Pamela Andersonová a Žluté vesty

Těší mě, že si média povšimla mé krátké twitterové glosy o situaci ve Francii, mé adoptivní vlasti, která poslední týdny prožívá sérii masových protestů. Někteří z mých followerů mě obvinili, že hájím výtržnosti a násilí a že problému nerozumím. To je ale předpojatost. Proč? Jen se podívejme! Proč se protesty dějí právě teď?

Namísto hypnotizovaného sledování snímků hořících aut se ptám: kde se tady ty protesty vůbec vzaly?

„Žluté vesty“ („Gilets Jaune“ – tedy výstražné reflexní vesty) je masové lidové hnutí proti současnému establišmentu. Je to vzpoura, která ve francouzské společnosti doutnala mnoho let. Vzpoura obyčejných lidí proti současnému politickému systému, který – jako v mnoha dalších západních zemích – kamarádí s elitou a pohrdá vlastními občany.

Protesty začaly, když prezident Macron vyhlásil zvýšení daní z pohonných hmot. Další navýšení je plánované na leden. Cílem je vybrat víc peněz do státního rozpočtu a současně motivovat občany, aby míň používali auta s dieselovými motory. Ta chce Macron do roku 2040 zcela vymýtit.

Problém je, že Francie dlouhé roky své obyvatele v koupi dieselového auta podporovala. A tak například v roce 2016 tvořila auta s takovým motorem 62 procent všech osobních aut a 95 procent dodávek. Není proto divu, že hodně lidí vnímá nová opatření jako zradu.

Pro prezidenta Macrona a jeho ministry asi není problém pořídit si auto nové. Ale pro mnoho lidí, kteří už tak žijí z ruky do pusy, to problém je. Spoustě chudých lidí hrozí, že se nebudou mít jak dostat do práce, zejména v oblastech, kde chybí spolehlivá veřejná doprava. Staří lidé se zase potřebují dopravit do obchodu či k doktorovi.

Velká část médií považuje protestující ze Žlutých vest za kriminálníky, kteří jenom ničí.

Já vidím kazisvěty na druhé straně.

Násilí

Považuji se za zapálenou pacifistku. Násilím pohrdám. Ale taky vím, že když se protesty zvrhnou v násilí, bývá na vině často stát. Stát, který selhal, protože lidem neumožnil být slyšet. To není jen můj postoj, sdílí ho i mnoho mezinárodních lidskoprávních organizací včetně Amnesty International.

Kritici „násilných výtržností“ se tváří, jako by byla současná kapitalistická společnost nenásilná. Násilí je přitom součástí moderní společnosti a projevuje se v mnoha formách.

Například Philippe Bourgois rozlišuje čtyři typy násilí.

• Politické násilí, které je vykonáváno ve jménu státní moci či ideologie.
• Strukturální násilí, které postihuje politický a ekonomický řád, který institucionalizoval nerovnost a vykořisťování, například zneužívání levné pracovní síly či přírodních zdrojů v rozvojovém světě.
• Symbolické násilí. To přichází ve chvíli, kdy si utlačovaní a bezmocní sami zvnitřní své ponížení a nerovné postavení.
• A konečně každodenní násilí je násilím běžného života, jako je kriminalita nebo domácí násilí. Tato forma násilí je často úzce propojena se strukturálním násilím (například kriminalita může být spojena s chudobou) nebo se symbolickým násilím (domácí násilí může souviset s genderovou nerovností).

Co je to za násilí páchané všemi těmi lidmi a zapálená luxusní auta ve srovnání se strukturálním násilím, kterého se dopouští francouzské a globální elity?

Protestující, kteří ničí auta a zapalují obchody, symbolicky napadají soukromé vlastnictví, které je základem kapitalismu. Když napadají policisty, symbolicky odmítají a zpochybňují represivní složky státu – síly, které primárně chrání kapitál.

Moralizování nad zapálenými auty a rozbitými výlohami bank není na místě. Tyto činy musíme vnímat v kontextu současného statu quo. Tedy toho stavu, který nadále udržuje moc mocných a bezmoc bezmocných. Stavu, z něhož pouze několik vyvolených profituje a všichni ostatní ztrácí.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Klimatická změna

Někdo může mít za to, že Žluté vesty bojují proti užitečné a nutné politice vedoucí ke snižování uhlíkových emisí.

Nezapomínejme ale, že je to deset procent nejbohatších, kdo je zodpovědný za skoro polovinu ze všech emisí způsobených konzumním stylem života.

Sám boj proti klimatické změně navíc často bývá velmi výnosným byznysem nebo jen dělá kouřovou clonu pro protežované projekty, které by jinak vzhledem ke svým nákladům nebyly životaschopné. Tyto projekty se často vybírají ne příliš transparentním způsobem.

Nevěřím, že Žluté vesty podporují škodlivou politiku, která způsobuje klimatickou změnu. Jsou proti politickému systému a politice, která upřednostňuje bohaté před chudými.

Co dál?

Skutečná otázka zní, jestli se protesty můžou proměnit v něco konstruktivního. Otázka je, co přijde po protestech a jestli jsou progresivní síly ve Francii a všude po světě schopny najít řešení pro vybudování rovnostářských společností.

Žluté vesty volají po novém sociálně spravedlivém řádu, po právu žít důstojně s férovou mzdou a férovým daňovým systémem. Jediným řešením je takový systém vytvořit. Tedy systém, který bude prosazovat respekt k životu v sounáležitosti: skrze přerozdělení bohatství ve prospěch lidí a národa. Dosud byli totiž z distribuce majetku vynecháni a ponecháni tak bez prostředků.

Tímto nekončím. Sledujte mě!

S láskou,

Pamela

Z blogu Pamely Andersonové na pamelaandersonfoundation.org přeložil Kamil Hrabal