Francie chce dostat Británii z Unie. Pomůže si tím

Blížila se půlnoc z desátého na jedenáctého dubna a v tu chvíli se zdálo, že do neřízeného odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývají jen desítky hodin. „Jsou horší věci než odchod Británie z EU bez dohody,“ prohlásil s tváří pokerového hráče francouzský prezident Emmanuel Macron. V té chvíli na mimořádném summitu Unie ztuhly většině dalších šestadvaceti šéfů států a vlád členských zemí Evropské unie rysy. Britské premiérce Therese Mayové tuhly o pár set metrů dál, v budově ambasády Spojeného království. Tam obvykle tráví čas, když se zbytek hlav Unie právě dává do večeře, u které se radí, co s Británií.

Vykopnutí, nebo ponížení?

Že bude na dubnovém summitu hrát zlého policajta, Macron předesílal už před jednáním, když vznášel otázku, proč by Unie měla termín brexitu jen tak prodlužovat, když britská premiérka stejně žádný plán, jak dostat Londýn z Unie se schválenou dohodou nemá.

To bohužel potvrdilo vystoupení Mayové na počátku summitu, oproti summitu z března v něm byla jediná změna. Nikoli v termínu odkladu – šéfka britské vlády žádala stále 30. červen. Mayová ale tentokrát souhlasila s tím, že Spojené království uspořádá volby do Evropského parlamentu. Volby, které jak připustil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, budou sice „absurdní“, ale bude jimi naplněna litera smluv. Protože když bude na konci května Británie v Unii, což podle všeho bude, musí se prostě volby do Evropského parlamentu konat i ve Spojeném království.

Relativně krátký odsun odchodu měl Mayové pomoct udržet tlak na britské poslance, aby její dohodu s Unií na počtvrté nebo na popáté nakonec schválili a brexit se uskutečnil, velká většina premiérů a prezidentů jí to ale tak úplně nevěřila. A slovy šéfa české vlády Andreje Babiše si chtěli „dát od brexitu pauzu“. A poskytnout Británii odklad na rok, byť s dodatkem, že kdyby náhodou přece jen Londýn dohodu o odchodu schválil, může vystoupit i dřív. Jen už prostě žádné mimořádné summity. A naděje, že si to Británie nakonec rozmyslí a z Unie neodejde.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Jen francouzský prezident to viděl jinak. Jediný rezolutně požadoval, že Británie by měla dostat odklad jen do konce června. A když nakonec víc než hodinu po půlnoci svolil, že to může být někde mezi, tedy na konci října, nechal to doplnit ponižujícími podmínkami. Například, že Británie nebude v EU blokovat nic, co by se jí už po říjnu nemuselo týkat, a pro jistotu se jednání o vzdálenější budoucnosti Evropské unie nebude ani účastnit. Macron možná tiše doufal, že takovou pohanu nemůže Mayová strávit a že takovou dohodu se sedmadvacítkou nepodepíše. Opravdu, mezi jednou a druhou ráno to dlouhé desítky minut opravdu vypadalo, že to britská premiérka položí. A Británie odejde natvrdo 12. dubna z Evropské unie. 

Nestalo se a Mayová nakonec po dlouhém váhání půlroční odklad, i s ponižujícími dodatky, přijala. Británie tak sice do konce října dostala další šanci. Avšak nazývat to, v čem se bude teď pohybovat, plným členstvím v EU, to opravdu nelze.

Francie jediná na brexitu získá

Macron sice naštval mnoho kolegů, včetně německé kancléřky, ale z hlediska Francie jednal racionálně. Paříž je totiž zřejmě jediná, kdo na odchodu Londýnu z Unie může vydělat. Pokud budou hledat banky i firmy z ostrovů útočiště v Evropě, je Francie na prvním místě. 

Tradičně ochranářská a protekcionistická politika přijde vystoupením Británie o svého tradičního rivala. Francie se stane také jednoznačně nejvýznamnější vojenskou mocností Evropské unie, jedinou zemí, která bude moci Unii nabídnout svůj jaderný arsenál i armádu schopnou zasahovat prakticky po celém světě. V neposlední řadě se také na základě demografických projekcí Francie stane během několika desetiletí nejlidnatější zemí Evropské unie. Jediným státem, který jí mohl konkurovat, byla právě Velká Británie.

Je také třeba připomenout, že když se Velká Británie snažila v šedesátých letech opožděně do tehdejší podoby dnešní Evropské unie vstoupit, byla to dvakrát Francie, která rozšíření o Spojené království svým vetem zablokovala. Britové se proto stali členy až 1. ledna 1973.

Teď jako by se historie z doby před vstupem Británie opakovala. Francie má nyní opět v rukou veto, kterým může za půl roku Londýn z Unie dostat. Zatímco teď v dubnu se podařilo ještě Macrona ukonejšit, v říjnu už to platit nemusí. A Francie může Británii, kterou v Unii dvakrát nechtěla, z EU na Halloween se vší parádou vykopnout. Podle unijních smluv na to navíc bude mít plné právo.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní foto: Ještě kamarádi. Pracovní návštěva britské premiérky v Elysejském paláci před dvěma lety. Frederic Legrand - COMEO / Shutterstock.com