1. února 2019 vešly v platnost dvě zásadní smlouvy mezi Evropskou unií a Japonskem: Dohodu o hospodářském partnerství a Dohodu o strategickém partnerství. Hospodářská dohoda je měřeno velikostí trhu vůbec největší bilaterální dohodou, kterou Evropská unie uzavřela, a na jejím základě vzniká vůbec největší zóna volného obchodu v dějinách.
Dohoda výrazně omezuje cla mezi Unií a Japonskem a otevírá tak cestu snadnějšímu a rychlejšímu obchodu mezi oběma partnery, a tedy i zvýšení jeho objemu. Strategické partnerství zavazuje obě strany ke spolupráci v bezpečnostních otázkách jako šíření jaderných zbraní, regionální bezpečnost, mezinárodní terorismus a organizovaný zločin, kyberbezpečnost a energetická a klimatická bezpečnost.
Jak spolu s Hanem Dorussenem vysvětlujeme v naší nové knize EU-Japan Security Cooperation: Trends and Prospects, tyto dohody přicházejí v době klíčové pro vývoj mezinárodního obchodu a globálního řízení. Velká Británie se v rámci brexitu pokouší redefinovat svůj vztah k Evropské unii a potenciálně vybudovat své vlastní obchodní vztahy se zbytkem světa.
A co je důležitější: nové dohody mezi Evropskou unií a Japonskem jsou přímým protikladem rozhodnutí Donalda Trumpa zavést obchodní politiku America First. Od svého zvolení prezidentem v roce 2016 klade Trump důraz na bilaterální dohody, staví obchodní bariéry a podrývá mezinárodní instituce jako Světová obchodní organizace. Právě očekávání toho, co přinese Trumpova nacionalistická politika, a zejména jeho odstoupení od Transpacifického partnerství (TPP) dalo vleklému vyjednávání mezi Unií a Japonskem nový impulz. Vyjednávání velkých obchodních dohod trvá mimořádně dlouhou dobu a jednání mezi Evropskou unií a Japonskem začala v roce 2013.
Ekonomiky Japonska a Evropské unie – a zejména Německa – jsou založené na exportu a volném obchodu. Protekcionistické postoje Donalda Trumpa v nich vyvolaly pocit zranitelnosti. Novou hospodářskou dohodu je tak možné chápat jako nástroj důrazného upevnění systému mezinárodního obchodu založeného na pravidlech.
Ústupky, které Japonsko Unii nabídlo u zemědělských produktů, jsou ránou pro americké farmáře, kteří dlouho doufali v otevření nedostupného trhu. Dohoda mezi Unií a Japonskem zdůrazní japonský závazek volnému obchodu a dál postrčí novou smlouvu známou jako Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP), která vznikla na troskách Transpacifického partnerství po odstoupení USA.
Otevírání trhu
Hospodářská dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem postupně odstraní 97 procent cel, která Japonsko uvaluje na evropské zboží, a 99 procent cel uvalených EU. Odhaduje se, že firmy z Evropské unie ušetří na celních poplatcích placených za export do Japonska miliardu eur ročně. Zmizí také celá řada dlouhotrvajících omezení, například vývozu aut.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
Dohoda otevře japonský trh čítající 127 milionů zákazníků pro klíčové evropské zemědělské produkty a poskytne evropskému exportu nové příležitosti v mnoha dalších oblastech, například ve finančních službách. Po odstranění japonských zemědělských cel vydělají Evropané nejvíc na vývozu spotřebních produktů jako sýrů, vín a vepřového masa.
Hlavním japonským zájmem, kvůli kterému země dohodu s Evropskou unií uzavírala, bylo navýšení vývozu automobilů. Před vstoupením dohody v platnost uvalovala Evropská unie na japonská auta desetiprocentní clo. To se podle smlouvy nyní bude v průběhu dalších osmi let postupně snižovat až na nulu. Byť tvoří auta a autodíly zhruba pětinu japonského exportu do Evropy, podíl japonských automobilek na evropském trhu je jen asi deset procent – mnohem méně než v USA nebo Asii.
Kromě zmíněných opatření posiluje hospodářská dohoda spolupráci mezi Evropou a Japonskem v řadě dalších okruhů. Potvrzuje společné závazky obou partnerů v oblasti udržitelného rozvoje a vůbec poprvé obsahuje konkrétní závazek dodržovat pařížskou klimatickou dohodu.
Evropské firmy už dnes vyváží každý rok do Japonska před 58 miliard eur ve zboží a více než 28 miliard ve službách. Tato čísla se budou dále zvyšovat a strategické partnerství povede k dalšímu prohloubení vztahů mezi Evropskou unií a Japonskem, stejně jako ke společnému řešení široké škály globálních, regionálních i bilaterálních otázek a témat. Potvrzuje společně sdílené hodnoty a principy, které tvoří základ vztahu EU s Japonskem, včetně lidských práv, demokracie, a vlády práva.
Ekonomiky Evropské unie a Japonska společně tvoří asi třetinu celosvětového hrubého domácího produktu. Nová obchodní dohoda tak posílí globální ekonomiku a zároveň ukáže silný závazek dvou z největších světových ekonomik k multilateralismu.
Z originálu, publikovaného pod licencí Creative Commons na The Converstation, pro Finmag přeložil Michal Zlatkovský
Úvodní snímek: Nové japonské vozy připravené na export v Jokohamě v přístavu
