Jak prohlédnout mlhu války

Politoložka Kateřina Smejkalová: Lůzou na truc. O sjednocení Německa, které ani po třiceti letech neskončilo.

Sociolog Karel Černý o několika problémech plynoucích z přiřazování novinářů k vojenským jednotkám a reportování bez odstupu, z přední linie. „Válečné reportáže z Afghánistánu nebo Iráku jsou dnes pro diváka zcela zaměnitelné – jakkoliv jsou oba konflikty zásadně odlišné. Novináři a redakce soutěží, kdo bude mít atraktivnější a aktuálnější záběry z boje, zapomínají však zmateným divákům vysvětlit příčiny a kontext konfliktu, takže lidé hledají odpovědi v konspiračních teoriích a na sociálních sítích.“

„Vedení Prahy by se mohlo hecnout a během následujících čtyř let pro Stalinův pomník vůbec žádný nový projekt nepřipravovat. Stačilo by na místě uklidit.“ Táňa Zabloudilová má point – a vtipně polemizuje s Jindřichem Šídlem, což by se mělo stávat častěji.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě si magazín Universitas připomněl výběrem medailonů deseti vědkyň.

Ondřej Trhoň o meditativních počítačových hrách, Euro Truck Simulatoru a Radiohead.

Při rešerších pro nový papírový Finmag jsem narazil na devět let starý, ale nestárnoucí článek Tomáše Kučery o „mlze války“ a způsobech, jakým se s ní vojevůdci vypořádávali.

Anglicky

Vymře do sta let všechen hmyz, jak opakují i česká média? Entomolog Alex Wild na Twitteru přesvědčuje, že ačkoliv problém máme a veliký, autoři původní studie pracují s kusými daty příliš kreativně.

Antropolog Jason Hickel napsal otevřený dopis Stevenu Pinkerovi a Billu Gatesovi, ve kterém se snaží tlumit jejich optimismus ohledně boje s chudobou kritičtějším čtením statistik. Třeba: jak může být víc podvyživených než chudých?

Reportáž z comebacku komika Azize Ansariho, jehož kariéru loni přerušilo a) sexuální obtěžování, b) obyčejné nepodařené rande. („Víte, kdo udělal před osmi lety něco dementního? Ha? VĚTŠINA LIDÍ.“)