Menšíková
1. 10. 2019
 6 025

Turecko s Kyprem jsou na ostří nože. Průzkumné vrty Ankary v kyperských vodách ohrožují vztahy s EU i s NATO.

Turecko krouží kolem Kypru

Těžební plošina a průzkumná těžařská loď u pobřeží Kypru nedaleko Limassolu. Foto Stewart Innes / Shutterstock.com

Dvanáctého září otřásly severním Kyprem mohutné exploze. Požár muničního skladu přerušil dodávky elektřiny a vedl k evakuaci nedaleké vesnice. Tlaková vlna způsobená výbuchy zničila několik budov, vyrazila okna i dveře a v blízkých hotelích začaly padat stropy. Exploze zranily 12 osob, nikdo při nich nezemřel. Neprodleně po výbuchu začalo vyšetřování k určení přesné příčiny výbuchu, která zatím není známá.

Exploze nastala jen dva měsíce poté, co Turecko v tajnosti přesunulo na sever ostrova tanky Leopard 2A4 německé výroby. Ty se teď nacházejí pouhých deset kilometrů od Nikósie, metropole Kyperské republiky. Ačkoliv zatím není jisté, jestli tyto dvě události spolu souvisí – a zdá se to spíš nepravděpodobné – zářijová událost znovu obrátila pozornost k turecko-kyperským vztahům, které se v posledních měsících výrazně vyostřily. Můžou za to spory ohledně těžby zemního plynu a ropy ve východním Středomoří.

Kdo bude těžit z těžby?

Turecko se s Řeckem a (řeckou) Kyperskou republikou kvůli těžbě dohaduje už několik let. U jižního pobřeží delší dobu provádí průzkumné vrty italská společnost ENI, francouzský Total a americký koncern Exxon Mobil, který na začátku letošního roku objevil největší naleziště zemního plynu od roku 2011, kdy se u ostrova začala surovina těžit. Ankara zareagovala letos v květnu vysláním lodi Fatih s vrtnou plošinou do vod západně od Kypru, v červenci se k ní přidala druhá turecká vrtná loď Yavuz. Právě tyto akce rozdmýchaly napětí.

Podle Nikósie turecké výzkumné vrty nerespektují výlučnou ekonomickou zónu Kyperské republiky. Turecká strana se naopak ozývá, že na nerostné bohatství mají nárok i kyperští Turci žijící v Severokyperské turecké republice. Ta vznikla na severu ostrova v roce 1983 poté, co Turecko v roce 1974 zakročilo invazí proti pokusu ultranacionalistických kyperských Řeků o převrat a připojení ostrova k Řecku. Severokyperskou tureckou republiku uznává pouze Turecko, které zároveň neuznává existenci mezinárodně uznávané Kyperské republiky, jež je od roku 2004 členem Evropské unie.

Přetržený Kypr

Dva Kypry

Mapku zvětšíte klikancem

Desítky let trvající jednání mezi oběma stranami o sjednocení rozděleného Kypru byly blízko úspěchu v červnu 2017, kdy se ve švýcarském rezortu Crans Montana potkal kyperský prezident Nikos Anastasiades a lídr tureckého severu Mustafa Akinci společně s takzvanými ručitelskými státy Řeckem, Tureckem a Británií. Jednání ovšem skončila krachem, podle diplomatů za to mohla neochota Turecka stáhnout ze severní části ostrova víc než 35 000 vojáků, kteří jsou na ostrově od invaze z července 1974.

„Podle Turecka jsou kyperští Turci rovnoprávnými obyvateli ostrova Kypr, a podle této logiky mají na nerostné bohatství také nárok,“ vysvětluje James Ker-Lindsay, hostující profesor na London School of Economics and Political Science, který se věnuje konfliktům a mírovým a bezpečnostním otázkám v jihovýchodní Evropě. „Na druhou stranu tím, že Turecko odmítlo autoritu Kyperské republiky a vyhlásilo nezávislost Severního Kypru, ztratilo právo uplatnit nárok na nerostné zdroje do té doby, než bude souhlasit se sjednocením. Ve skutečnosti je ale mezinárodní pohled na věc vyvážený. Jakékoli bohatství z nerostných zdrojů musí být rozděleno mezi obyvatele ostrova,“ tvrdí profesor. Než dojde k dohodě, tak má podle něj mezinárodně uznávaná vláda Kyperské republiky plné právo zvolit způsob, jakým se bude dělat průzkum a jak se zdroje využijí. „Měli by to ovšem udělat tak, aby se nenarušil mír a stabilita v regionu,“ dodává Ker-Lindsay.

