Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Trump vs. Evropa: Jde do tuhého

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 13. 11. 2018 | 7 komentářů | 17 668

Vyšší cla na evropská auta a vyšší výdaje na obranu. Obojí je po volbách do amerického Kongresu o něco blíž.

Trump vs. Evropa: Jde do tuhého

Fantastický úspěch! tweetoval Donald Trump po volbách do amerického Kongresu.

Na první pohled to však na žádný sukces nevypadá. Republikáni, kteří ho do Bílého domu nominovali, udrželi těsnou většinu v Senátu, zato ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů. Jenže strana, ať už Republikánská, nebo Demokratická, která má v Bílém domě svého prezidenta, v „midterms“ (volbách na půl cesty mezi minulými a budoucími volbami prezidentskými), zpravidla ztrácí. Američané, obdobně jako Češi při volbách do Senátu, mají tendenci vyvažovat.

Proto ztráta republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů nemohla Trumpa rozhodit. Nejspíš mu ani nevadí a lze tušit proč.

Sněmovna má důležité slovo ve fiskální politice. Nižší daně, které vadily demokratům, ale Trump s podporou republikánů už protlačil. Demokraté by teď mohli podpořit aspoň část Trumpových plánů na investice do infrastruktury, které si vyžádají enormní veřejné výdaje.

Opozice nemusí Trumpovi překážet ani tehdy, když bude vyhlašovat další cla. Strana, která si dala do znaku osla, bývá k dovozním tarifům a dalším ochranářským opatřením vstřícnější.

Byli to ostatně republikáni, nikoli demokraté, kteří se bouřili proti Trumpovým clům na ocel a hliník. Připravili dokonce změnu zákona, která by prezidentovy pravomoci v obchodní politice omezila. Jenže nebyli jednotní a demokraté se k nim nepřipojili.

Z toho se dá usoudit, že vyhlásit pětadvacetiprocentní cla na auta dovezená z Evropské unie nebude Trumpovi dělat doma problémy.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Cla na cestě

Obchodní příměří, které v červenci uzavřel s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, může americký prezident vypovědět, kdy se mu zamane.

Trump s Junckerem se tehdy domluvili, že Spojené státy a Evropská unie budou jednat o nulových clech a nulových subvencích na průmyslové zboží (mimo automobily). Obchodní válku tím nicméně nezažehnali, byť to mnohá média tvrdila.

Americký prezident po schůzce tweetoval, že Evropa a Spojené státy „se vzájemně milují“ („love each other“). Jenže už za měsíc na mítinku v Západní Virginii zase vykládal, že Evropská unie je „foe“ (někdo mezi protivníkem a nepřítelem), který je „stejně špatný jako Čína, jen menší“. K tomu prohlásil: „Chystáme se uvalit pětadvacetiprocentní tarif na každý jednotlivý automobil, který se do Spojených států doveze z Evropské unie.“

V září Trump odmrštil nabídku unijní komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, aby Evropané a Američané vzájemně zrušili cla na auta. „Nabídka není dost dobrá. Jejich [evropští] spotřebitelé mají ve zvyku kupovat jejich auta, ne americká auta,“ postěžoval si. Krátce nato pak americký ministr obchodu Wilbur Ross pravil, že rozhovory s Evropskou unií nezaznamenaly očekávaný pokrok a varoval, že prezidentova trpělivost „není neomezená“.

Pokud to poskládáme dohromady, je patrné, že vyšší americká cla na evropská auta jsou otázkou času. A je zřejmé, že Evropská unie bude oplácet stejnou mincí.

Jak to je

Teď Spojené státy uplatňují dovozní clo 25 procent na lehké nákladní vozy a pickupy a 2,5 procenta na menší auta. Evropská unie dovoz aut z USA zatěžuje jednotným desetiprocentním clem.

Dorazí nové pershingy?

Nová cla, která Trumpova vláda připravuje, nejspíš budou účtována nejen u evropských vozů dovážených do Spojených států, ale i u těch, které se v USA montují – pokud se pro ně podstatná část dílů importuje. Trump prostě cla chce a nový Kongres, který zasedne v lednu, mu v nich bránit patrně nebude.

Cla zasáhnou zejména německé automobilky, které do USA vyvážejí nejvíc a ovládají americký trh prémiových značek. Německá ekonomika by je pocítila – a ta česká by se s ní svezla.

Další ranou, kterou se chystá Trump Evropě uštědřit, je výpověď americko-ruské (původně americko-sovětské) smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Na jejím základě stáhly obě velmoci z Evropy celou kategorii nebezpečných zbraní, schopných dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 500 až 5000 kilometrů.

Jak to bylo

Dříve narození si vzpomenou, že smlouvu podepsali Ronald Reagan a Michail Gorbačov na sklonku studené války, před Vánoci roku 1987. Sověti pak z Evropy stáhli rakety SS-20 a Američané pershingy.

Narubali jsme vám!

Chytré čtení na víkend

Vyvezli jsme vagony hlušiny. A vám můžeme každý pátek poslat to nejryzejší čtení, které pro vás v hlubinách českého i světového internetu vytěžil šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek.

Přihlaste se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Čtení na víkend

Američané si stěžují, že Rusko smlouvu INF porušuje a vyvíjí raketu Novator, která má podobné parametry jako sešrotované esesdvacítky. Trump na to má jednoduchou odpověď: Když smlouvu nedodržujete, tak vám ji vypovíme. Senát, který hraje důležitou roli v zahraniční a obranné politice a kde si udrželi majoritu republikáni, mu v tom bránit nebude.

Pokud by Vladimir Putin, neomezovaný žádnou dohodou, nové rakety rozmístil poblíž Evropy, měli bychom mít připravenou odpověď. Požádáme tedy Ameriku o její rakety? Trump nám patrně vyhoví. Jenže zadarmo to nebude, už dřív „naznačil“, že Evropané musí za americkou ochranu platit.

Že by způsob, jak přimět evropské spojence, aby na obranu dávali slíbená dvě procenta HDP a k tomu kupovali americké zbraně?

Autor úvodní fotografie: Frederic Legrand - COMEO / Shutterstock.com

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.