Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Dohoda EU & Japonsko: Jsme v největší zóně volného obchodu na světě

Emil Kirchner
Emil Kirchner | 7. 3. 2019 | 3 564

Zatímco Amerika míří k protekcionismu, Evropa s Japonskem odstraňují obchodní bariéry.

Dohoda EU & Japonsko: Jsme v největší zóně volného obchodu na světě

1. února 2019 vešly v platnost dvě zásadní smlouvy mezi Evropskou unií a Japonskem: Dohodu o hospodářském partnerství a Dohodu o strategickém partnerství. Hospodářská dohoda je měřeno velikostí trhu vůbec největší bilaterální dohodou, kterou Evropská unie uzavřela, a na jejím základě vzniká vůbec největší zóna volného obchodu v dějinách.

Dohoda výrazně omezuje cla mezi Unií a Japonskem a otevírá tak cestu snadnějšímu a rychlejšímu obchodu mezi oběma partnery, a tedy i zvýšení jeho objemu. Strategické partnerství zavazuje obě strany ke spolupráci v bezpečnostních otázkách jako šíření jaderných zbraní, regionální bezpečnost, mezinárodní terorismus a organizovaný zločin, kyberbezpečnost a energetická a klimatická bezpečnost.

Jak spolu s Hanem Dorussenem vysvětlujeme v naší nové knize EU-Japan Security Cooperation: Trends and Prospects, tyto dohody přicházejí v době klíčové pro vývoj mezinárodního obchodu a globálního řízení. Velká Británie se v rámci brexitu pokouší redefinovat svůj vztah k Evropské unii a potenciálně vybudovat své vlastní obchodní vztahy se zbytkem světa.

A co je důležitější: nové dohody mezi Evropskou unií a Japonskem jsou přímým protikladem rozhodnutí Donalda Trumpa zavést obchodní politiku America First. Od svého zvolení prezidentem v roce 2016 klade Trump důraz na bilaterální dohody, staví obchodní bariéry a podrývá mezinárodní instituce jako Světová obchodní organizace. Právě očekávání toho, co přinese Trumpova nacionalistická politika, a zejména jeho odstoupení od Transpacifického partnerství (TPP) dalo vleklému vyjednávání mezi Unií a Japonskem nový impulz. Vyjednávání velkých obchodních dohod trvá mimořádně dlouhou dobu a jednání mezi Evropskou unií a Japonskem začala v roce 2013.

Ekonomiky Japonska a Evropské unie – a zejména Německa – jsou založené na exportu a volném obchodu. Protekcionistické postoje Donalda Trumpa v nich vyvolaly pocit zranitelnosti. Novou hospodářskou dohodu je tak možné chápat jako nástroj důrazného upevnění systému mezinárodního obchodu založeného na pravidlech.

Ústupky, které Japonsko Unii nabídlo u zemědělských produktů, jsou ránou pro americké farmáře, kteří dlouho doufali v otevření nedostupného trhu. Dohoda mezi Unií a Japonskem zdůrazní japonský závazek volnému obchodu a dál postrčí novou smlouvu známou jako Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP), která vznikla na troskách Transpacifického partnerství po odstoupení USA.

Otevírání trhu

Hospodářská dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem postupně odstraní 97 procent cel, která Japonsko uvaluje na evropské zboží, a 99 procent cel uvalených EU. Odhaduje se, že firmy z Evropské unie ušetří na celních poplatcích placených za export do Japonska miliardu eur ročně. Zmizí také celá řada dlouhotrvajících omezení, například vývozu aut.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Dohoda otevře japonský trh čítající 127 milionů zákazníků pro klíčové evropské zemědělské produkty a poskytne evropskému exportu nové příležitosti v mnoha dalších oblastech, například ve finančních službách. Po odstranění japonských zemědělských cel vydělají Evropané nejvíc na vývozu spotřebních produktů jako sýrů, vín a vepřového masa.

Hlavním japonským zájmem, kvůli kterému země dohodu s Evropskou unií uzavírala, bylo navýšení vývozu automobilů. Před vstoupením dohody v platnost uvalovala Evropská unie na japonská auta desetiprocentní clo. To se podle smlouvy nyní bude v průběhu dalších osmi let postupně snižovat až na nulu. Byť tvoří auta a autodíly zhruba pětinu japonského exportu do Evropy, podíl japonských automobilek na evropském trhu je jen asi deset procent – mnohem méně než v USA nebo Asii.

Kromě zmíněných opatření posiluje hospodářská dohoda spolupráci mezi Evropou a Japonskem v řadě dalších okruhů. Potvrzuje společné závazky obou partnerů v oblasti udržitelného rozvoje a vůbec poprvé obsahuje konkrétní závazek dodržovat pařížskou klimatickou dohodu.

Evropské firmy už dnes vyváží každý rok do Japonska před 58 miliard eur ve zboží a více než 28 miliard ve službách. Tato čísla se budou dále zvyšovat a strategické partnerství povede k dalšímu prohloubení vztahů mezi Evropskou unií a Japonskem, stejně jako ke společnému řešení široké škály globálních, regionálních i bilaterálních otázek a témat. Potvrzuje společně sdílené hodnoty a principy, které tvoří základ vztahu EU s Japonskem, včetně lidských práv, demokracie, a vlády práva.

Ekonomiky Evropské unie a Japonska společně tvoří asi třetinu celosvětového hrubého domácího produktu. Nová obchodní dohoda tak posílí globální ekonomiku a zároveň ukáže silný závazek dvou z největších světových ekonomik k multilateralismu.

Z originálu, publikovaného pod licencí Creative Commons na The Converstation, pro Finmag přeložil Michal Zlatkovský
Úvodní snímek: Nové japonské vozy připravené na export v Jokohamě v přístavu

The Conversation

Autor článku

Emil Kirchner

Emil Kirchner

Emeritní profesor Essexské univerzity.