Slovensko může mít prezidentku. To se ve střední Evropě ještě nestalo

Samozřejmě do druhého kola prezidentských voleb postupují dva. A vyhrát může i protivník Zuzany Čaputové. To by ale Maroš Šefčovič, kandidát hlavní vládní strany Směr, musel nejspíš popřít posledních víc než deset let svého života, kdy byl jedním z nejkvalitnějších eurokomisařů Evropské komise a minulých pět let dokonce jejím místopředsedou.

Může třeba zkusit hrát kartu „boje proti migračním kvótám“ – proti kterým ale jako eurokomisař věru nebojoval. Pomoct by mu mohlo i opěvování autoritářského Viktora Orbána. Ale vzhledem k tomu, že seděl v Evropské komisi, která Orbánovi pořádně zatápěla, znělo by to asi opravdu těžko uvěřitelně. Může hájit „tradiční křesťanské hodnoty“ – i když to asi těžko jde dohromady s jeho vstupem do KSČ v létě 1989. Anebo může Čaputovou zkoušet v očích voličů propojit se současným prezidentem Andrejem Kiskou, kterého bude líčit jako kazisvěta a daňového podvodníka.

Bohužel tuto tendenci u Šefčoviče naznačila první televizní debata po úvodním sobotním kole prezidentského klání. Z něho vyšla se 40 procenty hlasů Zuzana Čaputová jako jasný favorit, zatímco Šefčovič s osmnácti a půl se musel obávat o druhé postupové místo.

Postupující

Maroš Šefčovič (52)

Místopředseda Evropské komise pro energetikou, trojnásobný eurokomisař, bývalý diplomat, velvyslanec v Izraeli a při EU. V letech 1985–1990, tedy v době vlády Michaila Gorbačova vystudoval MGIMO v Moskvě. V létě 1989 vstoupil do KSČ. Ženatý, má tři dospělé děti a je věřícím katolíkem. Kandiduje s podporou strany Směr.

---

Zuzana Čaputová (45)

Advokátka, specializuje se na ochranu životního prostředí. Od roku 2018 místopředsedkyně nové strany Progresivní Slovensko, která má v současnosti v průzkumech sedmiprocentní popularitu. Tato strana ji vyslala do boje o prezidentský post. Rozvedená matka dvou dospívajících dcer, jejím novým partnerem je textař a fotograf Peter Konečný.

Zdaleka ale ještě není dohráno a před druhým kolem je Šefčovič v některých ohledech ve výhodnější pozici. „Začíná se od začátku,“ říká kandidát vládnoucí strany Směr Roberta Fica sebevědomě a v mnoha ohledech i to platí.

Šefčovič má nové hlasy v temných vodách

Čaputová – poté co v její prospěch odstoupil kandidát hlavní opoziční strany vědec Robert Mistrík – dostala ve volbách většinu hlasů opozičního tábora. A nové už vlastně není moc kde brát. Proti tomu Šefčovič má kde lovit

Kandidáti na dalších dvou místech – proruský konspirátor a mečiarovec Štefan Haradin a neofašista Marián Kotleba – získali dohromady skoro 25 procent hlasů a spolu s dalšími podobnými postavami mezi uchazeči o prezidentský úřad někde kolem 30–35 procent. Tyto hlasy by mohly Šefčoviče posunout do prezidentského křesla. Protože pokud v druhém kole tito voliči přijdou volit, je jen velmi malá pravděpodobnost, že budou volit Čaputovou.

Jasně prozápadní, liberální a vůči Ficovi tvrdě vystupující Čaputová, je kandidátkou změny. Změny proevropské, demokratické, ekologické a antikorupční.

Na posledním bodě se sice s těmi, kteří hodili hlas Harabinovi a Kotlebovi shodne, ale v ostatním stojí na zcela opačné straně politického spektra. Se Šefčovičem se ale nepohádá o Evropské unii, maximálně o tom, kdo z nich dvou je větší eurofederalista, nebo jestli je lepší Macron nebo Merkelová.

Čaputová se roli učit nemusí

V uvěřitelnosti má oproti Šefčovičovi Čaputová obrovskou výhodu. V kampani i ve všech předvolebních debatách nic nehrála, moc netaktizovala, ani vlastně příliš neútočila na své protikandidáty. Jen odvyprávěla svůj příběh. To, že i ji zdvihla ze židle vražda novináře Jána Kuciaka. A připomněla, že majitel bytu, který si pronajímá expremiér a šéf Směru Robert Fico půjde do basy za daňové podvody a další „kámoš“ současné vládní garnitury Marián Kočner byl obviněn z objednávky Kuciakovy vraždy.

Heslo z desetitisícových demonstrací loňského roku Chci slušné Slovensko Čaputové na 40 procent v prvním kole stačilo. Dohromady s hlasy dalších podobně naladěných kandidátů – Bély Bugára, šéfa vládní strany Most-Híd, která doslova drží kabinet v západní orientaci a donutila loni Fica odstoupit, a disidenta Františka Mikloška – se Čaputová blíží někam k padesáti procentům. Problém je, že zatím jen blíží.

O tom, jestli Čaputová vyhraje, rozhodne proto účast. Ta byla v prvním kole poměrně mizerná, hluboko pod padesáti procenty. A do druhého kola přijdou, pokud se nestane nic zásadního, spíš voliči Čaputové než Šefčoviče. Toho by mohla jen zachránit „volba proti Čaputové“, hnaná tvrdými katolíky. Pro ně je Čaputová, podporovatelka registrovaného partnerství homosexuálů i jejich práva na adopci dětí, skutečně nestravitelná. Jestli ale až tak, že by šli podpořit Šefčoviče, to se ukáže na konci března.

Pokud si Šefčovič všechno nezkazí zcela demagogickým finišem, bude druhé kolo ale volbou mezi dobrým kandidátem a velmi nadějnou kandidátkou. Ženou, která může jako první prezidentka zviditelnit i změnit Slovensko. K lepšímu, slušnějšímu.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní fotka: Profimedia