S tím ovšem Ankara nesouhlasí. Prohlašuje, že jako „garantská země“ musí hájit zájmu lidu Severokyperské turecké republiky, a nevěří tomu, že by se výnosy rozdělily spravedlivě.

Myslí si to také bývalý turecký diplomat a předseda London Energy Club, Mehmet Öğütçü. „Ačkoliv Severokyperskou tureckou republiku uznává pouze Turecko, stále jde o subjekt, který reprezentuje téměř polovinu obyvatel ostrova. S těmi se ale nic nekonzultovalo a od začátku nebyli zapojeni do rozhodovacích procesů. Nikósie pouze prohlásila, že kyperským Turkům bude přidělen spravedlivý podíl. Takhle to ale nejde. Ankara proto jako garant Severokyperské turecké republiky obhajuje své právo na nerostné bohatství,“ objasňuje Öğütçü.

Evropská unie nicméně na žádost Kyperské republiky a Řecka uvalila kvůli průzkumným vrtům na Turecko sankce. Ty zahrnují omezení unijních peněz proudících do Turecka, pozastavení rozhovorů o dohodě o letecké přepravě, zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi a zrušení jednání na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU.

„Sankce jsou však spíše symbolické a je nepravděpodobné, že by výrazně ublížily vztahům mezi Tureckem a EU, které se zhoršují i tak,“ myslí si Öğütçü. „Sankce nedonutí Turecko, aby přestalo bránit své zájmy v regionu. Evropská unie má navíc ve vztahu k Turecku mnohem důležitější zájmy, které nemůže obětovat kvůli nátlaku Řecka a kyperských Řeků vůči Ankaře. Jde zejména o migrační dohodu, energetickou bezpečnost a spolupráci v bezpečnostní politice,“ dodává Öğütçü.

Že Turecko nebere opatření EU vážně, potvrdil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle jeho slov hodlá Ankara ve svých aktivitách ve východním Středomoří pokračovat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan u příležitosti oslav 45. výročí turecké invaze na severní Kypr přidal varování, že „hrdinná turecká armáda, která vidí Kypr jako svou domovinu, nebude váhat zopakovat stejné kroky jako před 45 lety, pokud to bude potřeba pro životy a bezpečnost kyperských Turků.“ K současnému sporu prohlásil: „Ti, kdo si myslí, že bohatství ostrova a regionu patří pouze jim, budou čelit odhodlání Turecka a kyperských Turků.“ Erdoğan dodal, že je pro spravedlivé a trvalé řešení krize na ostrově.

Návrh Turecka, aby Kypr pozastavil své vrtné aktivity výměnou za stejný postup ze strany Ankary, odmítl kyperský prezident Nikos Anastasiadis. Podle něj by se tím nelegální aktivity postavily na roveň s legálními, což by zároveň podkopalo suverenitu Kypru.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Co na to NATO?

Podle Michaela Tanchuma z Rakouského institutu pro evropskou a bezpečnostní politiku (Austrian Institute for European and Security Policy – AIES) se Ankara domnívá, že se USA a další členské státy NATO nechovají jako „normální“ spojenci, kteří berou ohled na regionální zájmy Turecka.

„Ankara má pocit, že její spojenci z NATO se Turecko snaží stále víc omezovat. Provokativní akce, při které Turecko vyslalo do kyperských vod dvě vrtné lodě, byla reakcí na ještě větší provokaci ze strany Kyperské republiky, Řecka, Egypta a Izraele s cílem vyloučit Turecko z obchodování s nerostným bohatstvím z východního Středomoří. Tato společná fronta je stále víc podporovaná Spojenými státy, Francií a Itálii, z nichž má každá země významné ekonomické investice v zemním plynu z regionu. Ankara to vnímá jako snahu o omezování Turecka ze strany NATO a bude se proti takovému jednání vymezovat a pokračovat v ochraně svých zájmů. Což může vyvolat další omezování ze strany NATO a způsobit nebezpečnou eskalaci, která by nenávratně změnila vztahy Turecka se Severoatlantickou aliancí,“ myslí si Tanchum. Katastrofu lze podle něj odvrátit, pokud všechny strany dostanou možnost z nerostného bohatství prosperovat. Jako řešení nabízí vytvoření virtuálního energetického centra, prostřednictvím kterého by se s nerostným bohatstvím obchodovalo jako se společnou regionální komoditou.

