Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Blahoslavená amatérka

Petr Němec
Petr Němec | 19. 12. 2018 | 34 komentářů | 101 287

Spousta lidí tvrdí, že zdanění církevních restitucí nemůže před Ústavním soudem obstát. Jenže věc není tak jasná. V tom má pirát Jakub Michálek pravdu (psaní této věty mne fyzicky bolelo). Tedy, měl by – nebýt amatérismu ministryně financí Aleny Schillerové.

Blahoslavená amatérka

Prvně, nejde o danění majetku, který se církvím vrací, ale o zdanění „finanční náhrady“. Těch 59 miliard bylo sice spočítáno jako hodnota nemovitostí, které už církvím nejdou vrátit, ale není to jediný význam těchto peněz. Zákon totiž neřeší jen komunistické křivdy, ale i odluku církví od státu.

Peníze tak dostávají i církve, které vznikly až po roce 1989, a o žádný majetek logicky nepřišly. Zdanění finanční náhrady tady nelze jednoduše označit za zdanění „ukradeného majetku“.

Porušená dohoda

Když v roce 2013 Ústavní soud odmítl návrh senátorů na zrušení „zákona o církevních restitucích“, neučinil tak jednomyslně. Několik soudců upozornilo, že náhrada může být v rozporu s právem Evropské unie a zákazem veřejné podpory. To platí i o osvobození od daně. Církvím se totiž vracejí obrovské majetky, lesy a polnosti, na kterých mají podnikat a být normálním soutěžitelem jako každý jiný, kdo má les, pole či nemovitost.

Petr Němec

Právník a mediátor.

Jenže vyrovnání proběhlo především podle smluv o vypořádání (což ukládá daný zákon, že tyto smlouvy mají být uzavřeny). Na jedné straně byla vždy konkrétní církev a na druhé straně stát. Smluvní strany se vždy dohodly, že když církev dostane finanční náhradu, příspěvek a majetek, tak se udělá tlustá čára za minulostí a církev už nebude nic dalšího požadovat.

Je úplně normální, že dlouhodobý smluvní vztah je ovlivněn vývojem daní. A to platí i o vztazích, kde vystupuje stát. Nejlepším příkladem je třeba pracovní poměr. Jenže má to háček.

Stát nesmí zneužívat své postavení. Církve kývly na konkrétní podmínky a zřekly se dalších nároků. Ministryně Schillerová pak za stát prohlásila, že se jí výše náhrad nezdá, a že je tedy zdaní. Jenže tím chce změnit podmínky, na základě kterých se církve svých nároků zřekly. Nejde přitom o náhodnou daňovou politiku, která je rizikem každého smluvního vztahu, ale o cílený zásah do konkrétní dohody. A to je špatně.

Arcibiskupe, smečujte

Stát tedy už legislativním záměrem deklaroval, že chce zneužít svého postavení. Schillerová tak udělala maximum pro to, aby dala církvím k Ústavnímu soudu argument ráže atomové bomby.

Mohla přitom připravit daňový balíček, kam by se zdanění náhrad tiše schovalo. Řeklo by se třeba, že je to na platy učitelů. Jenže Schillerová chtěla populistické divadlo a tím hned na začátku odsoudila celý záměr k nezdaru.

Církve by ji měly blahořečit. Za zázračnou nekompetentnost. Hrdě vykřikovat do světa, jak stát zneužije svou moc a zdaní smlouvy, které se mu přestaly líbit, to chce kuráž. A argumentace smyšlenou analýzou – tedy lhaním? Dar z nebes pro advokáty církví. Amatérka.

Úvodní fotka: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Autor článku

Petr Němec

Petr Němec

* 1984. Ostravák. Absolvent práv na Masarykově univerzitě. Nyní pražská náplava. Advokát. Majitel australského ovčáka a řopíku. Suchar. Obdivovatel tvorby Hrabala, Skácela a Alizée. Web: www.akpetrnemec.cz, Twitter: @SemSuchar