Mehmet Öğütçü souhlasí, že by byla chyba Turecko izolovat. „Ať se nám to líbí, nebo ne, Turecko je ve východním Středomoří regionální supermocnost. Je to také největší energetická ekonomika v regionu. Izolování Turecka by znamenalo vyloučení nejvýznamnější mocnosti z regionální hry. Bez Turecka není možné ve východním Středomoří nastolit mír a prosperitu,“ myslí si Öğütçü.

Profesor Ker-Lindsay dodává, že teď bude záležet, jak mezinárodní společenství zareaguje na jakékoli další incidenty. „Stejně jako spoustu ostatních i mě extrémně znepokojuje směr, kterým se Turecko vydává. Myslím si, že se výrazně vzdaluje od Západu, což představuje nebezpečí. Ačkoli si nemyslím, že bychom k Erdoğanovi měli být příliš vstřícní, zároveň také věřím, že bychom měli být velmi opatrní na vytváření rozkolů s Ankarou,“ domnívá se Ker-Lindsay. „Věřím, že nikdo nechce vidět eskalaci napětí ve vztahu k Turecku, zvlášť ve chvíli, kdy se Erdoğan přibližuje Rusku. Izolace Ankary by tyto vazby jen posílila.“

Turecko a NATO

15 let NATO. Turecko 1964

1964 – turecká známka k 15. výročí NATO. To to ještě byla velká láska

Turecko se k Severoatlantické alianci přidalo tři roky po jejím vzniku, v roce 1952. Šlo o důležité geopolitické spojenectví proti Sovětskému svazu. Po studené válce členství Turecka a jeho strategická poloha pomáhaly NATO vyrovnat se s politickou nestabilitou ve východní Evropě, balkánskými válkami 90. let a při blízkovýchodních akcích po 11. září.

V posledních letech se vyostřují vztahy mezi Tureckem a Spojenými státy, což má dopad na fungování celé aliance. Ankara viní USA z účasti na pokusu o puč v zemi v roce 2016 nebo minimálně z jeho podporování. Turecko také Washingtonu vyčítá podporu kurdských milicí v syrské válce, Erdoğan kurdské ozbrojence považuje za součást teroristické Strany kurdských pracujících (PKK).

Prezident Erdoğan loni v  komentáři pro New York Times varoval Spojené státy, že pokud nezačnou Turecko respektovat, začne si hledat nové přátele a spojence. Přesto oficiální web tureckého ministerstva zahraničí zatím jasně říká: „Aliance hraje ústřední roli v turecké bezpečnosti“, má „nejvyšší význam“ a je „nejúspěšnější vojenskou aliancí v historii“. NATO je jedinou mezinárodní organizací, která nabízí Turecku vojenskou pomoc v případě, že by země byla napadena.

Nejnovější spor přineslo turecké rozhodnutí pořídit si ruský systém protivzdušné obrany S-400. Spojené státy v reakci na to zastavily Turecku dodávky nejmodernějších amerických stíhaček F-35 a vyloučily zemi z jejich společné výroby, vývoje a užívání.

Ozývají se hlasy, jestli je Turecko pro NATO nadále důvěryhodný partner a jestli by spolek nemělo opustit. Americký námořní admirál ve výslužbě James Stavridis ale tvrdí, že vyloučení Turecka z NATO by byl dárek Vladimiru Putinovi. Dodává, že Turecko je dlouho cenným a akceschopným členem Severoatlantické aliance a zdůrazňuje, že turecké jednotky pod jeho velením pracovaly velmi profesionálně v Afghánistánu, Libyi a na Balkáně i v boji proti námořním pirátům. Stavridis věří, že ztráta Turecka, které má druhou největší armádu v Alianci, by byla velká geopolitická chyba.

Odborník na bezpečnostní otázky Dick Zandee píše, že tureckým bezpečnostním a ekonomickým zájmům nejlépe poslouží zůstat ve spojení se Západem. Zároveň ale dodává, že „NATO nabízí Turecku bezpečnost z vojenského hlediska, ale z toho politického je vzájemný vztah nejistý. Ačkoli vzájemný rozchod není bezprostředním rizikem, Turecko a NATO už prakticky žijí odděleně.“

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Irena Menšíková

Irena Menšíková

Novinářka a copywriterka na volné noze, mimo jiné psala pro Forbes nebo Deník N. Věnuje se Turecku, zejména vnitrostátním tématům a svobodě médií. Žije v Ankaře.

Související témata

Evropská unieKyprNATOropaŘeckoTureckozemní plyn
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo